Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell kvůli dění v Rusku v sobotu spustil „centrum krizové reakce“ a usiluje o koordinaci před pondělní schůzkou unijních ministrů zahraničí.
„Centrum krizové reakce má pomoci koordinaci členských států v předávání si aktuálních informací. Předpokládám, že stálí představitelé členských zemí, kteří působí v Bruselu, jsou nyní on-line v kontaktuu a vše směřuje k prvnímu většímu fóru, na kterém budou moci zástupci členských zemí EU aktuální situaci projednat,“ uvedl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský s tím, že fórem bude pondělní jednání ministrů zahraničních věcí v Lucemburku.
Borell také o věci během dne jednal s představiteli zemí skupiny velkých ekonomik G7. Hovor mezi ministry zemí G7 záhy potvrdilo německé ministerstvo zahraničí, detaily však rovněž neuvedlo. Americký ministr zahraničí Antony Blinken na Twitteru pouze oznámil konání telefonátu a dodal, že „Spojené státy zůstanou v blízké koordinaci se spojenci a partnery, zatímco se situace bude dále vyvíjet“.
Bílý dům v odpoledním prohlášení bez jakýchkoliv podrobností oznámil, že americký prezident Joe Biden se spojil s německým kancléřem Olafem Scholzem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Rishim Sunakem, aby s nimi vývoj v Rusku probral.
Představitelé NATO a některých evropských zemí předtím uváděli, že situaci v Rusku pozorně sledují. „Vývoj v Rusku pozorně monitorujeme, jsme v kontaktu s evropskými lídry a partnery (ve skupině vyspělých ekonomik) G7. Tohle je jednoznačně interní ruská záležitost. Naše podpora Ukrajiny je neochvějná,“ napsal již dříve na svém Twitteru předseda Evropské rady Charles Michel.
„V souvislosti se situací v Rusku jsme dnes ráno vedli konzultace s předsedou vlády, ministerstvem obrany a našimi spojenci. Průběh událostí za naší východní hranicí průběžně sledujeme,“ napsal v sobotu na svém twitterovém profilu polský prezident Andrzej Duda.
„Prezident (Macron) situaci pozorně sleduje. Nadále se soustředíme na podporu Ukrajiny,“ uvedla podle AFP francouzská prezidentská kancelář.
Britský premiér Rishi Sunak vyzval obě strany ruského konfliktu, aby chránily civilisty: „Nejdůležitější nyní je, aby se obě strany chovaly zodpovědně a chránily civilisty,“ řekl Sunak stanici BBC a dodal, že s partnery bude ještě v sobotu o situaci hovořit.
Britské ministerstvo zahraničí už předtím varovalo před rizikem dalších nepokojů v Rusku a odrazovalo od cest do země. „Objevují se zprávy o vojenském napětí v Rostovské oblasti a riziku nepokojů napříč zemí. Navíc pro návrat do Británie letecky jsou jen omezené možnosti,“ uvedlo ministerstvo podle Reuters.
Mluvčí německé vlády řekl, že kancléř Scholz situaci v Rusku „pozorně sleduje“, stejně jako mluvčí NATO Oana Lungescuová, která k věci neměla další komentář, a rumunský prezident Klaus Iohannis.
Obdobně se vyjádřila také italská premiérka Giorgia Meloniová. Aktuální dění v Rusku podle ní ukazuje, jak ruský útok na Ukrajinu působí nestabilitu v agresorské zemi.
Estonská premiérka Kaja Kallasová na svém Twitteru oznámila, že Estonsko posílilo svoji pohraniční bezpečnost, a ujistila, že země není v přímém ohrožení. „Vyzývám také občany, aby necestovali do žádné části Ruska,“ napsala Kallasová.
Také Lotyšsko pozorně sleduje vývoj dění v Rusku, vyměňuje si informace se svými partnery a posílilo svoji pohraniční bezpečnost, oznámil na Twitteru ministr zahraničí Edgards Rinkévičs. Napsal také, že Lotyšsko přes hranice případně nevpustí Rusy opouštějící svou zemi a že Lotyšsko nyní není v přímém ohrožení.
Zelenskyj: Svět vidí, že pánové Ruska nic neovládají
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s tažením Wagnerovy žoldnéřské skupiny v Rusku dopoledne uvedl, že „slabost Ruska je evidentní“. „Naprostá slabost,“ zdůraznil ukrajinský prezident. „A čím déle Rusko bude držet své jednotky a žoldnéře v naší zemi, tím víc chaosu, útrap a problémů bude samo mít později,“ napsal Zelenskyj na síti Telegram.
Ve svém večerním videoprojevu Zelenskyj prohlásil, že „svět vidí, že pánové Ruska nic neovládají“. „Je to naprostý chaos. Absence jakékoliv předvídatelnosti,“ uvedl k informacím ohledně stažení jednotek wagnerovců zpět do základny.
