Rusko je čistě kriminální stát, který ohrožuje Česko – to je v nejhorší bezpečnostní situaci ve své moderní historii. Stát v minulosti hrozbu Ruska podcenil. Na pondělní konferenci o ruském mocenském a vlivovém působení proti Evropě to ve sněmovně řekl náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Podle šéfa Vojenského zpravodajství Jana Berouna nastal zásadní problém už v 90. letech, kdy česká strana přistoupila na to, že Rusko splatí svůj dluh dodávkami vrtulníků, což Moskvě pomohlo vytvořit v tuzemsku neprůhlednou infrastrukturu.
Rusko je kriminální stát, který ohrožuje Česko, prohlásil náčelník Vojenské policie
Konference ve sněmovně o Rusku (zdroj: ČT24)
Fakt, že se česká armáda bude zbavovat ruské techniky, vnímá vojenská tajná služba podle Berouna jako zásadní zlom. Jako další negativní příklady z ekonomické oblasti uvedl prodej firmy Let Kunovice do ruských rukou.
„Bezpečnostní složky upozorňovaly několikrát, že to není správná cesta,“ řekl. Zmínil se i o prodeji Škody Jaderné strojírenství. „My jsme nevěřili tomu, že stát prodá naprosto klíčovou firmu do ruských rukou,“ poznamenal. Ruští vojáci podle něj vykonávají ideologickou činnost například při různých vzpomínkových akcích nebo při péči o hroby padlých vojáků. Zneužívají otevřenosti české společnosti, aby z toho vytěžili maximum, domnívá se.
Z pohledu Vojenského zpravodajství lze konstatovat, že rozpad východního bloku neznamenal ztrátu zájmu Ruska o prostor Československa a později České republiky, uvedl Beroun. Informoval však, že na straně bezpečnostních složek i politiků panuje nevídaná jednota v tom, že Česko už by se nemělo vrátit do takové situace, kdy by bylo zásadním způsobem ohroženo.
Foltýn přirovnal Rusko k nacistickému Německu
„Ruská doktrína je doktrína permanentního konfliktu,“ řekl náčelník Vojenské policie Foltýn. Vůči Moskvě nešetřil ostrými slovy. Federaci přirovnal k nacistické třetí říši. Je podle něj řízena čistě kriminálními strukturami a má čistě kriminální rozměr.
„To, co by nás mělo spojovat, jsou naprosto jasné hodnotové postoje, které nestrpí kompromisy vůči frustrátům ani vůči těm, kteří jednají proti zájmům tohoto státu,“ prohlásil. Různým nepřátelským aktivitám nazývaným hybridní hrozby čelí stát roky, uvedl Foltýn.
Koudelka: Riziko podvratných akcí trvá
Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka varoval, že nebezpečí ruských podvratných operací v Česku trvá a stát musí být připraven mu jasně čelit. Rusové jsou takové operace schopni a jasným příkladem je výbuch v muničních skladech ve Vrběticích v roce 2014.
Řekl také, že po snížení počtu ruských diplomatů v Praze jsou možnosti zpravodajského působení Moskvy proti Česku velmi omezené. Nyní je v Praze na ruském velvyslanectví šest diplomatů a kolem dvaceti administrativních pracovníků. Koudelka dodal, že Rusové jsou nyní nuceni používat jiné způsoby. Varoval před snahou počet diplomatů opět zvýšit. Je si jist, že tyto snahy přijdou a budou zakrývány různými bohulibými důvody.
„Rusko nás označilo jako svého nepřítele. A Rusko svého nepřítele, tedy nás, NATO a západní společenství chce zničit,“ prohlásil Koudelka. „A k tomu využije všechny prostředky, všechny možnosti, které má,“ zdůraznil. Dodal, že právě dezinformace jsou jedním z velmi silných prostředků, které Rusko používá. „A přeci na to ta země musí reagovat. Protože když to neuděláme teď, tak možná nebude koho chránit,“ prohlásil.
