Michael Gove

Dolní sněmovna britského parlamentu se rozpustila, podle pravidel se tak děje pětadvacet pracovních dní před volbami, které se uskuteční 4. července. Král Karel III. k tomu vydal ceremoniální rozhodnutí, které mu předložila vláda. Mezi poslanci měla ve sněmovně převahu Konzervativní strana, po jejích 14 letech u moci se však očekává vítězství labouristů.

Bývalý britský ministr financí Rishi Sunak získal v boji o post šéfa Konzervativní strany a příštího premiéra cenného spojence, podpořil jej dlouholetý člen několika vlád Michael Gove. V textu pro deník The Times exministr pro bydlení a regionální rozvoj napsal, že Sunak dokáže splnit své sliby, zatímco jeho protikandidátka, šéfka diplomacie Liz Trussová, podle něj „ztratila kontakt s realitou“.

Boris Johnson oznámil, že odstupuje z pozice lídra britské Konzervativní strany. Před sídlem britských premiérů v Downing Street řekl, že zůstane ve funkci předsedy vlády, dokud nebude vybrán nový šéf strany. Naplno tak začíná proces výběru nového vůdce konzervativců, a tedy i příštího ministerského předsedy.

Britský premiér Boris Johnson výrazně upravil svůj kabinet. Dosavadní ministr zahraničí Dominic Raab nově povede resort spravedlnosti, kde nahradí Roberta Bucklanda. Kromě toho se stává vicepremiérem. Diplomacii povede dosavadní ministryně mezinárodního obchodu Elizabeth Trussová. Končí rovněž ministr školství Gavin Williamson a šéf resortu bydlení a místní samosprávy Robert Jenrick, jehož vystřídá Michael Gove.

Po závěru letošního roku, kdy Velká Británie definitivně ukončí svazek s Evropskou unií, čekají britské podnikatele i cestovatele nelehké chvíle. Jen několik dní před koncem přechodného období to prohlásil šéf úřadu britské vlády Michael Gove, který byl před referendem v roce 2016 také jedním z hlavních stoupenců kampaně za odchod země z EU. Podnikatele i občany, kteří se chystají na cesty do zemí EU, nyní Gove vyzval, aby se dobře připravili.

Pokud do konce měsíce neuzavřou komplexní dohodu o vzájemných vztazích, mohly by Spojené království a Evropská unie vyhlásit sadu „minidohod“. Podle deníku The Daily Telegraph to uvedl britský ministr Michael Gove. Jednání o novém partnerství podle zákulisních vyjádření váznou i několik dní před koncem přechodného období po lednovém odchodu Velké Británie z evropského bloku, přičemž Londýn trvá na tom, že ustoupit musí EU. Hlavní vyjednávač za Evropskou unii Michel Barnier prohlásil, že rozhovory dospěly do kritického bodu a pokračují.

Po více než týdenní přestávce, kterou způsobila nákaza koronavirem u jednoho z vyjednavačů o brexitu, se opět naplno rozběhly rozhovory mezi Evropskou unií a Velkou Británií. Podle šéfa unijních vyjednavačů Michela Barniera stále zůstává několik nedořešených sporných témat. Některé členské země proto požádaly Brusel, aby se připravil na variantu neřízeného rozchodu s Británií. Na dohodu mezi EU a Británií zbývá už jenom měsíc.

Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu schválili kontroverzní návrh zákona o vnitřním trhu. Informovala o tom agentura Reuters, podle které by zákon vláda premiéra Borise Johnsona mohla použít, aby nabourala jeden z pilířů dohody o odchodu Británie z Evropské unie. Předlohu ještě musí schválit Sněmovna lordů.

I přes intenzivní vyjednávání mezi Evropskou unií a Velkou Británií o budoucích vztazích po konci přechodného období není dohoda stále na obzoru. Uplynulý týden ukázal, že vyjednavači nejsou stále schopni nalézt společnou řeč. Německá kancléřka Angela Merkelová dokonce prohlásila, že Evropa se musí připravit i na to, že se dohody nakonec vůbec nepodaří dosáhnout.

Možnost prodloužení přechodného období pro rozhovory EU s Velkou Británií se definitivně uzavřela. V pátek se na tom shodli místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič a člen britského kabinetu Michael Gove, kteří hodnotili dosud zásadně odlišné postoje obou stran během dosavadních vyjednávání o pobrexitových vztazích. Jejich rozhodnutí znamená, že pokud Brusel a Londýn neuzavřou do konce roku dohodu o volném obchodu, začnou platit cla a kvóty.

Necelé dva týdny po odchodu Velké Británie z Evropské unie premiér Boris Johnson učinil ve vládě několik změn. Kabinet musela opustit ministryně obchodu, ministryně životního prostředí či ministr pro Severní Irsko. Nečekaně na svou funkci rezignoval také ministr financí Sajid Javid, informoval zpravodajský web BBC. Nahradil jej Rishi Sunak. Ve vedení ministerstev zahraničí a vnitra zůstávají Dominic Raab a Priti Patelová.

V Británii vychází paměti bývalého premiéra Davida Camerona. Ten se do dějin zapsal nejvýrazněji uspořádáním referenda o brexitu. Popisuje, co ho k tomu vedlo a jaké reakce v něm vyvolal výsledek. Ostře se naváží do současného premiéra Borise Johnsona i dalších kolegů. Vzpomíná také například na legalizaci sňatků homosexuálů, kterou považuje za jeden z největších úspěchů.

