Podařila se nejrazantnější bezpečnostní operace proti rezidenturám ruských tajných služeb, řekl Hamáček

Český armádní speciál s vyhoštěnými pracovníky českého velvyslanectví v Moskvě přistál v pondělí večer v Praze. Vicepremiér a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) poté těmto diplomatům poděkoval za službu. „Oni mohou být na svou práci hrdí, oni nic neprovedli.“ Slíbil, že se o ně stát nyní postará, protože někteří nemají v Česku zajištěné ubytování. Zároveň řekl, že se v Česku podařila „nejlepší a nejrazantnější bezpečnostní operace proti rezidenturám ruských tajných služeb“.

Video Brífink ministra Hamáčka k návratu českých diplomatů z Moskvy
video

Brífink ministra Hamáčka k návratu českých diplomatů z Moskvy

Zdroj: ČT24

Hamáček při tiskové konferenci po příletu speciálu hovořil také o týmu, který se skládal ze zástupců všech tří domácích tajných služeb, policejního prezidenta a nejvyššího státního zástupce. Řešil bezpečnostní otázky kolem vyšetřování výbuchu ve Vrběticích, zveřejnění závěrů a následných kroků.

Vicepremiér zmínil, že v týmu byl i Jakub Kulhánek (ČSSD), který by se měl tento týden stát novým ministrem zahraničí.

„Výsledek (jejich práce) je, že se tady podařila nejlepší a nejrazantnější bezpečnostní operace proti rezidenturám ruských tajných služeb. Rozbili jsme obě a pro ruskou stranu to bude strašně složité dávat je znova dohromady,“ řekl Hamáček. Dodal, že po této operaci už není možné České republice vyčítat, že je centrem takovýchto operací. „To končí. Ti, kteří ty operace řídili, byli v tom Iljušinu, který odletěl do Moskvy.“

Letadlo z takzvané vládní letky odletělo do hlavního města Ruska v odpoledních hodinách z vojenského letiště Kbely. Zpět do Prahy přivezlo dvacítku zaměstnanců české ambasády.

Vyhoštění ruských diplomatů a odveta Moskvy

Česko se rozhodlo vyhostit 18 ruských diplomatů z ČR kvůli výbuchu v areálu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Podle podezření českých bezpečnostních složek do něj byli zapojeni dva ruští agenti. Vyhoštění zaměstnanci ruské ambasády jsou podle českých úřadů napojeni na ruské tajné služby. Z Prahy s nimi v pondělí odpoledne odcestoval ruský vládní speciál.

Moskva na český krok reagovala vyhoštěním 20 zaměstnanců české ambasády. Podle Hamáčka toto rozhodnutí Ruska v principu velvyslanectví paralyzuje, protože skončil celý jeho politický i hospodářský úsek. Vyhoštěn byl i zástupce českého velvyslance Vítězslava Pivoňky Luboš Veselý.

Zvažujeme všechny možnosti, které máme, i možnost nastavit vztahy znovu na principu reciprocity, řekl Hamáček k nerovnoměrnému vypovězení diplomatů.

Ve Vrběticích nešlo o akt státního terorismu, řekl Babiš

Nešlo o akt státního terorismu, řekl v pondělí po jednání vlády k výbuchu ve Vrběticích premiér Andrej Babiš (ANO). Nebyl to tedy útok Ruska na Českou republiku, zdůraznil. Byl to teroristický útok agentů GRU (ruská vojenská tajná služba) na zboží, které patřilo bulharskému zbrojaři, dodal. Je podle něho nepřijatelné, aby na českém území dělali cizí agenti takovéto operace. Kabinet nepřistoupil k odtajnění zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS), které Babiš navrhoval, protože orgány činné v trestním řízení stále pokračují ve vyšetřování.

Jednání vlády se zúčastnil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Řekl, že vyšetřovatelé pracují s verzí, že cílem útoku ve Vrběticích v roce 2014 byl materiál určený do Bulharska, exploze neměla nastat v ČR.

Délka vyšetřování byla ovlivněna ohledáním místa činu, to skončilo až v říjnu 2020. Bylo zajištěno velké množství stop a důkazů, dodal. S ohledem na probíhající šetření není možné je zveřejnit.

Zeman na tiskové konferenci uvedl, že v období prvního výbuchu byli do skladu objednáni dva lidé. „Následně bylo zjištěno, že užívali falešnou identitu občanů Moldavska a Tádžikistánu,“ uvedl. Dvojice do ČR přicestovala za užití ruských krycích dokladů, ubytovala se v Praze a Ostravě. „Na základě kriminalistického zkoumání byli ztotožněni s útočníky ze Salisbury,“ řekl.

