Sněmovna v souvislosti s explozemi ve Vrběticích odsoudila „teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby“ v Česku. Poslanci také podpořili vyhoštění 18 ruských diplomatů a vyzvali vládu k zásadnímu omezení početního zastoupení na velvyslanectví Ruska v Praze.
Na úvod faktické debaty Poslanecké sněmovny po třetí hodině dorazil premiér Andrej Babiš (ANO). Popisoval, jak konkrétně postupoval po zjištění informace o zapojení Ruska do výbuchů ve Vrběticích.
Stejně jako na tiskové konferenci před příchodem do sněmovny se Babiš omluvil za svoje pondělní slova, že nešlo o akt státního terorismu. Dle jeho slov pouze citoval právní kvalifikaci činu, jak ji popisoval nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
„Je potřeba, aby si celý svět uvědomil, že nepřipustíme, aby kdokoliv takovým způsobem narušoval naši suverenitu a ohrožoval bezpečí a životy našich občanů,“ zakončil své vystoupení Babiš.
Na to, že se jednalo o akt státního terorismu upozorňuje i předseda ODS Petr Fiala, který dostal na plénu slovo po premiérovi. Kritizoval také celou komunikaci vlády v posledních dnech například v souvislosti s cestou vícepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Ruska, který tam měl jednat o dodávkách vakcíny Sputnik.
„Tohle je věc, která nemá obdoby. Nesouhlasím s vyjádřením pana premiéra, že jsme postupovali razantně. Nemůže to skončit tím, že řekneme, že jsme vám vyloučili 18 agentů s diplomatickým pasem a konec,“ reagoval Fiala na slova Babiše, že vláda na zjištění o zapojení Ruska do výbuchu ve Vrběticích reagovala dostatečně.
Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by pak Česko mělo vyhostit další ruské diplomaty, vymáhat škodu a žádat EU o zostření sankcí vůči Rusku. Oba opoziční politici volali po razantnější reakci vlády a po vyjasnění dohadů o tom, kdy se členové vlády o podezření poprvé dozvěděli nebo o odvolání ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD).
Předseda lidoveckých poslanců Jan Bartošek pak vyzval vládu k ekonomickým sankcím vůči strůjcům výbuchu i ruským společnostem, které se podílejí na dezinformačních aktivitách.
Naopak podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa nebyly žádné důkazy předloženy a je zásadní rozdíl mezi důkazem a důvodným podezřením. „Jsem hrubě nespokojen s tím, že všechna vyšetřování, která tady byla vedena, nedospěla k žádnému výsledku,“ prohlásil Filip. Sněmovna by podle něho měla trvat na tom, aby bylo vyšetřování výbuchu dokončeno.
Události komentoval i jejich hlavní aktér Jan Hamáček (ČSSD). „To, že jsme Rusku vyhodili 18 špionů, to je to nejmenší, co můžeme udělat. Byla to správná reakce v prvním momentu,“ uvedl Hamáček, který je ministrem vnitra a pověřeným ministrem zahraničí. Pokud má nějaký stát „jednotku zabijáků“, za které Hamáček označil agenty ruské vojenské tajné služby GRU, musí počítat s následky po odhalení jejich činnosti.
Pokud Rusko bude chtít dál eskalovat napětí kvůli důvodnému podezření o zapojení dvou svých agentů do výbuchů ve Vrběticích na Zlínsku, Česko se podle Hamáčka obrátí s žádostí o pomoc na spojence. Hamáček doufá i v ekonomickou pomoc pro české firmy, jejichž obchodní vazby s Ruskem utrpí.
Sněmovna večer odsoudila výbuch ve Vrběticích jako „teroristický útok“ a na návrh opoziční koalice Spolu, tvořené ODS, KDU-ČSL a TOP 09, podpořila vyhoštění 18 ruských diplomatů. Vyzvala navíc vládu k zásadnímu omezení početního zastoupení na velvyslanectví Ruska v Praze. Zastoupení na velvyslanectví Ruské federace by měla vláda podle sněmovny omezit podle principu reciprocity.
„Poslanecká sněmovna odsuzuje teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby, organizované na území České republiky, vedoucí k násilné smrti českých občanů, k rozsáhlému zničení soukromého majetku a veřejných hodnot včetně devastace okolí muničních skladů, které považuje za nepřijatelné porušení svrchovanosti České republiky, mezinárodního práva a akt nepřátelství a agrese,“ uvedla dolní komora.
