Pobrexitová jednání váznou, Londýn zvažuje jednostranná opatření a „minidohody“

Pokud do konce měsíce neuzavřou komplexní dohodu o vzájemných vztazích, mohly by Spojené království a Evropská unie vyhlásit sadu „minidohod“. Podle deníku The Daily Telegraph to uvedl britský ministr Michael Gove. Jednání o novém partnerství podle zákulisních vyjádření váznou i několik dní před koncem přechodného období po lednovém odchodu Velké Británie z evropského bloku, přičemž Londýn trvá na tom, že ustoupit musí EU. Hlavní vyjednávač za Evropskou unii Michel Barnier prohlásil, že rozhovory dospěly do kritického bodu a pokračují.

„Teď je klíčový okamžik. Pokračujeme v tvrdé práci s (britským vyjednávačem) Davidem Frostem a jeho týmem,“ napsal Barnier na Twitteru. Zdůraznil, že EU zůstává oddaná závazku vyjednat poctivou a vzájemně vyváženou dohodu. „Respektujeme svrchovanost Spojeného království. A očekáváme totéž,“ dodal.

V dalším příspěvku ke zjevně klíčovému sporu ohledně rybolovu poznamenal, že Velká Británie i EU musí mít právo stanovovat vlastní zákony a kontrolovat vlastní vody – a „měli bychom být schopni konat, když naše zájmy jsou v sázce“.

Gove mluví o „jednostranných rozhodnutích“, která mohou být opětována

Obě strany ani po měsících rozhovorů nedospěly ke kompromisu ohledně přístupu unijních rybářů do britských vod či společných pravidel hospodářské soutěže. Přechodné období vyprší 31. prosince a po jeho konci už se Velká Británie nebude řídit unijním právem. Obchodní a další vztahy obou stran se po tomto termínu změní, ať bude dohoda schválena, či nikoli. Při druhé z těchto možností se ale čekají citelnější dopady.

Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock v rozhovoru s televizí Sky News řekl, že „samozřejmě“ preferuje uzavření dohody, EU ale podle něj předložila nepřiměřené požadavky. „Jsem si jist, že dohody lze dosáhnout, ale je zjevné, že je potřeba posun na straně EU,“ uvedl.

Dopady ukončení přechodného období bez plně funkčního komplexního partnerství mohou zmírnit menší reciproční dohody týkající se různých sektorů. Podle ministra Govea, který řídí úřad vlády a radí premiérovi ohledně brexitu, bude Velká Británie s Unií jednat o „jednostranných rozhodnutích, která učiní život jednodušším“. „A může se stát, že tato jednostranná rozhodnutí budou opětována,“ citoval ho The Daily Telegraph.

Brusel už přitom kroky v tomto směru zahájil a začal přijímat opatření zaměřená na zajištění plynulé letecké a silniční dopravy; podmínkou EU je, aby Velká Británie zajistila totéž ze své strany. Hlavní vyjednavač Evropské komise Michel Barnier zároveň v Evropském parlamentu uvedl, že vyjednávání s Londýnem dospěla k „okamžiku pravdy“.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Dolanský: Nevypadá to, že by neděle měla být rozhodující
Zdroj: ČT24

Nedělní „deadline“ Evropského parlamentu zřejmě vyjednavači překročí

Europoslanci požadují jako podmínku pro její včasnou ratifikaci ohlášení dohody nejpozději v neděli večer, takovému vývoji ale mnoho nenasvědčuje. „Evropští poslanci tvrdí, že pokud se nepodaří tu dohodu schválit do půlnoci, tak nebudou schopni se sejít – to znamená svolat Evropský parlament k tomu, aby případnou dohodu posvětili,“ dodal zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.

Předseda europarlamentního výboru pro mezinárodní obchod Bernd Lange na Twitteru uvedl, že nedodržení nedělního termínu pro oznámení dohody by mělo „zjevné“ důsledky. „EP nebude znát dohodnutý text, nebude v pozici, aby jej mohl do konce přechodného období posoudit. Takže učiňte přípravy na období bez dohody a dohodněte se Spojeným královstvím krizová opatření,“ vzkázal.

„Rozhovory jsou zaseklé,“ citoval zpravodajský web BBC nejmenovaného činitele unijní strany. „Nejde jen o ryby. Spojené království má další požadavky a rovné hrací pole (společná pravidla hospodářské soutěže – pozn. red.) není vyřešené,“ pokračoval zdroj BBC.

Agentuře Bloomberg nejmenované osoby informované o průběhu rozhovorů řekly, že uzavření vyjednávání do nedělního večera nevidí jako pravděpodobné, zároveň však mají za to, že přetrvávající spory lze stále vyřešit. Podle BBC zřejmě do Vánoc přijde verdikt ohledně toho, zda je nebo není možné dohody ještě letos dosáhnout.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a britský premiér Boris Johnson prohlašují, že chtějí jednat až do poslední možné chvíle.

„Pokud by nastala situace, že by se vyjednavači dohodli třeba 29. či 30. prosince a evropští poslanci se odmítli kvůli vánočním prázdninám sejít nebo by nebyli schopni se sejít, existuje možnost, že by členské státy mohly dočasně Evropský parlament obejít. Případná dohoda by mohla platit provizorně a evropští poslanci by ji potom schvalovali až v lednu,“ uzavřel Dolanský. Řada europoslanců ale takový postup odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 59 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 2 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 7 hhodinami
Načítání...