Babiš dodal, že ve Vrběticích šlo o „zpackanou operaci“.

Česká policie o víkendu zveřejnila informaci, že Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) pátrá po dvou mužích. Podle fotografií i jmen z pasů jde o stejné muže, kteří jsou podezřelí z otravy bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v britském Salisbury v roce 2018. Média muže identifikovala jako agenty vojenské tajné služby GRU Alexandra Petrova a Ruslana Boširova.

Babiš zatím s vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD) neprobíral další krok v reakci na vyhoštění 20 pracovníků ambasády v Rusku. Vláda bude určitě nějakým způsobem reagovat, řekl. Česká strana připravuje právní kroky, aby mohla vymáhat náhradu škod spojených s výbuchem ve Vrběticích. 

K čemu má vést národní strategie 

Vláda v pondělí schválila Národní strategii pro čelení hybridnímu působení. Příspěvek k nemocenské v koronavirové karanténě nebo izolaci prodloužila do konce června a program Antivirus, z nějž stát vyplácí příspěvky na mzdy firmám zasaženým omezeními kvůli epidemii, do konce května.

Národní strategie pro čelení hybridnímu působení má být nástrojem, jak včas rozpoznat nepřátelské kroky, uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Počítá například se snižováním strategické závislosti Česka na zemích s odlišnou ideově-hodnotovou orientací.

„Události z posledních dnů týkající se nepřijatelných aktivit ruských tajných služeb na našem území potvrzují, že nežijeme v bezpečném světě. Proto musíme posilovat svou obranu a bezpečnost, modernizovat armádu a nahrazovat zastaralou techniku, ale také účinně bojovat proti soudobým hrozbám,“ uvedl Metnar.

Dodal, že schválená strategie je nezbytným nástrojem k tomu, aby byl stát schopen nepřátelské kroky rozpoznat a včas a adekvátně na ně reagovat.

Hybridní působení definuje strategie jako skrytou i zjevnou činnost států i takzvaných nestátních aktérů, která je namířená proti zranitelným částem demokratického státu a společnosti. K dosažení nepřátelských cílů využívají různé prostředky od politických a vojenských až přes ekonomické, zpravodajské nebo informační.

Podle Jakuba Fajnora z tiskového oddělení ministerstva obrany je největším úskalím hybridního působení to, že často využívá legální nástroje nebo zneužívá legitimní zdroje informací, kdy například prosadí konspirační teorie na seriózních webech. Projevuje se také kybernetickými útoky na civilní infrastrukturu, různými formami ekonomického nátlaku nebo vytvářením závislosti prostřednictvím investic do kritické infrastruktury. Může také využívat agresivní nasazení zpravodajských služeb či speciálních sil. Pokoušet se může i o skryté ovlivňování politických stran, soudů, policie nebo médií.

Podle Fajnora je strategie prvním českým strategickým dokumentem, který se této oblasti věnuje. Zpracování ministerstvu obrany dal za úkol audit národní bezpečnosti v roce 2016. Kromě obrany na ní pracovaly i další úřady a instituce. Nyní na ni naváže akční plán.

„Cílem strategie není společnost strašit, ale zajistit, aby si uvědomovala bezpečnostní rizika a zodpovědně k nim přistupovala.“

Jan Havránek

náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany

Antivirus do konce května, bonus k nemocenské do konce června

Na příspěvek k nemocenské mají nárok lidé, kteří šli do karantény a izolace po 1. březnu. Dostávají náhradu 60 procent redukovaného příjmu, ke které mají v prvních dvou týdnech ještě příspěvek až 370 korun na den. Celkem nesmějí ale pobírat víc než 90 procent svého průměrného výdělku.

Co se týče bonusu k nemocenské, Maláčová nesla na zasedání kabinetu dvě varianty prodloužení, a to do konce června, nebo do konce roku. „Izolačka“ podle ministryně pomohla zvýšit počet lidí, kteří se při nákaze izolovali, o desetinu, a pomohla tak dostat epidemii v ČR pod kontrolu. Náklady na opatření klesají zároveň s tím, jak ubývá nakažených, řekla v sobotu Maláčová.

V karanténě jsou lidé bez příznaků, kteří se potkali s nakaženými. V izolaci jsou ti, u nichž se nákaza potvrdila. Peníze v prvních 14 dnech posílá zaměstnavatel. Výdaje na příspěvek si pak odečte ze sociálních odvodů.

Program Antivirus, z nějž stát vyplácí příspěvky na mzdy firmám zasaženým omezeními kvůli epidemii, bude prodloužen do konce května, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí.