Jan Beroun

Nejvýznamnějším úkolem ministerstva obrany a armády je modernizace a zajištění stabilního financování, řekla na slavnostním nástupu při příležitosti oslav Dne ozbrojených sil na pražském Vítkově ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Je přesvědčena o tom, že v obou oblastech se dělá maximum možného. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je česká armáda moderní, sebevědomá a připravena beze zbytku plnit úkoly, které dostane.

Novým ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ) bude Petr Bartovský, vláda ve středu schválila jeho jmenování. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo obrany. Bartovský nahradí Jana Berouna, který VZ řídí od roku 2014 a jemuž v říjnu zanikne služební poměr vojáka z povolání. Šéfa VZ jmenuje ministryně obrany se souhlasem vlády a po projednání ve sněmovním výboru, kde kandidáta šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS) představila v úterý.

Novým ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ) by mohl být Petr Bartovský. Kandidáta na sněmovním výboru pro obranu představila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Nahradit by měl Jana Berouna, který VZ řídí od roku 2014. Šéfa vojenského zpravodajství jmenuje ministryně obrany se souhlasem vlády, předtím zákon vyžaduje projednání ve sněmovním výboru.

„Myslím si, že opravdu není přehnané říct, že dnes máme ve světě prestiž. A je to i díky tomu, jaké zastáváme hodnotové postoje a co děláme, o co se snažíme,“ řekl v exkluzivním rozhovoru pro ČT po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem premiér Petr Fiala (ODS). Upozornil také na nutnost pomoci Ukrajině, která je prý i v českém zájmu. V rozhovoru s Martinem Řezníčkem řešil také téma spolupráce českých a amerických zpravodajských služeb.

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Po schůzce zástupců vlády s ředitelem Vojenského zpravodajství Janem Berounem ocenil premiér Petr Fiala (ODS) dobře fungující práci českých zpravodajců. „Vojenské zpravodajství je nezastupitelné a jeho důležitost v tomto období stoupá,“ řekl. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) je zásadní historicky největší rozpočet pro oddělení Vojenského zpravodajství, který by měl pomoct k tomu, aby i v oblasti kybernetické obrany „drželo kurz se světem“.

Rusko je čistě kriminální stát, který ohrožuje Česko – to je v nejhorší bezpečnostní situaci ve své moderní historii. Stát v minulosti hrozbu Ruska podcenil. Na pondělní konferenci o ruském mocenském a vlivovém působení proti Evropě to ve sněmovně řekl náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Podle šéfa Vojenského zpravodajství Jana Berouna nastal zásadní problém už v 90. letech, kdy česká strana přistoupila na to, že Rusko splatí svůj dluh dodávkami vrtulníků, což Moskvě pomohlo vytvořit v tuzemsku neprůhlednou infrastrukturu.

Vláda chystá pravidla pro důslednější boj s dezinformacemi a hledá způsob, jak účinně trestat jejich autory. České tajné služby totiž upozorňují, že Rusko vede válku také v kyberprostoru. Dezinformátoři často využívají i sociálních sítí. Po vypuknutí konfliktu na Ukrajině se v Česku zaměřují mimo jiné na šíření lží o uprchlících, podle datového analytika ze Semantic Visions Františka Vrabela se země nachází na vrcholu dezinformační války.

Europol zacílí na majetek vlivných Rusů ze sankčních seznamů. Členským státům pomůže s výměnou informací i vyšetřováním. Zároveň ohlídá, zda lidé a firmy blízké Kremlu sankce neobcházejí. A to v rámci operace Oscar, která potrvá nejméně jeden rok. V souvislosti se sankcemi na ruské oligarchy prověřují tajné služby a Finanční analytický úřad desítky firem s virtuálními sídly v Česku. Jak ukazují uniklé dokumenty z kauzy Panama Papers, někteří Rusové vyšetřovaní v souvislosti s organizovaným zločinem legalizovali stovky milionů korun přes účty nastrčených firem.

Ministerstvo pro místní rozvoj chystá směrnice, které zabrání firmám oligarchů čerpat peníze z veřejných zakázek. Úřady zároveň hledají způsob, jak postihnout projekty lidí napojených na Putinův režim, třebaže se skrývají za anonymními společnostmi. Jde například o více než miliardovou investici ruských podnikatelů do stavby golfového areálu u Prahy.

Konferenci nazvanou Aktuální bezpečnostní hrozby uspořádaly v pondělí odpoledne sněmovní výbory hospodářský a pro bezpečnost. První projev pronesla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), mezi hosty jsou i ředitelé tajných služeb či policie a hasičů.

Kybernetickým prostorem se začala šířit proruská kampaň podkopávající českou verzi událostí v kauze Vrbětice ještě předtím, než premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zprávu oznámili veřejnosti. Hospodářským novinám (HN) to v rozhovoru řekl ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Rusové podle něj s předstihem věděli, že Česko má důkazy o zapojení jejich tajných agentů do explozí muničních skladů v roce 2014.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) odmítl informace serveru Seznam Zprávy, že chtěl na plánované cestě do Moskvy vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V a uspořádání summitu amerického a ruského prezidenta v Praze.

Sněmovna v souvislosti s explozemi ve Vrběticích odsoudila „teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby“ v Česku. Poslanci také podpořili vyhoštění 18 ruských diplomatů a vyzvali vládu k zásadnímu omezení početního zastoupení na velvyslanectví Ruska v Praze.

Vláda uvolnila 150 milionů korun na nákup tří milionů vakcín proti koronaviru nasmlouvaných Evropskou unií. První dodávka by měla přijít před koncem roku. Ministři projednali materiál, podle kterého začnou přípravy první části vodního koridoru Dunaj–⁠Odra–⁠Labe. Ministerstvo dopravy navrhlo zahájit přípravu úseku na Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi zhruba za 15 miliard korun. Opozice i ekologické organizace záměr ostře kritizují. Původně se měla vláda věnovat i rozpočtu, na program se ale tento bod dostal omylem.