Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) odmítl informace serveru Seznam Zprávy, že chtěl na plánované cestě do Moskvy vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V a uspořádání summitu amerického a ruského prezidenta v Praze.
„Článek mě šokoval, je plný lží a spekulací,“ prohlásil Hamáček na tiskové konferenci. Pozastavil se nad tím, že článek neobsahuje ani jednu citaci, přímé vyjádření účastníků. Konstrukci celého článku považuje za „divnou“. „Přiznám se, že nevím, komu to celé slouží. Vím jen jedno, neslouží to České republice. A pokud doteď Česká republika komunikaci zvládla a opravdu jsme vypadali jako země, která je schopná věci ustát a vyřešit, tak díky tomu článku vypadáme trošku jinak,“ dodal.
Hamáček uvedl, že politici podle něj dostali 7. dubna od Bezpečnostní informační služby (BIS) informaci o ruském podílu na explozi, ale také zprávu, že s informací pracují některá média. „Ve chvíli, kdy od 7. dubna bezpečnostní komunita věděla, že na tom pracují média, nedává konstrukce Seznamu smysl,“ řekl. Podotkl, že Rusku by tak ani nemohl nic nabízet či slíbit.
„Je to asi nejtěžší okamžik mého života, a to mám za sebou relativně dlouhou politickou kariéru,“ prohlásil. Záležitost je poslancům ochotný vysvětlit. Na uzavřeném jednání pléna zopakuje zákonodárcům to, co v dubnu řekl na výborech zaměřených na bezpečnostní problematiku či v komisích kontrolujících tajné služby.
Místo díků přišla kritika, lituje Hamáček
Situace před vyhoštěním ruských diplomatů podle něj standardní nebyla, má ale dojem, že skončila nezpochybnitelným úspěchem Česka. „Měl jsem pocit, že je čas oceňovat, chválit a děkovat, místo toho jsem si o sobě přečetl věci, kterým nemůžu uvěřit,“ konstatoval. Trvá na tom, že po celou dobu měl na mysli jen zájmy České republiky.
Než diplomacie přistoupila k vyhoštění Rusů, bylo třeba záležitost zkonzultovat se všemi dotčenými subjekty, řekl Hamáček. „Muselo se to zkoordinovat s prezidentem, je logické, že se toho účastnili ředitelé (tajných) služeb,“ prohlásil.
„Je to taková prapodivná hra, tvrzení proti tvrzení, kdy na jedné straně jsou tady tvrzení, která vyvracejí druhá. A pan Hamáček se opakovaně odvolává na to, že vlastně informace jsou tajné, takže vlastně nevysvětlil svými slovy, co na schůzce skutečně zaznělo a co by vylučovalo teorii Seznamu,“ uvedl pro ČT 24 politolog Lukáš Valeš.
Klíčové teď podle něho je, aby ostatní účastníci schůzek byli ochotni promluvit, minimálně na půdě sněmovny. „Od nich bych očekával rozuzlení,“ dodal.
K článku serveru Seznam Zprávy se vyjádřil Hamáček už v úterý ráno: „Článek je postaven na spekulacích a lžích, které žádný z účastníků nepotvrdil a nemohl potvrdit, protože se tak nestalo,“ uvedl.
Reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa ale v rozhovoru pro ČT24 uvedl, že informace, které jeho článek obsahuje, lze jednoznačně doložit. „Máme poměrně jasnou představu toho, co se odehrálo,“ zdůraznil.
Zhruba před dvěma týdny vypukla diplomatická roztržka mezi Českem a Ruskem. Česko v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle nichž jsou ze dvou explozí munice ve Vrběticích důvodně podezřelí agenti GRU, vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády. Rusko reagovalo vyhoštěním 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě.
Později česká diplomacie informovala o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května a Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.
Podle několika zdrojů webu Seznam Zprávy sdělil Hamáček plány své cesty účastníkům schůzky na ministerstvu vnitra 15. dubna. Mezi nimi podle serveru byli český velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Marek Šimandl, ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun a policejní prezident Jan Švejdar, později také nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Ředitel třetí tuzemské zpravodajské služby BIS na schůzi nebyl.
Beroun, Švejdar a Šimandl se podle zdrojů Seznam Zpráv snažili Hamáčka přesvědčit o tom, aby připravovanou cestu do Moskvy odvolal. Argumentovali tím, že v takovém případě žádný obchod není možný, natož, aby ho dělal ministr.
Všichni tři Seznam Zprávám potvrdili účast na schůzce, ne však konkrétní obsah jednání. „V každém případě všechna jednání byla vedena v zájmu České republiky, a to jak z pohledu zahraniční politiky, tak i bezpečnosti státu,“ sdělil serveru Šimandl.
