Mayová a Corbyn zahájili „konstruktivní“ rozhovory. Vyjednávací týmy se znovu sejdou ve čtvrtek

2 minuty
Události: Mayová začala jednat o brexitu s lídrem opozice Corbynem
Zdroj: ČT24

Jednání britské premiérky Theresy Mayové s lídrem opozice Jeremym Corbynem o dalším brexitovém plánu bylo „konstruktivní“. Uvedli to mluvčí britské vlády i opoziční Labouristické strany. Politici se podle nich dohodli na dalším programu rozhovorů, které by měly pokračovat hned ve čtvrtek. Britští poslanci také ve druhém čtení schválili návrh zákona, který odmítá brexit bez dohody k 12. dubnu. Dodatek iniciovali zákonodárci napříč celým politickým spektrem. Premiérka Mayová už v úterý oznámila, že požádá EU o další krátký odklad brexitu, aby zabránila neřízenému odchodu z Unie.

  • 23:30

    Vážení čtenáři, on-line přenos z dění v britské sněmovně pro tuto chvíli končí. Odchod Velké Británie z Evropské unie budeme podrobně sledovat i nadále. Děkujeme za pozornost.

  • 23:16

    Poslanci v noci začali hlasovat o jednotlivých dodatcích ke zmíněnému zákonu, hlasování se tak zřejmě protáhne. Zákon by měla v případě schválení následně řešit ještě Sněmovna lordů.

  • 22:42

    Britští poslanci se podle BBC ve středu už pravděpodobně nedostanou ke třetímu čtení návrhu zákona, který má zamezit tvrdému brexitu k 12. dubnu.

Rozhovory konzervativců a labouristů se nemají týkat již vyjednané dohody, ale pouze politické deklarace o budoucích vztazích s EU po brexitu. Společný plán by pak měli Mayová a Corbyn předložit poslancům ke schválení.

Britové mají brexitové nejistoty plné zuby
Zdroj: Reuters/Henry Nicholls

Podle vyjádření Labouristické strany byla středeční jednání konstruktivní: „Shodli jsme se na programu práce našich týmů, abychom prozkoumali možnosti dohody.“ Podle mluvčího premiérky Mayové projevily obě strany během zhruba dvouhodinového jednání „flexibilitu a odhodlání ukončit brexitovou nejistotu“.

Některé zdroje blízké vládě však úspěch středečního jednání zpochybňují. Podobně později mluvil i Corbyn, když uvedl, že v pozici Mayové nenastala tak velká změna, jakou očekával. Během schůzky padla podle Corbyna z jeho strany zmínka i o druhém referendu. „Na ničem jsme se v tomto bodě ale neshodli,“ dodal.

Během odpoledních interpelací ve sněmovně Mayová připomněla, že má s Corbynem ohledně brexitu řadu podobných názorů: „Ve vztahu k brexitu se shodujeme v řadě bodů. Chceme najít cestu vpřed, která by získala podporu Dolní sněmovny, a dokončit brexit.“ Konkrétně uvedla přání ochránit pracovní místa, opustit EU s dohodou a ukončit volný pohyb osob. 

Proti spolupráci s vůdcem opozice Corbynem se však bouří řada euroskeptiků. Někteří konzervativci podle televize Sky News dokonce vyzvali ministry, aby se Mayovou pokusili sesadit. Na protest proti postupu premiérky opustili během středy její kabinet dva členové.

S Mayovou i Corbynem jednala také skotská první ministryně Nicola Sturgeonová. Po jednání s premiérkou však řekla, že si není jistá, zda je Mayová připravena ke kompromisu. Sturgeonová znovu vyzvala k dlouhému odkladu brexitu. 

Poslanci si ve středu těsnou většinou jediného hlasu prohlasovali, že budou jednat o vzniku zákona, který by zamítl tvrdý brexit bez dohody k 12. dubnu. To je termín, který stanovila Evropská unie v případě, že se Britům nepodaří schválit brexitovou dohodu a nepřijdou s dalším návrhem na řešení situace. 

