Mayová a Corbyn zahájili „konstruktivní“ rozhovory. Vyjednávací týmy se znovu sejdou ve čtvrtek

Nahrávám video

Jednání britské premiérky Theresy Mayové s lídrem opozice Jeremym Corbynem o dalším brexitovém plánu bylo „konstruktivní“. Uvedli to mluvčí britské vlády i opoziční Labouristické strany. Politici se podle nich dohodli na dalším programu rozhovorů, které by měly pokračovat hned ve čtvrtek. Britští poslanci také ve druhém čtení schválili návrh zákona, který odmítá brexit bez dohody k 12. dubnu. Dodatek iniciovali zákonodárci napříč celým politickým spektrem. Premiérka Mayová už v úterý oznámila, že požádá EU o další krátký odklad brexitu, aby zabránila neřízenému odchodu z Unie.

  • 23:30

    Vážení čtenáři, on-line přenos z dění v britské sněmovně pro tuto chvíli končí. Odchod Velké Británie z Evropské unie budeme podrobně sledovat i nadále. Děkujeme za pozornost.

  • 23:16

    Poslanci v noci začali hlasovat o jednotlivých dodatcích ke zmíněnému zákonu, hlasování se tak zřejmě protáhne. Zákon by měla v případě schválení následně řešit ještě Sněmovna lordů.

  • 22:42

    Britští poslanci se podle BBC ve středu už pravděpodobně nedostanou ke třetímu čtení návrhu zákona, který má zamezit tvrdému brexitu k 12. dubnu.

Rozhovory konzervativců a labouristů se nemají týkat již vyjednané dohody, ale pouze politické deklarace o budoucích vztazích s EU po brexitu. Společný plán by pak měli Mayová a Corbyn předložit poslancům ke schválení.

Britové mají brexitové nejistoty plné zuby
Zdroj: Reuters/Henry Nicholls

Podle vyjádření Labouristické strany byla středeční jednání konstruktivní: „Shodli jsme se na programu práce našich týmů, abychom prozkoumali možnosti dohody.“ Podle mluvčího premiérky Mayové projevily obě strany během zhruba dvouhodinového jednání „flexibilitu a odhodlání ukončit brexitovou nejistotu“.

Některé zdroje blízké vládě však úspěch středečního jednání zpochybňují. Podobně později mluvil i Corbyn, když uvedl, že v pozici Mayové nenastala tak velká změna, jakou očekával. Během schůzky padla podle Corbyna z jeho strany zmínka i o druhém referendu. „Na ničem jsme se v tomto bodě ale neshodli,“ dodal.

Během odpoledních interpelací ve sněmovně Mayová připomněla, že má s Corbynem ohledně brexitu řadu podobných názorů: „Ve vztahu k brexitu se shodujeme v řadě bodů. Chceme najít cestu vpřed, která by získala podporu Dolní sněmovny, a dokončit brexit.“ Konkrétně uvedla přání ochránit pracovní místa, opustit EU s dohodou a ukončit volný pohyb osob. 

Proti spolupráci s vůdcem opozice Corbynem se však bouří řada euroskeptiků. Někteří konzervativci podle televize Sky News dokonce vyzvali ministry, aby se Mayovou pokusili sesadit. Na protest proti postupu premiérky opustili během středy její kabinet dva členové.

S Mayovou i Corbynem jednala také skotská první ministryně Nicola Sturgeonová. Po jednání s premiérkou však řekla, že si není jistá, zda je Mayová připravena ke kompromisu. Sturgeonová znovu vyzvala k dlouhému odkladu brexitu. 

Poslanci si ve středu těsnou většinou jediného hlasu prohlasovali, že budou jednat o vzniku zákona, který by zamítl tvrdý brexit bez dohody k 12. dubnu. To je termín, který stanovila Evropská unie v případě, že se Britům nepodaří schválit brexitovou dohodu a nepřijdou s dalším návrhem na řešení situace. 

Poslanci následně učinili první krok k přijetí exekutivy, schválili jej poměrem hlasů 315 ku 310. V noci, před samotným třetím čtením návrhu zákona, začali jednat o jednotlivých dodatcích.