Pivoňka podle zdrojů serveru původně Hamáčka podporoval, nakonec ale změnil názor. Měl to být právě on, kdo vicepremiéra posléze od cesty odradil, protože mu potvrdil, že by si Rusové případnou schůzku nahráli.
Šéf žalobců Pavel Zeman na schůzku dorazil později. Podle vyjádření pro Seznam Zprávy prezentoval reálné možnosti ukončení záležitosti, přičemž jednou z nich je odložení věci. Tuto argumentaci chtěl podle webu Hamáček využít při cestě do Ruska.
Zeman: Hamáček nechtěl kauzu Vrbětice utlumit nebo ukončit
V úterý dopoledne nejvyšší státní zástupce Zeman ve svém vyjádření pro ČTK uvedl, že při schůzce s ministrem Hamáčkem rozhodně nenabyl dojmu, že by chtěl kauzu Vrbětice utlumit nebo ukončit. Sdělil, že se zúčastnil celkem tří schůzek na téma Vrbětic a že na schůzce ve čtvrtek 15. dubna nebyl od začátku. „Dorazil jsem až později, kolem půl desáté večer. V době, kdy jsem na schůzku dorazil, bylo jasné, že se žádná cesta do Ruska neuskuteční. Tuto věc jsem tedy považoval za vyřešenou,“ popsal.
„K obsahu schůzky mohu říct pouze to, že v době mojí přítomnosti se řešila koordinace dalšího postupu státu v této kauze, ať už z hlediska trestního řízení, bezpečnosti a mezinárodního dopadu,“ pokračoval nejvyšší státní zástupce. „Rozhodně jsem během schůzky nenabyl dojmu, že by pan vicepremiér Hamáček byl ten, kdo by chtěl kauzu jakýmkoliv způsobem utlumit nebo ukončit,“ zdůraznil. Ministra vnitra podpořil i velvyslanec Pivoňka, který na schůzce byl. „Já stojím za ministrem Hamáčkem,“ řekl serveru Deník N. Dál se k věci vyjadřovat nechtěl.
Hamáček uvedl, že 14. dubna se na vnitru uskutečnilo několik schůzek za účasti ředitelů bezpečnostních složek, nejvyššího státního zástupce a velvyslance ČR v Moskvě. Jediným tématem byl ale podle něj dopad kauzy Vrbětice na bezpečnost státu a vztahy mezi ČR a Ruskem. „Mimo jiné z toho důvodu, že média měla prokazatelně část informací o kauze Vrbětice a hrozil jejich únik,“ poznamenal vicepremiér.
„V žádném okamžiku nebyl předmětem jednání jakýkoliv výměnný obchod s Ruskou federací. Tyto ničím nepodložené spekulace poškozují zájmy České republiky a nahrávají zájmům cizí moci,“ dodal Hamáček.
Hamáček ve středu 14. dubna oznámil, že odletí v pondělí 19. dubna do Moskvy jednat o dodávkách vakcíny Sputnik V. Cestu, kterou kritizovali premiér Andrej Babiš (ANO) i opozice, pak zrušil. Později ji označil za zastírací manévr kvůli postupu ČR po zveřejnění informací o kauze Vrbětice.
Neprofesionální novinařina, reagoval Kulhánek. Koalice Spolu žádá vysvětlení
Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) označil informace o údajných Hamáčkových plánech při cestě do Moskvy za nesmysl. Je to lež a neprofesionální novinařina, uvedl.
Vysvětlení otázek kolem plánované cesty Hamáčka do Moskvy před vypuknutím kauzy Vrbětice požaduje na uzavřeném jednání Poslanecké sněmovny koalice Spolu.
Projednání Hamáčkovy cesty na plénu Poslanecké sněmovny má podporu i další části opozice. „Situace se musí otevřít dnes (v úterý), dokud je aktuální. Odpovědi na tyto otázky, nemůžeme na ně čekat týden, až bude řádné zasedání. Situace je mimořádná,“ uvedl předseda STAN Vít Rakušan.
Na brífinku před jednáním sněmovny uvedli také zátupci ČSSD, mezi kterými byl i Hamáček, že jednání komora o informacích serveru Seznam Zprávy podpoří. Je třeba podle nich některé fámy vyvrátit.
Poslanci se následně v úterý odpoledne dohodli, že kauzu ohledně cesty Hamáčka projednají za zavřenými dveřmi, schůze ale byla přerušena. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška by ve středu mohla sněmovna rozhodnout, kdy se k bodu znovu vrátí.