Poslanci následně učinili první krok k přijetí exekutivy, schválili jej poměrem hlasů 315 ku 310. V noci, před samotným třetím čtením návrhu zákona, začali jednat o jednotlivých dodatcích.

Naopak hlasování o tom, zda má Dolní sněmovna v pondělí rozhodovat o dalších variantách brexitu, skončilo nerozhodně. Pro návrh požadující, aby poslanci opět převzali kontrolu nad programem sněmovny, se vyslovilo 310 poslanců, stejný počet se jich postavil proti. Předseda sněmovny John Bercow následně remízu rozhodl v neprospěch návrhu.

Podle Bercowa předseda sněmovny naposledy remízu rozhodoval svým hlasem v roce 1993, kdy poslanci hlasovali nerozhodně po debatě o takzvané maastrichtské smlouvě, která založila Evropskou unii.

Minulý týden poslanci hlasovali o osmi různých alternativních plánech týkajících se brexitu, toto pondělí hlasovali o čtyřech. V obou případech ale všechny návrhy odmítli. 

Zpravodajská stanice BBC upozornila, že by poslanci v pondělí ale nakonec přece jen o různých variantách kolem brexitu hlasovat mohli. Je totiž možné, že jim různé návrhy na další postup předloží sama vláda. „Rozdíl by byl v tom, že by vláda měla kontrolu nad tím, o čem poslanci hlasují,“ uvedla politická redaktorka BBC Vicki Youngová.

Média: Rozhodnutí jednat s Corbynem může konzervativce rozložit

Britská média uvádí, že poslední krok premiérky Mayové v rámci jejího plánu pro odchod Británie z EU může již tak rozdělenou Konzervativní stranu uvrhnout do úplného rozvratu. „Vypadá to, že se nyní pokusí to prosadit (brexitovou dohodu) s hlasy labouristů a jejich cenou bude trvalá celní unie. Pokud to udělá, může to zničit Konzervativní stranu,“ cituje deník Financial Times nejmenovaného „vlivného euroskeptika“.

Mayová podle hlavní politické komentátorky BBC Laury Kuenssbergové úterní změnou kurzu dala najevo, že jí více než na uspokojení probrexitového křídla své strany záleží na tom, aby Británie z EU odešla na základě dohody. Někteří komentátoři také soudí, že hrozící „měkčí“ brexit dohodnutý s labouristy přivolali sami euroskeptičtí poslanci – svým neustálým odmítáním vládního plánu.

„Říkám to už celé týdny. Kolegové, kteří si nedali říct a hlasovali proti brexitové dohodě a odchodu na konci března, mají nyní na výběr měkký, měkčí, nebo rozteklý (brexit),“ napsal na Twitteru vládní poslanec Nadhim Zahawi.

„Je paradoxní, že Theresa Mayová a Jeremy Corbyn mají osobně na brexit velmi podobný názor: být mimo jednotný trh, ne druhému referendu, mluví každý trochu jinak o celní unii – jen jejich strany se svými vůdci nesouhlasí,“ konstatoval na Twitteru reportér deníku The Times Sam Coates s odkazem na rozdělené konzervativce i labouristy.

„Musíme nalézt společnou řeč, a to velmi, velmi rychle,“ prohlásila podle Reuters labouristická poslankyně a stínová ministryně obchodu Rebecca Longová-Baileyová. Corbyn proto podle ní nestanovil žádná témata, o nichž by odmítal jednat. Poslankyně také očekává, že Mayová bude otevřená myšlence celní unie, kterou prosazují právě labouristé.

Britové už nechtějí o brexitu slyšet, ukázal průzkum

Drtivá většina Britů má plné zuby každodenního zpravodajství o brexitu a v době aktuální krize není nadšena působením ani jedné ze dvou hlavních politických stran, ukázal výzkum společnosti Britain Thinks provedený poslední březnový týden.

U většiny respondentů nevyzpytatelný vývoj kolem brexitu vyvolává zmatení a lidé příliš nevěří, že se politici dokážou s chaosem vypořádat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...