Koudelka se přimlouval i za to, aby součástí české reakce na válku na Ukrajině nebyla jen vojenská a diplomatická podpora, ale i pomoc ruským organizacím hájícím lidská práva a svobody. „To považuji za velice důležité,“ řekl.
Koudelka se také domnívá, že ruské možnosti poškodit českou stanu jsou značné a nelze je v krátkém horizontu zcela eliminovat. Lze se ale vyvarovat vytváření nových zranitelností. Moskva problémy ve společnosti nejen vytváří, ale snaží se zesilovat ty existující. Týká se to hlavně dopadu cen energií, pohonných hmot a s tím souvisejícího zdražování spotřebního zboží a rostoucí inflace, uvedl šéf BIS.
Řekl, že Rusko se snaží vyděsit obyvatele západních demokracií ve třech oblastech. První z nich je tvrzení, že bez Ruska nebude dostatek energie na zimu, a proto je nezbytné se s Ruskem dohodnout. Druhým je tvrzení, že protiruské sankce v konečném důsledku poškozují víc Evropany, a proto nemají smysl. Třetím tvrzením je, že západní země upřednostňují pomoc Ukrajině a uprchlíkům z této válkou zasažené země před pomocí vlastním lidem.
„Jedním z největších rizik z hlediska aktivit Ruské federace je snaha narušit jednotný postup členských států proti Rusku,“ řekl šéf kontrarozvědky. Jedním z nástrojů může být podle něj navazování dvoustranné spolupráce, které může mít podobu například dodávek surovin za snížené ceny.
Za jedno z největších rizik označil Koudelka také dezinformace, na čemž se shodl i s dalšími účastníky konference. Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík poukázal na to, že dezinformace nejsou nikde definovány, na rozdíl například od šíření teroristického obsahu, který definuje nový evropský předpis. Vyslovil obavu z toho, že na boj s dezinformacemi nebudou současné demokratické nástroje stačit. Beroun poznamenal, že pro zpravodajskou komunitu bude výhodné, pokud ohledně dezinformací bude existovat jasná právní úprava.
Varování před dalšími kroky Ruska
Před dalšími překvapeními ze strany Ruska varoval i zvláštní vyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. „Nechceme si připustit, že je to pro Rusko existenciální válka,“ řekl. „Od 16. září, kdy Německo převzalo do nucené správy majetky Rosněfti, je vůči Evropě ze strany Ruska možné cokoli. Čím dříve si to připustíme, tím lépe,“ uvedl.
Poukazoval například na to, že nedávné výbuchy, které poškodily plynovody Nord Stream I a II, nepoškodily všechno potrubí. Vyslovil spekulaci, zda Rusko nebude chtít třeba na jaře nepoškozenou větví plynovodu Evropě plyn nabídnout. Podotkl ale, že nenaznačuje, kdo za výbuchem stojí.
Také nový ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Vladimír Posolda uvedl, že lze očekávat útoky na kritickou infrastrukturu, i když nehovořil výslovně o Česku. Připomněl poslední případ sabotáže v Německu, kde pachatel poškodil kabely u systému pro řízení vlaků. Ten, kdo to provedl, musel podle něj mít dobré informace o tom, jak je systém nastaven. „Dnes už můžeme říci, že podobné útoky patří do standardního arzenálu, který Rusové používají vůči západním zemím i vůči komukoli, kdo se jim znelíbí,“ řekl šéf civilní rozvědky.
Sto let stejné vzorce
Ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj řekl, že vzorce ruského chování zůstávají už sto let stejné. Patří mezi ně ovlivňování veřejného mínění, vyhrožování a ozbrojené útoky. Rusko podle něj vnímá rozšíření NATO jako porušení daného slibu i jako využití jeho slabosti z 90. let. Ústupky zamýšlené jako gesta dobré vůle vnímá jako almužnu.
Konference nese název „Ruské mocenské a vlivové působení proti (střední) Evropě a naše reakce“.