Odvolání poslance Volného proti pokutě
Od 18. hodiny řešili poslanci další agendu jako například odvolání poslance Lubomíra Volného proti pokutě za lednovou potyčku ve sněmovně. Poslanec konflikt rozpoutal při schůzi k prodloužení nouzového stavu. Nyní chtěl, aby plénum zrušilo rozhodnutí mandátového a imunitního výboru. Poslanci ale jeho žádost odmítli 89 hlasy ze 105 přítomných.
Policie se strkanicí u pultu předsedajícího zabývala pro podezření z výtržnictví, věc následně předala k přestupkovému řízení. Mandátový a imunitní výbor Volnému uložil pokutu, proti které se poslanec odvolal.
Volný má uhradit podle verdiktu výboru z poloviny února jeden měsíční poslanecký plat, tedy zhruba 90 800 korun. Jde o nejvyšší možný postih. Tvrdil, že mu výbor neumožnil řádný proces, v němž by se mohl obhájit.
Disciplinární řízení proti němu mělo být politicky motivované a nezákonné. Sněmovnu nařkl z toho, že poruší zákon, pokud odvolání odmítne. Nezařazený poslanec přečetl na plénu zdůvodnění odvolání, jak je zpracovala jeho právní zástupkyně. Po svém vystoupení řekl, že sankci nezaplatí. „Půjdeme k Ústavnímu soudu,“ sdělil.
Jednání výborů
V úterý se na jednáních výborů a komisí vystřídali kvůli událostem s vyšetřováním výbuchů ve Vrběticích ředitelé všech tří českých zpravodajských služeb. Řadu jednání výborů a komisí zahájila ráno stálá komise pro kontrolu BIS, kam přišel ředitel kontrarozvědky Michal Koudelka.
Stejně jako všechna ostatní jednání bylo uzavřené, předseda komise Pavel Bělobrádek po něm řekl, že komise vzala na vědomí Koudelkovu informaci a poděkovala důstojníkům kontrarozvědky za profesionální práci. „Materiál i informace, které nám byly poskytnuty, byly velmi dobře zpracovány a nejsou vůbec na vodě. Nejsou vymyšleny – musím se ohradit vůči komentářům z ruské strany,“ poznamenal Bělobrádek. Fakta podle něj jasně ukazují, že se v areálu muničních skladů před první explozí pohybovali ruští agenti.
Za nejpravděpodobnější variantu považuje tu, že původním cílem akce ruských služeb bylo zničit vojenský materiál mimo české území. „Na druhou stranu to problém nijak nezmenšuje. Došlo nejenom k úmrtí, ale k obrovským materiálním škodám. Už to, že je něco takového možné – že takto postupují tajné služby na území cizích států – je naprosto nepřijatelné,“ dodal poslanec.
Výbory žádají k narovnání počtů lidí na ambasádách
Michal Koudelka ve sněmovně zůstal, pozvali ho i na společné jednání výboru pro obranu a stálé komise pro Vojenské zpravodajství, na které poslanci pozvali kromě Koudelky i ředitele vojenské rozvědky Jana Berouna a spolu s nimi také ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) a ministra vnitra pověřeného rovněž vedením resortu zahraničí Jana Hamáčka (ČSSD).
I branný výbor BIS poděkoval za odvedenou práci, jeho předsedkyně Jana Černochová (ODS) ocenila rozsah informací, které poslanci dostali, prezentace byla podle ní rozsáhlá. „Absolutně prokazuje to, že k útoku došlo. Že lidé, kteří jsou v rámci novinářů s tím útokem spojováni, byli v inkriminovaných časech ve Vrběticích. Byli jsme informováni, jak přicestovali, kam cestovali dál,“ shrnuje.
Výbor vyzval vládu, aby narovnala počty diplomatů na české ambasádě v Moskvě a na ruském velvyslanectví v Praze. Exploze ve Vrběticích označili poslanci za teroristické útoky ruských speciálních jednotek a žádají, aby se Rusko omluvilo, nahradilo škody a odškodnilo pozůstalé po dvou obětech prvního výbuchu ve Vrběticích. Pro usnesení hlasovalo 14 členů výboru, jeden se zdržel, řekla jeho předsedkyně Jana Černochová (ODS).
Večer ještě Černochová v pořadu Interview ČT24 kritizovala ministra vnitra a jeho plánovanou cestu do Ruska kvůli vakcínám Sputnik. „Nemyslím si, že to byl maskovací manévr, a pokud by to maskovací manévr byl, byl by poměrně hloupý. Zpravodajské služby nedoporučovaly panu Hamáčkovi, aby se vydával na takto dobrodružnou cestu,“ uvedla s odkazem na informace ze zasedání sněmovních výborů.
Jan Hamáček ocenil, že výbory a komise přijaly usnesení velkou většinou či jednomyslně. „Ukazuje to, že se zatím neobjevil nikdo, kdo by zpochybňoval roli bezpečnostních složek,“ uvedl.
