Britský odchod z Evropské unie bude odložen až do 31. října. Na datu se na mimořádném summitu v Bruselu shodli šéfové států a vlád 27 zemí evropského bloku. Britská premiérka Theresa Mayová s odkladem souhlasí, i když sama žádala termín 30. června. O výsledku informoval šéf Evropské rady Donald Tusk. Pokud britští poslanci schválí rozvodovou dohodu, země může opustit EU i dříve. Ve Spojeném království se zřejmě budou konat evropské volby.
- 0:58
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. On-line reportáž vývoje kolem brexitu končí.
- 0:57
V Británii by se tak v květnu měly konat volby do Evropského parlamentu.
- 0:56
K 30. červnu budou situace a datum odchodu zrevidovány.
Datum 31. října odpovídá konci funkčního období stávající Evropské komise, původní termín brexitu byl 29. březen. „Znamená to dalších šest měsíců pro Británii, aby našla nejlepší možné řešení,“ napsal Tusk na Twitteru po jednání s Mayovou. „Prosím, nepromarněte tento čas,“ vzkázal do Londýna.
Britská premiérka již zdůraznila, že chce pokračovat v jednání s opozičními labouristy, aby britští poslanci brexitovou dohodu schválili co nejdříve. Zákonodárci text už třikrát odmítli.
Mayová uznala, že řada lidí je „obrovsky frustrovaná“ z toho, že požádala o další odklad. „Nepředstírám, že příštích pár týdnů bude lehkých, nebo že existuje jednoduchá cesta z patu v parlamentu, ale máme jako politici povinnost najít způsob, jak naplnit demokratické rozhodnutí z referenda, zajistit brexit a posunout naši zemi kupředu,“ řekla Mayová.
Všechny varianty zůstávají ve hře
Britská strana podle Tuska může nejen ratifikovat smlouvu, ale také přehodnotit celou svou strategii okolo brexitu. Změny by mohly nastat v politické deklaraci popisující společnou představu budoucích vztahů, ovšem nikoli v textu samotné dohody o spořádaném britském odchodu, uvedl předseda Evropské rady. Připomněl, že až do konce října má také Británie stále možnost svou žádost o odchod zcela stáhnout.
Plán je kompromisem mezi postojem většiny států, které prosazovaly odklad brexitu přinejmenším do konce letošního roku, a Francie žádající co nejkratší odložení konce Británie v Unii. Plán také předpokládá zhodnocení situace k 30. červnu. Debata byla zdlouhavá – summit začal v šest hodin večer a Tuskův brífink přišel na řadu až kolem druhé hodiny ranní.
Merkelová mluví o jednotě EU, Macron si vybojoval kratší odklad
Předpokladem je, že v Británii se na konci května uskuteční volby do Evropského parlamentu. Sedmadvacet zemí EU v návrhu závěrů schůzky také zdůrazňuje, že o budoucnosti Unie budou jednat bez účasti britských zástupců. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker to přirovnal k jednání euroskupiny, tedy samostatným schůzkám ministrů financí zemí EU, které používají euro.
Irský premiér Leo Varadkar na Twitteru uvedl, že sedmadvacítka se k dění kolem brexitu vrátí na řádném summitu na konci června, a pokud Británie neuspořádá na konci května eurovolby, odejde brexitem bez dohody k 1. červnu. Juncker komentoval možnou britskou účast slovy, že je to sice poněkud kuriózní, evropské právo je však třeba respektovat.
Podle Mayové ale není vyloučené ani to, že se podaří brexitovou dohodu schválit včas a k brexitu dojde ještě před volbami do Evropského parlamentu 23. až 26. května.
Francouzský prezident Emmanuel Macron při odchodu novinářům řekl, že noční dohoda je „nejlepší možný kompromis“. Sedmadvacítka podle něj udržela jednotu, Británie dostala čas na schválení rozvodové dohody a podařilo se také zajistit hladké fungování unijních institucí. Právě Macron, který byl pro krátký odklad, podle komentátorů zastával nejtvrdší přístup – a také dokázal svou představu do značné míry prosadit.
Německá kancléřka Angela Merkelová hovořila na závěrečné tiskové konferenci o „velmi intenzivním, velmi dobrém večeru“, který ukázal jednotu Evropské unie.
„Kompromis se hledal složitě,“ připustil předseda české vlády Andrej Babiš (ANO). Většina unijních států podle něj byla pro delší prodloužení, aby Británie měla na rozhodování více času. On sám ve svém vystoupení navrhoval odložit brexit až na konec března 2020. Některé země podle něj navrhovaly odklad i o několik let.
Závěry schůzky zdůrazňují, že Británie by se v době, kdy je stále členem Unie, měla snažit napomoci dosahovat cílů EU. A naopak se zdržet kroků, které by je mohly ohrozit, především při své účasti na rozhodování v Unii.
„Británie bude dál upřímně spolupracovat jako plnoprávný členský stát se všemi právy a jako blízký přítel a důvěryhodný spojenec,“ dodal Tusk.
Výměna premiérky, volby, či nový kompromis?
Podle expertů se může za půl roku změnit hodně. „Šest měsíců vnímám jako minimální dobu na to se uklidnit, promyslet celé znovu a začít zase jednat za zavřenými dveřmi, aby to nebylo součástí každodenního mediálního obrazu britské vlády. (Britové) mohou pravděpodobně uspořádat volby, mohou vyměnit premiéra. Pokud by Mayová zůstala v čele (Konzervativní strany), je tu prostor pro vyjednávání s labouristy a vyjednávat zpět s rebely (ve své straně), zda je kompromis dostatečný,“ poznamenal analytik z Mendelovy univerzity v Brně Ondřej Mocek.
Podle něj ale bude pro britské politiky v současné době snazší se domluvit, jelikož nebudou pod neustálým mediálním dohledem. „Dlouhodobě bych odklad vnímal spíše jako pozitivum,“ konstatoval Mocek s tím, že případné druhé referendum by nepovažoval za řešení současného britského patu.