Erdogan vyjádřil Putinovi plnou podporu, tvrdí Kreml
O povstání žoldnéřů hovořil v sobotu odpoledne ruský prezident s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a ten mu vyjádřil plnou podporu, sdělil podle ruských státních médií Kreml. Agentura AFP připomíná, že Erdogan v roce 2016 ustál pokus o převrat.
Turecký prezident podle Kremlu „vyjádřil plnou podporu krokům“ ruského vedení. Putin jej zase informoval o „situaci v zemi v souvislosti s pokusem o ozbrojené povstání“. Ankara později informovala, že Erdogan při telefonátu Putina vyzval, aby jednal rozumně, a řekl mu, že Turecko je připravené sehrát roli v mírovém řešení situace.
Lipavský a Černochová naznačovali možný začátek občanské války
Dění v Rusku pozorují také tuzemští politici. „Situaci v Ruské federaci pozorně sledujeme. S ohledem na probíhající vojenskou invazi na Ukrajinu a možnou hrozbu zhoršení bezpečnosti v zemi, zejména pro občany států EU a NATO, stále platí naše důrazné varování před cestami na území Ruské federace,“ uvedl v sobotu v odpoledních hodinách ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Vzhledem k aktuální situaci může mít Česko na území Ruska jen omezené možnosti pomoci českým občanům v případě, že se dostanou do nesnází a budou potřebovat konzulární asistenci, doplnil.
Později Lipavský řekl Deníku N, že se Rusko propadá do občanské války. V souvislosti s konfliktem mezi Prigožinem a Putinem šéf české diplomacie uvedl, že se do sebe pustili dva zločinci. S prezidentem Petrem Pavlem či premiérem Petrem Fialou (ODS) věc zatím neřešil. „Budu s nimi hovořit v momentě, kdy bude potřeba,“ řekl.
Ministryně obrany Jana Černochová během dne řekla, že se konflikt v Rusku jeví jako občanská válka. „Pokud bylo prohlášení Putina opravdu takto silné, tak to vnímám jako velmi silný konflikt, který v Rusku probíhá. Myslím si, že pro Ukrajinu je to zpráva, že budou moci přeskupit síly a udělat nějaká opatření v rámci své ofenzivy, což je dobře, že mají nějaký čas pro to, aby i konflikt na Ukrajině co nejdřív skončil,“ sdělila.
Odpoledne Černochová jednala s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou a šéfem Vojenského zpravodajství Janem Berounem. Uvedla, že situaci pozorně monitorují a vyhodnocují případné dopady na Českou republiku, aktuálně podle ní českým občanům žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí.
Poslanec a místopředseda lidovců Jan Bartošek na Twitteru v sobotu ráno napsal, že nelze zapomenout na to, že Prigožin je zločinec. „Vůdce armády žoldáků se snaží svrhnout armádní velení. Oslabuje tím sice armádu, ale konflikt vyvolává také obavy. Klíčové je, zda se jednotky přidají. Jinak to nebude trvat dlouho,“ uvedl. Ruské síly mohou být podle něj oslabeny.
„Prigožinovi vadí Šojgu a Gerasimov. Ty chce svrhnout. O Putinovi mlčí. Takže jeho cílem je nahradit ty dva a z Putina si udělat otrockou loutku. Tři mušketýři po rusku: jeden proti všem, všichni proti jednomu. Ať bojují co nejdéle, do poslední kapky jejich krve,“ napsala senátorka občanských demokratů Miroslava Němcová.
Vystrčil: Rusko se začíná hroutit samo do sebe
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ve vyjádření krátce po poledni nepřímo odkázal na zničení turistické ponorky Titan, která implodovala při plavbě k vraku Titaniku s pěti lidmi na palubě. „Rusko není ponorka, ale také se ponořilo hodně hluboko a začíná se hroutit samo do sebe. Zda bude výsledkem částečná nebo úplná imploze dnes těžko odhadnout. Při hroucení jádra něčeho velmi hmotného a velkého dochází zpravidla k explozi obalových vrstev, tak uvidíme,“ uvedl.
Podle šéfa senátního výboru pro obranu Pavla Fischera (nezávislý) se „ruští teroristé obrátili proti ruskému teroristickému režimu,“ sdělil odpoledne. Putinova autorita podle něj utrpěla. „Putin osobně dlouhodobě využíval Prigožinových služeb a toleroval jeho aktivity. Teď Prigožin zahájil tažení na Moskvu. Prigožin otevřeně zpochybňuje ruské vedení války proti Ukrajině a zveřejňuje údajně skutečná čísla o počtu obětí, která jsou mnohem vyšší, než Kreml doposud přiznával. Žádným mírotvůrcem ale není,“ uvedl.
