Johnson chce lepší podmínky odchodu z EU, navrhuje tak zadržet platbu finančního vyrovnání

Hlavní kandidát na příštího britského premiéra Boris Johnson by dohodnutou platbu 39 miliard liber (1,12 bilionu korun) jako finanční vyrovnání s Evropskou unií pozdržel, dokud Brusel nedá Londýnu lepší podmínky pro odchod z bloku. Johnson to řekl v rozhovoru, který v neděli otiskl britský nedělník The Sunday Times a který má nadpis „Těch 39 miliard liber je našich“.

Evropská unie opakovaně uvedla, že o dohodě, kterou loni vyjednala Mayová, znovu debatovat nechce. Britští zákonodárci tuto podobu brexitové dohody třikrát odmítli, a Mayová v důsledku rezignovala.

„Vždycky mi připadlo zvláštní, že bychom měli zaplatit celou sumu předtím, než bychom dosáhli konečné dohody,“ řekl Johnson. Dodal, že peníze považuje při dosahování jakékoli dohody za mocný činitel. „Myslím, že naši přátelé a partneři by měli pochopit, že peníze budou zadrženy, dokud nebude jasnější, jak se bude pokračovat,“ uvedl Johnson. Nynější podoba brexitové dohody počítá s tím, že Británie v rozmezí několika let vyrovná své dřívější závazky ve zmiňované výši.

Bude-li Johson zvolen do čela konzervativců, plánuje vedle zadržení platby finančního vyrovnání dále zrušit takzvanou irskou pojistku, zaručit práva občanů ze zemí EU a připravovat se na dopady brexitu bez dohody.

Británie by z EU měla vystoupit 31. října. Pokud britský parlament brexitovou dohodu neschválí a vláda nepožádá Brusel o další odklad, hrozí, že Británie z Unie odejde bez dohody.

Jako irská pojistka je označována pasáž brexitové dohody, která má za cíl zabránit za všech okolností obnovení klasické hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Právě tento bod byl pro mnohé britské poslance v minulých třech hlasováních o brexitové dohodě hlavní překážkou pro její schválení. 

Další z kandidátů na šéfa konzervativců a ministr životního prostředí Michael Gove v nedělním vydání listu The Sunday Telegraph uvedl, že v případě svého zvolení premiérem zruší v Británii daň z přidané hodnoty (DPH) a nahradí ji jiným typem „nižší a jednodušší daně z obratu“. Vzhledem k tomu, že podle unijních pravidel je vybírání DPH povinné, mohl by k tomuto kroku zřejmě sáhnout až po dokončení brexitu.

O pozici v čele vládní strany se po pátečním odchodu Mayové uchází celkem 11 konzervativních poslanců včetně současných či bývalých ministrů. Členové strany začnou nového předsedu vybírat už ve čtvrtek a jméno vítěze má být známo v týdnu od 22. července.

Johnson se ve zmíněném dnešním rozhovoru označil za nejlepšího možného vůdce s vysvětlením, že jen on dokáže zabránit tomu, aby se k vládě dostal šéf Strany pro brexit Nigel Farage nebo předseda labouristů Jeremy Corbyn. „Skutečně si myslím, že jen já mohu naši zemi manévrovat mezi Skyllou a Charybdou Corbyna a Farage a doplout do klidnějších vod,“ použil Johnson přirovnání z řecké mytologie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 6 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 6 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 7 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 12 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 13 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...