Sněmovní bezpečnostní výbor projednával případ Vrbětice. Ministerstvo financí chce vymáhat odškodnění

Možným zapojením ruské tajné služby do explozí v muničním areálu ve Vrběticích se v pondělí večer zabýval na mimořádném jednání sněmovní bezpečnostní výbor. Členové ale po jeho skončení nesdělili, k jakému závěru dospěli. Výsledek chtějí prezentovat v úterý. Starostové obcí z okolí Vrbětic vyzvali vládu k součinnosti v žádosti o odškodnění za následky výbuchu. Ministerstvo financí již připravuje právní kroky.

Vláda v pondělí jednala o materiálu kontrarozvědky a jeho odtajnění. Hamáček na pondělní dopolední tiskové konferenci po jednání s ministry zahraničí EU podotkl, že v otázce odtajnění proti sobě stojí zájem veřejnosti pochopit, co se stalo, a nutnost některé informace nevyzradit. Nakonec dokument odtajněn nebyl.

Rusko se podle Hamáčka bude bránit a nelze vyloučit, že se objeví i dokumenty, které mají českou verzi vyvrátit. „Je tu řada spekulací a dohadů a rychle přijdou i hybridní věci,“ varoval před šířením dezinformací.

Dozorující státní zastupitelství v Brně nechtělo v této fázi vyšetřování případu nic komentovat. Jeho postoj by podle dozorujícího státního zástupce Martina Malúše nezměnilo ani zveřejnění zprávy BIS. „Vzhledem k tomu, že prověřování jakékoliv trestné činnosti je ze zákona neveřejné, nemůžeme v této fázi řízení k případu poskytnout žádné další informace,“ konstatoval mluvčí krajského zastupitelství Hynek Olma.

K událostem se nakonec po pondělním jednání vlády vyjádřil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který uvedl, že vyšetřovatelé pracují s verzí, že cílem útoku ve Vrběticích byl materiál určený k převozu do Bulharska.

Schůze bezpečnostních výborů

Situací se v pondělí večer zabýval na mimořádném jednání sněmovní bezpečnostní výbor. Svolal ho jeho předseda Radek Koten (SPD).

„Dnes to nebudeme komentovat a poprosím vás o určitou shovívavost, protože k tomu máme své důvody,“ řekl po jednání člen výboru Jan Bartošek (KDU-ČSL). Ujistil, že pro tento postup existují důvody. Většina ostatních členů výboru, kteří z jednání odcházeli, rovněž odmítla cokoli bližšího říct. Výbor jednal asi tři hodiny.

Poslanec Pavel Žáček (ODS) řekl, že jednání bylo velmi podrobné. „Položili jsme řadu otázek. Myslím si, že valná část byla zodpovězena. A v tomto smyslu můžu říct, že jsme vzali na vědomí všechno, co padlo. A v zásadě, přestože to usnesení má být publikováno až k ránu, tak v podstatě jsme podpořili veškerá opatření, která byla přijatá a která přijata ještě budou,“ reagoval Žáček.

Uvedl, že jednání se zúčastnil i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a všichni nejdůležitější představitelé zpravodajské a bezpečnostní komunity. Pozván byl například policejní prezident Jan Švejdar nebo ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek i ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. „To byla tak důležitá událost, že se k ní vyjadřovali všichni,“ dodal.

Jednat budou i další orgány, v úterý ve sněmovně zasedne například komise pro kontrolu civilní rozvědky nebo zahraniční výbor. Ráno se sejde také sněmovní branný výbor na společném jednání se Stálou komisí pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství (VZ). Je téměř jisté, že se o kauze povede debata i na sněmovním plénu.

Česká vláda reagovala na informace o podílu tajné služby GRU na dvou explozích munice ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 rozhodnutím o vyhoštění osmnácti pracovníků ruského velvyslanectví v Praze. Ti byli identifikováni jako členové ruských zpravodajských služeb.

Rusko následně vyhostilo dvacet zaměstnanců české ambasády v Moskvě. Hamáček uvedl, že jej vysoký počet vyhoštěných pracovníků české ambasády překvapil. Bude jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o tom, zda je namístě další krok z české strany.

Zpravodaj polské veřejnoprávní televize TVP v Rusku Tomasz Dawid Jedruchów pro ČT v pondělí ráno uvedl, že Rusko si poslední roky vyhrazuje možnost odpovědi buď symetrické, tedy ve stejném počtu, anebo adekvátní –⁠ což je aktuální případ. „Rusko má v Česku dvakrát více diplomatů než Česko v Rusku, což znamená, že nejde vyhostit tolik lidí, takže právě proto vyhostí méně diplomatů, ale místo toho dodatečně více civilních zaměstnanců,“ vysvětlil.

Dodal, že toto vyhoštění zřejmě navíc nebude ani posledním krokem ruské strany vzhledem k tomu, že země obvinila Česko ze „zničení základů běžných vztahů mezi zeměmi“, jak uvedlo v prohlášení tamní ministerstvo zahraničí.

Video Zpravodaj TVP v Rusku Jedruchów o reakcích Moskvy na výsledky vyšetřování výbuchu ve Vrběticích
video

Zpravodaj TVP v Rusku Jedruchów o reakcích Moskvy na výsledky vyšetřování výbuchu ve Vrběticích

Zdroj: ČT24
Podle Hamáčka, který nyní vede i ministerstvo zahraničí, může přehnaná ruská reakce vést k dalším krokům ze strany Česka. Babiš i Hamáček se vyslovili proti účasti ruské společnosti Rosatom na rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany a následně vláda firmu v pondělí odpoledne vyřadila ze seznamu uchazečů, které čeká bezpečnostní prověření.