Naopak hlasování o tom, zda má Dolní sněmovna v pondělí rozhodovat o dalších variantách brexitu, skončilo nerozhodně. Pro návrh požadující, aby poslanci opět převzali kontrolu nad programem sněmovny, se vyslovilo 310 poslanců, stejný počet se jich postavil proti. Předseda sněmovny John Bercow následně remízu rozhodl v neprospěch návrhu.

Podle Bercowa předseda sněmovny naposledy remízu rozhodoval svým hlasem v roce 1993, kdy poslanci hlasovali nerozhodně po debatě o takzvané maastrichtské smlouvě, která založila Evropskou unii.

Minulý týden poslanci hlasovali o osmi různých alternativních plánech týkajících se brexitu, toto pondělí hlasovali o čtyřech. V obou případech ale všechny návrhy odmítli. 

Zpravodajská stanice BBC upozornila, že by poslanci v pondělí ale nakonec přece jen o různých variantách kolem brexitu hlasovat mohli. Je totiž možné, že jim různé návrhy na další postup předloží sama vláda. „Rozdíl by byl v tom, že by vláda měla kontrolu nad tím, o čem poslanci hlasují,“ uvedla politická redaktorka BBC Vicki Youngová.

Média: Rozhodnutí jednat s Corbynem může konzervativce rozložit

Britská média uvádí, že poslední krok premiérky Mayové v rámci jejího plánu pro odchod Británie z EU může již tak rozdělenou Konzervativní stranu uvrhnout do úplného rozvratu. „Vypadá to, že se nyní pokusí to prosadit (brexitovou dohodu) s hlasy labouristů a jejich cenou bude trvalá celní unie. Pokud to udělá, může to zničit Konzervativní stranu,“ cituje deník Financial Times nejmenovaného „vlivného euroskeptika“.

Mayová podle hlavní politické komentátorky BBC Laury Kuenssbergové úterní změnou kurzu dala najevo, že jí více než na uspokojení probrexitového křídla své strany záleží na tom, aby Británie z EU odešla na základě dohody. Někteří komentátoři také soudí, že hrozící „měkčí“ brexit dohodnutý s labouristy přivolali sami euroskeptičtí poslanci – svým neustálým odmítáním vládního plánu.

„Říkám to už celé týdny. Kolegové, kteří si nedali říct a hlasovali proti brexitové dohodě a odchodu na konci března, mají nyní na výběr měkký, měkčí, nebo rozteklý (brexit),“ napsal na Twitteru vládní poslanec Nadhim Zahawi.

„Je paradoxní, že Theresa Mayová a Jeremy Corbyn mají osobně na brexit velmi podobný názor: být mimo jednotný trh, ne druhému referendu, mluví každý trochu jinak o celní unii – jen jejich strany se svými vůdci nesouhlasí,“ konstatoval na Twitteru reportér deníku The Times Sam Coates s odkazem na rozdělené konzervativce i labouristy.

„Musíme nalézt společnou řeč, a to velmi, velmi rychle,“ prohlásila podle Reuters labouristická poslankyně a stínová ministryně obchodu Rebecca Longová-Baileyová. Corbyn proto podle ní nestanovil žádná témata, o nichž by odmítal jednat. Poslankyně také očekává, že Mayová bude otevřená myšlence celní unie, kterou prosazují právě labouristé.

Britové už nechtějí o brexitu slyšet, ukázal průzkum

Drtivá většina Britů má plné zuby každodenního zpravodajství o brexitu a v době aktuální krize není nadšena působením ani jedné ze dvou hlavních politických stran, ukázal výzkum společnosti Britain Thinks provedený poslední březnový týden.

U většiny respondentů nevyzpytatelný vývoj kolem brexitu vyvolává zmatení a lidé příliš nevěří, že se politici dokážou s chaosem vypořádat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 23 mminutami

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v Soči

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně vzdušné údery na cíle v Rusku.
před 56 mminutami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 1 hhodinou

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 2 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 3 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 11 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.