Pobrexitová jednání váznou, Londýn zvažuje jednostranná opatření a „minidohody“

Pokud do konce měsíce neuzavřou komplexní dohodu o vzájemných vztazích, mohly by Spojené království a Evropská unie vyhlásit sadu „minidohod“. Podle deníku The Daily Telegraph to uvedl britský ministr Michael Gove. Jednání o novém partnerství podle zákulisních vyjádření váznou i několik dní před koncem přechodného období po lednovém odchodu Velké Británie z evropského bloku, přičemž Londýn trvá na tom, že ustoupit musí EU. Hlavní vyjednávač za Evropskou unii Michel Barnier prohlásil, že rozhovory dospěly do kritického bodu a pokračují.

„Teď je klíčový okamžik. Pokračujeme v tvrdé práci s (britským vyjednávačem) Davidem Frostem a jeho týmem,“ napsal Barnier na Twitteru. Zdůraznil, že EU zůstává oddaná závazku vyjednat poctivou a vzájemně vyváženou dohodu. „Respektujeme svrchovanost Spojeného království. A očekáváme totéž,“ dodal.

V dalším příspěvku ke zjevně klíčovému sporu ohledně rybolovu poznamenal, že Velká Británie i EU musí mít právo stanovovat vlastní zákony a kontrolovat vlastní vody – a „měli bychom být schopni konat, když naše zájmy jsou v sázce“.

Gove mluví o „jednostranných rozhodnutích“, která mohou být opětována

Obě strany ani po měsících rozhovorů nedospěly ke kompromisu ohledně přístupu unijních rybářů do britských vod či společných pravidel hospodářské soutěže. Přechodné období vyprší 31. prosince a po jeho konci už se Velká Británie nebude řídit unijním právem. Obchodní a další vztahy obou stran se po tomto termínu změní, ať bude dohoda schválena, či nikoli. Při druhé z těchto možností se ale čekají citelnější dopady.

Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock v rozhovoru s televizí Sky News řekl, že „samozřejmě“ preferuje uzavření dohody, EU ale podle něj předložila nepřiměřené požadavky. „Jsem si jist, že dohody lze dosáhnout, ale je zjevné, že je potřeba posun na straně EU,“ uvedl.

Dopady ukončení přechodného období bez plně funkčního komplexního partnerství mohou zmírnit menší reciproční dohody týkající se různých sektorů. Podle ministra Govea, který řídí úřad vlády a radí premiérovi ohledně brexitu, bude Velká Británie s Unií jednat o „jednostranných rozhodnutích, která učiní život jednodušším“. „A může se stát, že tato jednostranná rozhodnutí budou opětována,“ citoval ho The Daily Telegraph.

Brusel už přitom kroky v tomto směru zahájil a začal přijímat opatření zaměřená na zajištění plynulé letecké a silniční dopravy; podmínkou EU je, aby Velká Británie zajistila totéž ze své strany. Hlavní vyjednavač Evropské komise Michel Barnier zároveň v Evropském parlamentu uvedl, že vyjednávání s Londýnem dospěla k „okamžiku pravdy“.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Dolanský: Nevypadá to, že by neděle měla být rozhodující
Zdroj: ČT24

Nedělní „deadline“ Evropského parlamentu zřejmě vyjednavači překročí

Europoslanci požadují jako podmínku pro její včasnou ratifikaci ohlášení dohody nejpozději v neděli večer, takovému vývoji ale mnoho nenasvědčuje. „Evropští poslanci tvrdí, že pokud se nepodaří tu dohodu schválit do půlnoci, tak nebudou schopni se sejít – to znamená svolat Evropský parlament k tomu, aby případnou dohodu posvětili,“ dodal zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.