Branný výbor zároveň vyzval vládu, aby zásadně odmítla „nepřijatelné vměšování Ruské federace do suverenity České republiky“. Kabinet by také měl přijmout opatření, která by snížila riziko dalších operací ruských speciálních jednotek.
Neprošel naopak návrh Jana Lipavského (Piráti), aby Hamáček více vysvětlil důvod své plánované cesty do Moskvy. Vicepremiér záměr označil za zastírací manévr, aby mohl do Prahy povolat českého velvyslance, aniž by vzbudil podezření. Že by to měl Hamáček vysvětlit, říkala před začátkem jednání i Černochová, nakonec na tom nelpěla.
„Skutečně si myslím, že cesta do Moskvy byla možná skutečně za jiným účelem, než teď nám pan ministr říká, ale to nebylo hlavní téma jednání výboru, ani jsme tuto otázku nějak zásadně nediskutovali,“ řekla.
Již v pondělí večer se sešel bezpečnostní výbor. Stejně jako branný výbor zasedal za zavřenými dveřmi. I na jeho jednání byli Koudelka a Hamáček, přišel také policejní prezident Jan Švejdar.
Člen bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) řekl, že „valná část (otázek) byla zodpovězena“ a výbor vzal na vědomí vše, co mu hosté řekli. „V podstatě jsme podpořili veškerá opatření, která byla přijatá a která přijata ještě budou,“ řekl.
Další člen výboru a předseda STAN Vít Rakušan uvedl, že bezpečnostní výbor – stejně jako branný – vyzval k novému nastavení diplomatických vztahů s Ruskem na principu reciprocity. „My si nemůžeme dovolit jako suverénní silná země, členská země Evropské unie a Severoatlantické aliance, mít tak masivní zastoupení, neodpovídající našemu zastoupení v Ruské federaci, na ambasádě v Praze,“ řekl Rakušan.
Až po schůzích výborů se poslanci ve 14 hodin sešli k pokračování plenární schůze. Na jejím programu jsou zatím body k informacím o ocelářském průmyslu a o rozvolňování, případně první čtení zákonů. Zřejmě ale poslanci upřednostní jednání o aktuálním vývoji, který se týká vyšetřování vrbětických explozí a vztahu s Ruskem. Opozice ostatně avizovala, že kdyby zařazení takových bodů neprošlo, bude žádat mimořádnou schůzi.
Vyhoštění
S informací, že podle vyšetřování BIS a policie nesou odpovědnost za exploze v muničních skladech z roku 2014 příslušníci ruské GRU, vystoupil premiér Andrej Babiš (ANO) spolu s vicepremiérem Hamáčkem v sobotu večer.
Hamáček oznámil vyhoštění osmnácti pracovníků ruského velvyslanectví v Praze, které české bezpečnostní složky identifikovaly jako příslušníky ruských zpravodajských služeb – kromě vojenské tajné služby GRU i rozvědky SVR. Později Hamáček prohlásil, že tímto krokem „české bezpečnostní síly rozbily obě rezidentury SVR a GRU“. Rusko prohlásilo zjištění české strany za absurdní a vypovědělo dvacet pracovníků z české ambasády v Moskvě. Není zatím jasné, jak na takový počet vyhoštěných diplomatů zareaguje Praha.
- Premiér Andrej Babiš 17. dubna oznámil, že české bezpečnostní složky mají důvodné podezření na zapojení příslušníků ruské tajné služby GRU do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích z roku 2014.
- Česko vyhostilo osmnáct pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb.
- Policie oznámila, že pátrá po dvou mužích s ruskými pasy. Dle fotografií i jmen z pasů jde o stejné muže, kteří jsou podezřelí z otravy bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala z roku 2018.
- Ruské ministerstvo zahraničí zareagovalo na obvinění a vyhostilo dvacet zaměstnanců české ambasády, z toho šestnáct diplomatů.
- Nový ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek se 21. dubna sešel s ruským velvyslancem v ČR a oznámil mu, že Rusko má umožnit návrat všech 20 vyhoštěných českých diplomatů na velvyslanectví v Moskvě. Pokud tak neučiní, budou z ruské ambasády v Praze vyhoštění další lidé.
- Kulhánek po vypršení ultimáta 22. dubna oznámil, že Česko zastropuje počet diplomatů na ruském velvyslanectví v Praze podle současného stavu na české ambasádě v Moskvě. Rusko má na stažení pracovníků čas do konce května. Ruská diplomacie reagovala tvrzením, že „se Česko vydalo cestou ničení vztahů s Ruskem“.
