Britští poslanci i napotřetí odmítli brexitovou dohodu s Evropskou unií. Pro smlouvu hlasovalo jen 286 zákonodárců, k přijetí bylo třeba 318 hlasů. Termín brexitu je nyní 12. duben. Pro dohodu, tentokrát bez politické deklarace o budoucích vztazích, zřejmě hlasovali i někteří euroskeptici. Labouristé mluví o „slepém brexitu“ a severoirští unionisté text dál odmítají kvůli irské pojistce. Šéf Evropské rady Donald Tusk svolal na 10. dubna mimořádný summit, Evropská komise očekává brexit bez dohody. Unijní vyjednavač Michel Barnier přitom tvrdí, že EU je otevřená i možnosti trvalé celní unie s Londýnem.
Třetí fiasko v řadě. Britští poslanci znovu odmítli dohodu s EU
10 minut
Události: Dohoda s EU v britském parlamentu neprošla ani napotřetí
- 22:30
Vážení čtenáři, děkujeme za vaši přízeň a s on-line přenosem se s vámi tímto loučíme.
- 21:27
Poslanec Mikuláš Peksa (Piráti) má za to, že Britové by buď měli odejít z EU bez dohody, nebo se zapojit do voleb do Evropského parlamentu a setrvat v něm po celé volební období. "Přišlo by mi zvláštní, aby třeba v polovině zmizeli a spadla třeba kvůli tomu Evropská komise. To mi nedává smysl," řekl Peksa.
- 21:19
Premiér Andrej Babiš (ANO) má za to, že tvrdý brexit si v EU nikdo nepřeje. Proto doufá, že Británie do té doby zformuluje jasný záměr odkladu vystoupení z Unie a na mimořádném summitu 10. dubna jej lídří unijních zemí přijmou. "Ve Velké Británii je pat a doufejme, že za ty dva týdny si to tam vyjasní," řekl České televizi premiér Babiš.
Mayová pohrozila britskou účastí v eurovolbách
Generální prokurátor Geoffrey Cox varoval v pátek poslance, že jde o „poslední šanci“, jak zajistit odklad brexitu na 22. květen a ukončit nejistotu. Podle Coxe je teoreticky možné, že EU v případě neschválení dohody jakýkoliv odklad za 12. duben zablokuje.
Pokud poslanci dohodu neschválí, Británie se ocitne na „kraji útesu“, pohrozila premiérka Theresa Mayová, podle níž šlo v pátek o „poslední šanci, jak zajistit brexit“. „Dnešek je o garantování brexitu,“ prohlásila britská premiérka. Po odmítnutí dohody řekla, že Londýn sice může požádat o další odložení brexitu, jakýkoli odklad ale podle ní bude chtít Unie dostatečně odůvodnit.
Vzhledem k tomu, že si parlament nepřeje odchod bez dohody, je tak „téměř jisté“, že země se bude muset zúčastnit květnových voleb do Evropského parlamentu, konstatovala Mayová.
„Klíčová věc je dohodu dnes protlačit, odejít z Unie včas a spořádaně,“ zdůraznil dopoledne ministr obchodu Liam Fox. Otázka, kdo dál povede konzervativce, podle něj není zásadní. Prioritou je prosadit to, co „voliči žádali v roce 2016“, konstatoval ministr.
„Hlasování o dohodě dá parlamentu příležitost zajistit odklad brexitu. Myslím, že se všichni můžeme shodnout na tom, že nechceme být v takové situaci, abychom žádali další prodloužení odchodu z Unie, a čelili tak potenciálnímu požadavku na účast ve volbách do Evropského parlamentu,“ upozornila šéfka konzervativců dolní sněmovny Andrea Leadsomová.
Třetí prohra v řadě
Mayová se svou brexitovou dohodou u poslanců už dvakrát narazila. Svůj odchod z čela vlády před pár dny podmínila právě prosazením dokumentu v parlamentu. Podle zdroje z vlády citovaného Sky News přitom „není pravděpodobné, že projde“.
V pátek poslanci hlasovali jen o dohodě, nikoli i o politické deklaraci budoucích vztahů jako při předchozích pokusech. To se nelíbilo labouristům. Podle stínového ministra pro brexit Keira Starmera jde ze strany premiérky o „zoufalý krok“. Starmer mluví o „slepém“ brexitu, kdy nikdo neví jistě, jak bude vypadat.