Předseda europarlamentního výboru pro mezinárodní obchod Bernd Lange na Twitteru uvedl, že nedodržení nedělního termínu pro oznámení dohody by mělo „zjevné“ důsledky. „EP nebude znát dohodnutý text, nebude v pozici, aby jej mohl do konce přechodného období posoudit. Takže učiňte přípravy na období bez dohody a dohodněte se Spojeným královstvím krizová opatření,“ vzkázal.

„Rozhovory jsou zaseklé,“ citoval zpravodajský web BBC nejmenovaného činitele unijní strany. „Nejde jen o ryby. Spojené království má další požadavky a rovné hrací pole (společná pravidla hospodářské soutěže – pozn. red.) není vyřešené,“ pokračoval zdroj BBC.

Agentuře Bloomberg nejmenované osoby informované o průběhu rozhovorů řekly, že uzavření vyjednávání do nedělního večera nevidí jako pravděpodobné, zároveň však mají za to, že přetrvávající spory lze stále vyřešit. Podle BBC zřejmě do Vánoc přijde verdikt ohledně toho, zda je nebo není možné dohody ještě letos dosáhnout.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a britský premiér Boris Johnson prohlašují, že chtějí jednat až do poslední možné chvíle.

„Pokud by nastala situace, že by se vyjednavači dohodli třeba 29. či 30. prosince a evropští poslanci se odmítli kvůli vánočním prázdninám sejít nebo by nebyli schopni se sejít, existuje možnost, že by členské státy mohly dočasně Evropský parlament obejít. Případná dohoda by mohla platit provizorně a evropští poslanci by ji potom schvalovali až v lednu,“ uzavřel Dolanský. Řada europoslanců ale takový postup odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vzdušné údery na severovýchodě Nigérie zřejmě zabily nejméně sto lidí

Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International (AI). Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o dvou stech mrtvých a zraněných.
před 25 mminutami

Maďaři volí parlament. Účast už překonala rekord

Premiér Viktor Orbán i opoziční lídr Péter Magyar během nedělního hlasování v maďarských parlamentních volbách mluvili o svém nadcházejícím vítězství. Volební účast podle Národního volebního úřadu po 17. hodině přesáhla 74 procent a stala se tak ještě před uzavřením volebních místností v 19 hodin rekordní. V roce 2022 činila 62,9 procenta.
06:00Aktualizovánopřed 47 mminutami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem.
15:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina a Rusko hlásí tisíce případů porušení klidu zbraní

Rusové porušili velikonoční příměří ve 2299 případech, Ukrajinci v 1971, obvinily se vzájemně ukrajinská armáda a ruské ministerstvo obrany. Ukrajinští vojáci zveřejnili i video zobrazující zabití jejich spolubojovníků, kteří měli evakuovat zraněné obránce. Kyjev podle Moskvy udeřil na Bělgorodskou a Kurskou oblast. Kreml nechce klid zbraní prodloužit, jak by si přál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
09:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Libanon hlásí další oběti, Izrael zničil raketomet

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránci USA nevěří, řekl po krachu jednání Ghálíbáf

USA nebyly při mírových rozhovorech v Pákistánu schopny navzdory konstruktivním návrhům získat důvěru Íránců. Podle AFP to sdělil šéf íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Podle amerického viceprezidenta JD Vance se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Některé západní země včetně Velké Británie a Austrálie vyjádřily zklamání. Pákistán vyzval k dodržování příměří.
04:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoMagyar má šanci vyhrát maďarské volby, shodují se Vondra, Telička a Joch

Hosté Nedělní debaty shodně předpokládají, že maďarské volby spíše vyhraje opoziční lídr Péter Magyar, a mohl by tak po šestnácti letech vystřídat ve vedení země Viktora Orbána, byť „politickou revoluci“ čekat nelze. Europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra, bývalý eurokomisař Pavel Telička a ředitel Občanského institutu Roman Joch mluvili v debatě také o tom, zda považují současné Maďarsko za autoritářský stát a jak by se pod premiérem Magyarem mohla změnit zahraniční politika země.
před 4 hhodinami
Načítání...