Theresa Mayová odchází. Britskou premiérku položil brexit, který si původně nepřála

Po necelých třech letech končí éra Theresy Mayové. V pátek šéfka britské vlády oznámila svou rezignaci, v čele konzervativců skončí sedmého června. Premiérkou zůstane, dokud si její strana nenajde nového vůdce. Dvaašedesátiletá Mayová, jejíž vládnutí je spojené s nekončícím vyjednáváním o brexitu, vstoupila do politiky před více než dvaceti lety, když se stala konzervativní poslankyní. Předtím, než se stala šéfkou vlády, šest let vedla britské ministerstvo vnitra. 

Video Události
video

UDÁLOSTI: Theresa Mayová odchází z čela britské vlády

Theresa Mayová se funkce britské premiérky ujala v červenci 2016. Po „železné lady“ Margaret Thatcherové se stala teprve druhou ženou v dějinách Británie na tomto postu. V premiérské funkci i v křesle vůdce britských konzervativců vystřídala Davida Camerona, jenž odstoupil po referendu o brexitu, ve kterém Britové v červnu 2016 dali sbohem Evropské unii a které Cameron osobně vyhlásil.

Než nastoupila do premiérského úřadu, byla Mayová zastánkyní členství Británie v Evropské unii. V předreferendové kampani se ale držela stranou. Poté, co si Britové odhlasovali odchod, Mayová prohlásila, že brexit je nevyhnutelný, a opakovaně  odmítala výzvy k uspořádání nového hlasování s tím, že je nutno respektovat výsledek toho prvního.

Vládnutí Theresy Mayové se neslo ve znamení nekončících vyjednávání o podobě odchodu Velké Británie z Evropské unie. Ve snaze posílit mandát se Mayová před jejich začátkem předloni rozhodla vypsat předčasné volby. Konzervativci sice vyhráli, přišli ale o většinu v Dolní sněmovně. 

V rámci vyjednávání tak Mayová loni v červenci představila takzvaný plán z Chequers. Jednalo se o vládní koncepci, která hodlala zachovat více obchodních vazeb na EU. Zastánci brexitu bez dohody ale  označili tento model za příliš měkký a Mayová se sama ujala vyjednávání s EU. Její kabinet později podpořil návrh dohody o brexitu připravený britskými a unijními vyjednavači.

V polovině loňského prosince pak Mayová ustála hlasování poslanců své strany o nedůvěře, ve kterém se rozhodovalo, zda bude dál vůdkyní strany a předsedkyní vlády. Předtím ale uvedla, že už konzervativce do řádných voleb v roce 2022 nepovede.

V polovině letošního ledna britský parlament dohodu o vystoupení země z EU odmítl, Mayová představila plán B a koncem února se poprvé zmínila o možnosti odkladu brexitu. Poslanci dohodu odmítli i při druhém hlasování dvanáctého března, třebaže se Mayová den předtím domluvila s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem na doplňku ujednání zajišťujícím, že EU se nebude snažit neomezeně dlouhou dobu uplatňovat takzvanou irskou pojistku. Ta je sporným bodem a má zabránit zavedení klasického hraničního režimu mezi Irskem a Severním Irskem.

Po schválení odkladu brexitu Unií 21. března se Mayová dál snažila prosadit třetí hlasování v parlamentu o brexitové dohodě, což po několika dnech podpořila příslibem své rezignace, pokud dokument bude přijat. Dolní sněmovna nicméně 29. března potřetí dohodu odmítla a EU poté 10. dubna umožnila Británii posunout lhůtu odchodu z Unie do 31. října.

Video Horizont ČT24
video

Publicista Jan Jůn: Konzervativci ničí své premiéry jednoho po druhém

Vládní revolta po nejnovějším plánu 

Tento týden představila Mayová kompromisní plán, který označila za „novou brexitovou dohodu“. Plán však vyvolal revoltu ve vládě a výzvy k odchodu Mayové. Vedení vlivného výboru britských konzervativních poslanců ale o den později nezměnilo stranická pravidla a neumožnilo ihned znovu hlasovat o vyslovení nedůvěry Mayové.

Kromě brexitu musela Mayová jako premiérka řešit například kauzu kolem otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije nervovým jedem loni v březnu na jihu Anglie, která vedla k diplomatické roztržce s Ruskem. Potýkala se také s migrační krizí. Na jednáních EU hájila politiku své vlády, která byla proti rozdělení uprchlíků podle kvót.