Šéf labouristů Jeremy Corbyn prohlásil, že hlasování o brexitové dohodě v Dolní sněmovně je urážkou demokracie. Odmítl, aby labouristé „hráli ruletu“ s britským lidem.
Někteří euroskeptici podpořili vládu
Podle bývalého lídra Konzervativní strany Iaina Duncana Smithe je zásadní, aby vládu vedl dál někdo, kdo „vášnivě“ věří v brexit. Sám ale dohodu tentokrát podpořil, i když se domnívá, že měla doznat větších změn. Podle zdrojů BBC podpořil dohodu i exministr pro brexit Dominic Raab, který odešel z vlády kvůli neshodám s Mayovou.
S těžkým srdcem zvedne ruku pro dohodu i exministr zahraničí Boris Johnson, dlouhodobý rival Mayové. „Je velmi bolestné hlasovat pro tuto dohodu. Doufám, že budeme společně pracovat na tom, abychom změnili její nedostatky, vyhnuli se pasti kolem (irské) pojistky a zařídili pro lidi brexit,“ napsal Johnson na Twitter.
Řada tvrdých brexitářů však smlouvu dál považuje za mrtvou. „Podle euroskeptiků dohoda není žádný brexit, stále prosazují takzvaný tvrdý brexit, to znamená spálit všechny mosty, odejít z EU bez dohody, ať se děje, co se děje. To ta dohoda neobsahuje, protože ona je určitým pokusem o měkký brexit,“ míní publicista Jan Jůn.
Proti dohodě dál brojí i severoirští unionisté, o které se opírá vláda Mayové. Ti odmítají takzvanou irskou pojistku a varují, že dohoda ohrozí integritu země. „Nemůžeme se podepsat pod něco, co může poškodit Spojené království. Sami víte, že toho lituji, protože jsme stáli o dohodu - dohodu, která by fungovala pro celé království včetně Severního Irska,“ zdůraznila šéfka DUP Arlene Fosterová.
Britský parlament v týdnu zahájil bezprecedentní sondážní hlasování o návrzích poslanců ohledně dalšího postupu. Jen těsně neprošly návrhy týkající zachování celní unie a referenda o brexitové dohodě. Zákonodárci by měli o návrzích znovu debatovat příští týden.
Brusel bude v každém případě trvat na klíčových bodech dohody
Tusk v reakci na britské hlasování svolal mimořádný summit na 10. duben. Barnier předtím ve Varšavě uvedl, že Unie se nebrání ani možnosti „trvalé celní unie“ s Británií. Unie tvrdý brexit nechce, na tento scénář je však připravena, sdělil vyjednavač.
Podle Evropské komise je teď pravděpodobný scénář brexit bez dohody 12. dubna. V takovém případě by Brusel před dalšími rozhovory s Londýnem trval na klíčových bodech, které obsahuje nyní připravený text dohody o vystoupení. Vyplývá to z informací ČTK o schůzce, kterou ve čtvrtek večer absolvovali velvyslanci unijních zemí s unijním vyjednavačem Michelem Barnierem a generálním tajemníkem Evropské komise Martinem Selmayrem.
Před začátkem jednání s Británií o budoucích obchodních a dalších vztazích tak budou státy sedmadvacítky i v případě brexitu bez dohody nejprve řešit finance, které má britská strana do konce roku 2020 doplatit do unijního rozpočtu.
Chtít budou také dojednat zajištění práv občanů EU na britských ostrovech a Britů v Unii a rovněž klíčovou a komplikovanou otázku režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem.
GALERIE
Brexit
Brexit 12. dubna by vyžadoval svolání mimořádného summitu EU. Nejpravděpodobnějším termínem je přitom 10. duben. Britové by také mohli požádat o nový, delší odklad, který ovšem předpokládá uspořádání květnových voleb do Evropského parlamentu také v Británii. Takové prodloužení by mohlo být do konce letošního roku, ale ne o moc déle.
Právě dnes měla Velká Británie opustit Unii, před dvěma lety Londýn požádal o spuštění článku 50 Lisabonské smlouvy o spuštění procesu brexitu.