Hamáček během pondělní videokonference informoval o vyhoštění ruských diplomatů také ministry zahraničí EU. Některé unijní země už daly Česku v této věci najevo svou podporu. Po jednání Hamáček uvedl, že Češi vyhoštění z Moskvy by se měli vrátit v pondělí večer.

Aktuální dění by podle Hamáčka nemělo zabránit jmenování náměstka ministra vnitra Jakuba Kulhánka šéfem diplomacie. Jmenovat by ho měl prezident Miloš Zeman ve středu ve 14 hodin. 

Na stole naopak nyní není debata o ruské vakcíně Sputnik V, řekl vicepremiér. Minulou středu přitom ohlásil cestu do Moskvy, jejímž účelem mělo být jednání o dodávkách do Česka. V pátek cestu, kterou kritizovali premiér i opozice, zrušil.

Kvůli informacím o podezření na zapojení ruských agentů do výbuchů v muničním skladu vedení Prahy vyzvalo vládu, aby vyjednala s Ruskem navrácení části Stromovky, kterou zabralo v roce 1968 po invazi vojsk Varšavské smlouvy. Magistrát chce, aby se rozloha ruské ambasády vrátila do stavu před 21. srpnem 1968 a město tam obnovilo veřejně přístupnou zeleň. Vedení Prahy chce také snížit počet parkovacích míst vyhrazených pro velvyslanectví. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili radní.

„Budeme primárně jednat s vládou, protože pozemek je vlastněn diplomatickým servisem, který rozhodne, co se bude dít. Pozemek nyní není užíván v souladu s tím, jak by měl. Výzva odejde dnes (v pondělí – pozn. red.),“ řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Premiér Andrej Babiš požadavek Prahy nevyloučil a chce o něm jednat.

Ruské ministerstvo zahraničí pak v souvislosti s požadavky pražského magistrátu na vrácení části Stromovky využívané ruským velvyslanectvím připomíná Praze českou nemovitost v centru Moskvy.

Podle ruského ministerstva byl zmíněný pozemek v české metropoli poskytnut Sovětskému svazu na začátku 70. let minulého století na základě platných sovětsko-československých dohod. Současně připomnělo, že česká strana vlastní velkou nemovitost v oblasti Tverské ulice ruského hlavního města. Na zmíněné adrese se nachází Český dům.

Starostové žádají odškodnění za následky výbuchu

Starostové obcí z okolí Vrbětic žádají vládu, aby zamezila nelegálnímu vlivu Ruska na území Česka. Chtějí také odškodnění za následky výbuchu.

„Konstatujeme, že poskytnuté odškodnění pozůstalým, vlastníkům z dotčených obcí a jiným občanů bylo dosud zcela nedostačující. Vyzýváme vládu ČR, aby nám poskytla součinnost při vymožení adekvátního odškodnění vůči zodpovědným osobám a případně zodpovědnému státu,“ uvedl starosta Vlachovic Zdeněk Hověžák (STAN).

Ministerstvo financí již připravuje právní kroky k možnému vymáhání škody. Uvedl to premiér Babiš. Dodal, že škody přesahují jednu miliardu korun.

Text nazvaný „Vrbětická výzva: Už nikdy znovu!“ obsahuje body, které se týkají obcí, národní i mezinárodní úrovně kauzy. Mezi požadavky patří mimo jiné zabezpečení plnohodnotného pyrotechnického průzkumu, zabezpečení zasaženého území nebo zamezení nelegálnímu vlivu Ruska na území ČR.

Zastupitelstvo Zlínského kraje v pondělí také schválilo usnesení, ve kterém žádá vládu o urychlení a dokončení odškodnění občanů a firem, kteří utrpěli újmu v souvislosti s mimořádnou událostí ve Vrběticích.

Konflikt není dobrou zprávou pro české firmy, tvrdí svazy

Konflikt Česka s Ruskem považují za špatnou zprávu mnohé české firmy. Řekl to ředitel sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy Lukáš Martin. Pokud by se EU rozhodla zpřísnit sankce vůči Rusku, mělo by to dopad na vzájemný obchod, doplnil mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav Diro.

„Aktuální kauza a s ní spojená nejistota ohledně politického vývoje může způsobit především pozastavení nebo odložení projektů. Z dlouhodobého hlediska ovlivní pravděpodobně většinu zásadních průmyslových sektorů, ve kterých jsou české firmy v Rusku aktivní, tedy strojírenství, automobilový průmysl, energetiku nebo chemický průmysl,“ uvedl Martin.

Samo vypovězení ruských diplomatů nemá podle předsedy představenstva Komory pro hospodářské styky se SNS Františka Masopusta žádný dopad. Obchod mezi Ruskem a Českem ale následky této situace podle něj pocítí, a to především z pohledu politizace otázky z obou stran. „Na jedné straně si lze představit tendenci k jakýmsi sankcím, ale stejně tak je možné, že by se tato situace nemusela v obchodních vztazích promítnout nijak mimořádně,“ podotkl.

Česko-ruské obchodně ekonomické vztahy negativně poznamenalo uvalení embarga v roce 2014 ze strany Spojených států a EU vůči Rusku. Sankce se odrazily na prudkém poklesu českého exportu do Ruska. Martin očekává, že nyní tyto obchodní vztahy nezažijí tak velký propad.

K dění se v pondělí vyjádřili také rektoři vysokých škol. Považují za nepřípustné aktivity cizích států s cílem ohrožení Česka a jeho bezpečnosti nebo podkopávání demokracie. Uvedli to v prohlášení České konference rektorů. Vyzvali české politické představitele, aby současnou situaci brali vážně a bezodkladně ji řešili. Vysoké školy jsou podle nich připraveny podílet se na posílení bezpečnosti země a na obraně hodnot a principů, na kterých republika spočívá.