Po zveřejnění analýzy možných dopadů brexitu bez dohody se britská vláda snaží uklidnit veřejnost. Dokument se podle ní zabývá nejhoršími možnými následky a nepopisuje to, co by se pravděpodobně stalo. Vláda navíc tvrdí, že činí kroky, aby naplnění nejhorších předpovědí zabránila. Opozice v reakci na analýzu opět vyzvala vládu, aby okamžitě svolala parlament, který by mohl podniknout další kroky k zablokování brexitu bez dohody. Soud v Belfastu mezitím zamítl stížnost, podle níž by brexit bez dohody odporoval Velkopáteční dohodě z roku 1998 a ohrožoval by mír v Severním Irsku.

Britská vláda nebude podle deníku Financial Times publikovat své plány pro případ tvrdého brexitu. Údajně nechce znepokojit veřejnost. Britská média opakovaně přinášejí informace z tajných vládních analýz, které předpovídají pro britskou ekonomiku značné komplikace. Opozice se v tomto týdnu pokusí v dolní sněmovně parlamentu prosadit návrh zákona, který by odchodu Británie z EU bez dohody zabránil.

Nová britská vláda se připravuje na brexit bez dohody. Listu The Sunday Times to řekl místopředseda vlády Michael Gove. Podle Govea Londýn „pracuje s předpokladem, že Evropská unie s Británií novou dohodu neuzavře“. Předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn ale v neděli televizi Sky News řekl, že jeho strana udělá vše, co bude v jejích silách, aby brexitu bez dohody zabránila.

V souboji o šéfa britské Konzervativní strany a tím i o premiérské křeslo se utkají bývalý ministr zahraničí Boris Johnson a současný šéf britské diplomacie Jeremy Hunt. Z klání naopak vypadli ministři Sajid Javid a Michael Gove, kteří ve dvou čtvrtečních kolech získali nejméně hlasů.

Do dalšího kola volby lídra britské Konzervativní strany ve středu postoupili exministr zahraničí Boris Johnson, současný šéf diplomacie Jeremy Hunt, ministr životního prostředí Michael Gove a ministr vnitra Sajid Javid. Ve třetím hlasování konzervativních poslanců získal nejméně hlasů ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart, a byl tedy z boje vyřazen.

Pětice zbývajících kandidátů na post lídra britské Konzervativní strany a britského premiéra prezentovala v úterý večer v televizní debatě na stanici BBC své plány na realizaci brexitu. Podle komentátorů ale jejich vyjádření situaci nevyjasnila. Favorit klání Boris Johnson zopakoval, že Británie „musí“ z Evropské unie odejít 31. října, neslíbil však, že se tak stane. Řekl také, že nikdo si nepřeje brexit bez dohody.

Také druhé kolo volby lídra britské Konzervativní strany vyhrál bývalý ministr zahraničí Boris Johnson. Od poslanců získal 126 hlasů. Ve hře o nejvyšší stranický post ale zůstávají ještě další čtyři uchazeči, kterým se podařilo získat alespoň 33 hlasů. Jediný, kdo byl před nadcházejícím středečním kolem hlasování vyřazen, je bývalý ministr pro brexit Dominic Raab.

Britští konzervativní poslanci začínají vybírat nového šéfa strany, který zároveň nahradí ve funkci premiérku Theresu Mayovou. O její křeslo po prvním hlasování usiluje celkem sedm kandidátů. Největší naděje má bývalý ministr zahraničí Boris Johnson, který v prvním kole získal 114 hlasů z 313. Esther McVeyová, Mark Harper a Andrea Leadsomová do druhého kola nepostoupili. Další vyřazování proběhne v úterý.

Britští konzervativci v pondělí zahájili proces volby nového předsedy, který se stane premiérem. Podporu sehnalo u poslanců celkem deset kandidátů. Favorit, exministr zahraničí Boris Johnson, chce zvýšit příjmový práh, od něhož zaměstnanci platí čtyřicetiprocentní daň z příjmu. Slibuje také snížit daně podnikatelům. Náklady hodlá zaplatit z peněz vyčleněných na výdaje spojené s případným tvrdým brexitem. Johnson také slibuje, že nebude odsouvat datum odchodu z EU za 31. říjen.

Britská premiérka Theresa Mayová se v pátek vzdala funkce lídra Konzervativní strany, kterou zastávala od července 2016. V čele vlády ještě zůstane nejméně do konce července, kdy by měl být znám nový lídr a zároveň její nástupce na premiérském postu. Mayová odchází poté, co se jí nepodařilo v parlamentu prosadit dohodu o podmínkách brexitu, kterou dojednala s ostatními zeměmi Evropské unie.

Britská konzervativní strana bude po rezignaci premérky Theresy Mayové volit nového předsedu. Největší šance z celkem pěti hlavních kandidátů má podle průzkumů bývalý ministr zahraničí Boris Johnson. Volila by ho zhruba třetina stranických kolegů. Johnson je zastáncem tvrdého brexitu a v roce 2016 patřil mezi hlavní reprezentanty kampaně za britský odchod z EU.

Z britské vlády odstoupila Andrea Leadsomová, jež má na starosti vládní agendu v Dolní sněmovně. Nesouhlasí s novou strategií Mayové ohledně brexitu. Britská premiérka Theresa Mayová ustála další vzpouru svých stranických kolegů. Konzervativci po zasedání poslaneckého klubu nedostanou možnost ihned hlasovat o jejím sesazení. Mayová v úterý představila návrhy, které považuje za významné změny v rozvodové smlouvě. Chce umožnit hlasování o celní unii s EU i referendu o brexitové smlouvě. Labouristé však nabídku odmítli.