Mayová oznámila svou rezignaci. V čele strany skončí 7. června

Premiérka Theresa Mayová 7. června skončí jako vůdkyně britských konzervativců. Oznámila to v pátek po schůzce s šéfem parlamentního výboru konzervativních poslanců Grahamem Bradym. V čele vlády zůstane, dokud si její strana nenajde nového vůdce. Tlak na rezignaci Mayové v posledních týdnech zesílil hlavně kvůli její vytrvalé snaze prosadit parlamentem již třikrát odmítnutou dohodu o brexitu. Agentura Reuters tvrdí, že krize kolem brexitu se tímto prohloubí. Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn chce, aby se v království co nejrychleji konaly předčasné parlamentní volby.

  • 20:39

    Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. On-line přenos končí. Dění ve Velké Británii budeme nadále sledovat.

  • 20:21

    Jestli se Britové rozhodnou opustit EU bez dohody, hrozí podle politologa Bořivoje Hnízda politický chaos. "Pokud její nástupce prosadí brexit s dohodou, tak bude Mayová hodnocena špatně. Ale jestliže její nástupce také Británii z Unie nevyvede, bude se říkat, že se Mayová snažila najít kompromis, neustále o tom mluvila, a nebyla vyslyšena," domnívá se Hnízdo.

  • 19:22

    Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt a jeho předchůdce Boris Johnson dnes jako první potvrdili, že se v následujících týdnech budou ucházet o post lídra Konzervativní strany, a tudíž i příštího premiéra Británie. Jak dnes oznámila končící premiérka Theresa Mayová, souboj oficiálně začne až 10. června. Podle webu BuzzFeed News je už ale jasné, že v něm nebudou chybět další dvě jména: ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart a bývalá ministryně práce Esther McVeyová.

Premiérka označila svou službu ve vedení strany i země za životní čest. Uvedla také, že je pyšná na to, že se stala druhou ministerskou předsedkyní v Británii. „Jsem druhou premiérkou, nikoliv však poslední,“ řekla Mayová s tím, že z funkce neodchází ve zlém. Vyjádřila ale lítost nad tím, že se jí nepodařilo najít řešení ohledně dohody o brexitu. 

„Navždy ale budu hluboce litovat, že se mi nepodařilo zajistit brexit. Bude to nyní na mém nástupci, aby v úsilí pokračoval,“ sdělila Mayová. Podle ní je dohoda možná pouze v případě, že budou obě strany schopné kompromisu. Připomněla přitom radu, kterou kdysi dostala od Nicholase Wintona, zachránce stovek židovských dětí z nacisty okupovaného Československa: „Nezapomínejte, že kompromis není nadávka. Život závisí na kompromisu. Měl pravdu,“ poznamenala.

Na závěr asi šestiminutového vystoupení před sídlem britských premiérů v Downing Street 10 zlomeným hlasem a se slzami v očích prohlásila, že odchází s pocitem vděčnosti za to, že měla příležitost sloužit zemi, kterou miluje.

7 minut
Projev britské premiérky Mayové, během nějž oznámila svou rezignaci
Zdroj: ČT24

Nového premiéra může mít Británie koncem července

Odchod Mayové neznamená automaticky předčasné volby, ale Konzervativní strana musí vybrat jejího nástupce a tím pádem i premiéra. Konzervativci několikatýdenní proces volby lídra, který Mayovou vystřídá v premiérském křesle, zahájí 10. června.

Mezi kandidáty na tento post je třeba bývalý šéf britské diplomacie a jeden z nejvýraznějších stoupenců brexitu Boris Johnson, který je zároveň favoritem, nebo Andrea Leadsomová. Oba jsou zastánci tvrdšího přístupu při jednání s EU o brexitu. Británie by nového premiéra mohla mít koncem července.

Irský ministr zahraničí Simon Coveney ale v pátek poznamenal, že není příliš pravděpodobné, že EU nabídne novému předsedovi vlády lepší nabídku. „Představa, že bude nový premiér tvrdším vyjednavačem a zatlačí na EU, aby získal lepší dohodu, je jen domněnkou. EU takto nefunguje,“ řekl Coveney v reakci na rezignaci Mayové. 

Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn řekl, že rozdělení konzervativci nemohou zemi vést, a požaduje nové volby. „Ať se stane novým lídrem konzervativců kdokoli, musí nechat lidi okamžitě v parlamentních volbách rozhodnout o budoucnosti naší země,“ řekl Corbyn. Poslední věc, kterou Británie potřebuje, jsou podle něj další týdny bojů uvnitř konzervativního tábora.

Tlak na rezignaci premiérky v posledních týdnech sílil zejména kvůli její vytrvalé snaze prosadit parlamentem již třikrát odmítnutou dohodu o brexitu.

Pokoušela se získat na svou stranu labouristickou opozici, přičemž slíbila významné ústupky, včetně možnosti hlasování o případném dalším referendu ohledně setrvání Británie v EU. To ovšem popudilo řadu vlivných členů Konzervativní strany. Ve středu kvůli tomu například opustila kabinet Andrea Leadsomová, která za vládu vytvářela agendu dolní komory parlamentu. 

