Britští konzervativci v pondělí zahájili proces volby nového předsedy, který se stane premiérem. Podporu sehnalo u poslanců celkem deset kandidátů. Favorit, exministr zahraničí Boris Johnson, chce zvýšit příjmový práh, od něhož zaměstnanci platí čtyřicetiprocentní daň z příjmu. Slibuje také snížit daně podnikatelům. Náklady hodlá zaplatit z peněz vyčleněných na výdaje spojené s případným tvrdým brexitem. Johnson také slibuje, že nebude odsouvat datum odchodu z EU za 31. říjen.
O místo Mayové bojuje deset konzervativců. Favoritem je bývalý šéf diplomacie Johnson
Jasný favorit
Podle deníku Financial Times měl před podáváním přihlášek Johnson jistou podporu 55 svých stranických kolegů v dolní komoře parlamentu, a výrazně tak převyšoval konkurenci. Web Conservative Home dokonce uvádí ještě vyšší počet Johnsonových stoupenců.
„Někteří konzervativní poslanci slaví, jiní zoufají, ale velmi široký konsenzus je takový, že Boris Johnson tady má obrovský náskok. Největší obavy jeho stoupencům nedělá nikdo z ostatních kandidátů, ale to, že jejich favorit udělá nebo řekne nějakou pitomost,“ shrnul na Twitteru reportér zpravodajské společnosti BBC Ross Hawkins.
Johnson navrhuje, aby čtyřicetiprocentní daň z příjmu platili lidé vydělávající více než 80 tisíc liber (2,3 milionu korun) ročně. V současnosti je hranice stanovena na 50 tisících librách (1,4 milionu korun). Podle Telegraphu by se tak snížily daně asi třem milionům lidí.
Deník odhadl, že státní rozpočet by přišel asi o 9,6 miliardy liber (277 miliard korun) ročně. Ty chce Johnson nahradit z fondu vyčleněného na náklady spojené s případným odchodem Spojeného království z Evropské unie bez dohody, takzvaným tvrdým brexitem.
Ministři chtějí do čela vlády
O post předsedy konzervativců se uchází celkem deset kandidátů. Kromě Johnsona je výraznou osobností kupříkladu ministr životního prostředí Michael Gove.
Ten v nedělním vydání listu The Sunday Telegraph uvedl, že v případě svého zvolení premiérem zruší v Británii daň z přidané hodnoty (DPH) a nahradí ji jiným typem „nižší a jednodušší daně z obratu“. Vzhledem k tomu, že podle unijních pravidel je vybírání DPH povinné, mohl by k tomuto kroku zřejmě sáhnout až po brexitu.
Gove se ocitl ve víru skandálu spojeného s drogovým experimentem. Přiznal, že během své novinářské kariéry jako dvacátník vyzkoušel kokain. Někteří straničtí kolegové ho za to zkritizovali. Jiní včetně Johnsona nebo exministra pro brexit a dalšího kandidáta na předsedu strany Dominica Raaba přiznali stejnou zkušenost.
Zprávy: Souboj o post šéfa konzervativců (zdroj: ČT24)
Právě Raab, potomek židovského uprchlíka z předválečného Československa, má z nevládních kandidátů zřejmě největší šance. Výrazně menší naděje má někdejší ministryně práce Esther McVeyová.
Další výraznou osobností, která chce nahradit Mayovou, je Andrea Leadsomová, jež za britský kabinet donedávna vytvářela agendu dolní komory parlamentu. Šéfem konzervativců chce být rovněž ministr zdravotnictví Matt Hancock nebo ministr vnitra Sajid Javid. Kandidaturu naopak vzdal Sam Gyimah, který jako jediný z kandidátů prosazoval nové referendum o brexitu.
Na konci července bude jasno
Konzervativci s ambicí vést stranu museli podat přihlášku podpořenou nejméně osmi poslanci do pondělního odpoledne. Ve čtvrtek a v dalším týdnu bude následovat série voleb, z nichž vzejdou dva kandidáti s největší podporou. Poté budou mít straníci měsíc na hlasování. Jméno vítěze bude oznámeno v týdnu od 22. července.
Volba následuje po oznámení rezignace Theresy Mayové. Ta odstupuje, protože se jí nepodařilo prosadit dohodu o brexitu, kterou vyjednala s Evropskou unií.
Klíčovým tématem jsou proto plány jednotlivých kandidátů v otázce britského odchodu z Evropské unie. Řada potenciálních lídrů se shoduje, že pokud konzervativci „rozvod“ s Unií nedotáhnou do konce, následky by pro ně mohly být fatální.
Někteří ale přistupují opatrně k možnosti brexitu bez dohody, zatímco Johnson či Raab slibují, že vystoupení z Unie se za aktuálně platný termín 31. října nebude odsouvat, ať bude na podzim situace jakákoli. „Brusel nás nebude brát vážně, pokud neřekneme, že když neustoupí, odejdeme podle pravidel WTO,“ zdůraznil Raab.
Třeba Huntovi se taková strategie nelíbí. „Vyhrožovat odchodem bez dohody není důvěryhodné. Unie ví, že parlament ho neschválí,“ je přesvědčen současný šéf diplomacie.
Takřka všichni kandidáti sklízí kritiku komentátorů. „Alespoň ze strany favoritů je (volba nového lídra) z větší části zbavena jakéhokoli kontaktu s realitou. Je plná lidí říkajících věci, kterým nevěří nebo je nemyslí vážně, poskytujících ujištění, o nichž ví, že je možná nebudou schopni dodržet. Také však ví, že tak musí činit, aby byli přijatelní pro část Konzervativní strany, která nic jiného slyšet nechce,“ píše politický zpravodaj televize Sky News Lewis Goodall.