Kytka: Kabinet je ochotný s Mayovou ještě pár týdnů spolupracovat

Spolupracovník ČT v Británii Ivan Katka v pátek ve Studiu 6 uvedl, že rezignaci s okamžitou platností od premiérky neočekával. „Kdyby měla skončit hned, předcházela by tomu v minulých 48 hodinách série rezignací klíčových ministrů. To se nestalo. Lze tedy odvodit, že je vládní kabinet ochotný s premiérkou Mayovou ještě pár týdnů spolupracovat,“ řekl Kytka.

Komentátor dále poznamenal, že se Británie připravuje na návštěvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na Ostrovy přiletí v červnu, a také výročí vylodění v Normandii. „Bylo by poněkud nedůstojné, pokud by uprostřed oslav a státní návštěvy premiérka oznámila, že hodlá rezignovat,“ sdělil Kytka.

Rezignace Mayové není pro svět překvapením. Svůj odchod avizovala již dříve s tím, že přesné datum oznámí po dalším hlasování o brexitové dohodě začátkem června. Zástupce vlády Mark Spencer ale ve čtvrtek uvedl, že se hlasování nakonec neuskuteční.

V případě, že by Mayová nerezignovala, zvažoval Výbor 1922, který sdružuje konzervativní poslance bez vládních funkcí, tedy většinu zákonodárců zvolených za tuto stranu, změnu stranických pravidel. Ta by umožnila hlasování o vyslovení důvěry v šéfku strany, i když dosud takové hlasování mohlo proběhnout jen jednou za 12 měsíců.

Je pozoruhodné a smutné, že v britské Konzervativní straně už několik desítek let ničí skupina asi třiceti nacionalistických fanatiků jednoho premiéra za druhým. Takzvaná skupina ERG už zničila čtyři. Prosazují tvrdý brexit a odchod z Unie bez dohody a zdá se, že se jim podařilo vymýt mozky celé řadě svých stranických kolegů.
Jan Jůn
publicista

Světoví lídři rozhodnutí Mayové respektují a oceňují její statečnost

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker označil Mayovou za odvážnou ženu, kterou hluboce respektuje. Podobně se vyjádřili francouzský prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová. Český prezident Miloš Zeman na dotaz uvedl, že je mu premiérky Mayové líto a premiér Andrej Babiš podotkl, že ho oznámení premiérky nepřekvapilo.

Mluvčí Evropské komise upozornila, že jednání o brexitové dohodě odmítá Brusel znovu otevírat. Unie jen připravena pouze ke změnám takzvané „politické deklarace“ popisující, jak by obě strany chtěly vzájemné vztahy uspořádat do budoucna.

Británie má podle současných plánů opustit Evropskou unii 31. října, stále ale není jasné, za jakých podmínek se tak stane. Agentura Reuters napsala, že Mayová zanechává zemi hluboce rozdělenou a v patové situaci ohledně brexitu. Není vyloučené, že nástupce Mayové bude chtít razantnější rozvod s EU. Vzroste tak riziko konfliktu s Bruselem i předčasných voleb, soudí Reuters.

  • Na proces dohlíží Výbor 1922, který sdružuje většinu konzervativních poslanců.
  • Nominace kandidátů:
  • Jednotlivé uchazeče o kandidaturu na vůdce strany musí nominovat alespoň dva další konzervativní poslanci. Mayovou touží nahradit větší počet konzervativních poslanců, takže adeptů na kandidáty by mohlo být hodně.
  • Hlasování poslanců:
  • Konzervativní poslanci absolvují několik kol hlasování, aby zúžili počet uchazečů o kandidaturu. Pokaždé budou vyzváni, aby v tajném hlasování dali hlas svému favoritovi, přičemž osoby s nejmenším počtem hlasů budou vyřazovány. Tento proces se bude opakovat tak dlouho, dokud nezůstanou jen dva kandidáti. V předchozích volbách se hlasovalo pravidelně vždy v úterý a ve čtvrtek.
  • Hlasování členské základny:
  • O vybraných dvou kandidátech bude posléze rozhodovat v korespondenčním hlasování širší členská základna strany. Vítěz hlasování bude vyhlášen novým vůdcem. Konzervativci měli k březnu 2018 124 tisíc členů.
  • Není přesně stanoveno, jak dlouho má celý proces hlasování trvat. Při poslední volbě nového vůdce v roce 2016 trvalo hlasování asi devět týdnů do chvíle, kdy soupeřka Mayové, Andrea Leadsomová, z volebního klání odstoupila. A při předcházejícím hlasování v roce 2005 trval celý proces asi měsíc.
  • Kdo je premiérem během hlasovacího procesu?
  • Očekává se, že Mayová zůstane ve funkci premiérky, dokud nebude vybrán její nástupce v čele strany. 
  • Dá se tento proces nějak urychlit?
  • Výbor 1922 by mohl navrhnout rychlejší způsob hlasování, aby byl nový vůdce strany zvolen co nejrychleji. Cílem je, aby dotyčný mohl vyjednávat s EU v období do odchodu Británie z EU – 31. října. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 14 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
před 25 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 2 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 3 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 hhodinami
Načítání...