Krátký, nebo dlouhý odklad brexitu? Poslanci budou hlasovat také o dalším referendu

Britská Dolní sněmovna bude večer hlasovat o odkladu brexitu do 30. června. Premiérka Theresa Mayová ovšem varovala, že tak krátký odklad je možný jen v případě, že parlament schválí její dohodu o vystoupení z EU, jinak hrozí mnohem delší odložení odchodu. Podle médií by mohla Mayová dokument vyjednaný s Bruselem předložit parlamentu znovu příští týden. Vedle možnosti krátkého odkladu brexitu mají poslanci večer hlasovat také o dodatku umožňujícím odložení brexitu za účelem uspořádat další referendum.

  • 22:00

    On-line přenos v tuto chvíli končí, děkujeme za pozornost. 

  • 21:52

    SHRNUTÍ ČTVRTEČNÍHO HLASOVÁNÍ: 

    Britský parlament schválil návrh vlády na krátký jednorázový odklad brexitu. Kabinet chce o odložení termínu odchodu země z Evropské unie z 29. března na 30. června požádat Brusel v případě, že britští poslanci do 20. března schválí dohodu o brexitu. Tento dokument avšak Dolní sněmovna už dvakrát odmítla.

    Čtvrtečnímu hlasování o návrhu kabinetu předcházelo projednání tří poslaneckých dodatků, z nichž ani jeden nebyl schválen. Poslanci postupně odmítli dodatek požadující odložit brexit kvůli uspořádání nového referenda, navrhující předat odpovědnost za dění kolem brexitu Dolní sněmovně a vyzývající k odkladu brexitu na neurčito do doby, než bude nalezena shoda ohledně dalšího postupu.

    Nyní se očekává oznámení kabinetu, že dohoda o brexitu bude Dolní sněmovně předložena potřetí, a to začátkem příštího týdne.

  • 20:49

    "Přestávám se bát odchodu Británie z Unie. Dokonce se ten odchod každým dalším dnem zdá být méně pravděpodobný. Ze země odcházejí velké firmy, lidé přicházejí o práci a to si začínají uvědomovat nejen politici, ale i veřejnost," uvedl v Devadesátce ČT24 Jan Jůn.

Dolní sněmovna britského parlamentu by měla večer zakončit třídenní sérii hlasování rozhodnutím o tom, zda odchod z Evropské unie odložit a požádat o svolení s tímto krokem evropskou sedmadvacítku.

Vládní návrh stanovuje, že pokud by poslanci do 20. března schválili dohodu vyjednanou premiérkou Mayovou, požádal by kabinet o odklad do 30. června. Tento spíše technický odklad by pak sloužil k tomu, aby země včas přijala veškeré zákony, které jsou k hladkému opuštění Unie nutné. Podle britských médií by se premiérka mohla pokusit předložit příští týden svou brexitovou dohodu k již třetímu hlasování.

Čtyři dodatky: Od nového referenda až po zákaz dalšího schvalování dohody

Demonstrace odpůrců brexitu před parlamentem
Zdroj: PETER NICHOLLS/Reuters

Předseda sněmovny John Bercow vybral k hlasování čtveřici dodatků. První dodatek vyzývající vládu k odkladu brexitu za účelem uspořádání nového referenda předložila nezávislá poslankyně Sarah Wollastonová. Její návrh ale zřejmě sněmovnou neprojde, protože jej nehodlá podpořit ani labouristická opozice.

Navzdory tomu, že Labouristická strana snahu o uspořádání dalšího referenda podporuje, dostanou její poslanci pokyn, aby se u dodatku o referendu zdrželi hlasování. „Je to otázka načasování,“ vysvětlil stínový ministr pro brexit Keir Starmer s tím, že nyní je potřeba soustředit se na odklad odchodu Británie z EU. 

Další dodatek, z pera labouristického poslance Hillaryho Benna, vládu žádá, aby poslancům umožnila 20. března hlasovat o různých možnostech dalšího postupu v brexitové krizi. To by podle Benna mělo umožnit najít sněmovně cestu ze současné patové situace.

Návrh, který by v případě schválení v podstatě přenesl zodpovědnost za další postup z vlády na parlament, se ještě pokusil zvrátit šéf úřadu britské vlády David Lidington. Ten slíbil, že v případě neschválení dohody poslanci dostanou čas na to, aby zjistili, jaké východisko má většinu. Benn ale přesto odmítl svůj dodatek z programu schůze stáhnout.

Třetí dodatek předložený labouristy požaduje odklad brexitu, aby se vyloučil odchod z EU bez dohody.

Cílem dalšího dodatku je zakázat vládě, aby předložila svou brexitovou dohodu k třetímu hlasování. Dodatek, který požadoval vyloučení druhého lidového hlasování, Bercow k hlasování nepřipustil.

5 minut
Zprávy: Osud brexitu v parlamentu
Zdroj: ČT24

Tusk se připravuje na dlouhý odklad

Předseda Evropské rady Donald Tusk s ohledem na dění ve Spojeném království oznámil, že požádá lídry unijní sedmadvacítky o souhlas s delším odkladem brexitu.

„Během svých konzultací před summitem Evropské rady budu apelovat na EU27, aby byla otevřená dlouhému odkladu, pokud to Spojené království uzná za nutné, aby mohlo přehodnotit svou brexitovou strategii a vybudovat na ní shodu,“ napsal Donald Tusk na Twitteru. Summit EU se bude konat příští týden ve čtvrtek a v pátek.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček připomněl, že konkrétní žádost o odklad britského odchodu z EU zatím není na stole. „Očekávám, že britská strana musí nyní velmi rychle rozhodnout, že o odklad zažádá,“ poznamenal. Předpokládá, že takové žádosti by ostatní členské státy nejspíš vyhověly, Česko zásadně proti nebude.

Odklad brexitu jako akt národního ponížení

„Předložíme pozměňovací návrh, abychom zajistili, že parlament zváží odklad. Nemusí to ale nutně být dlouhý odklad,“ oznámil před večerním hlasováním druhý muž Labouristické strany John McDonnell televizní stanici Sky News. „Jsme pro omezený odklad,“ dodal.

Podle konzervativního ministra financí Philipa Hammonda se řešení současné situace podaří najít, jestliže poslanci ze všech táborů uznají, že je potřeba kompromis. „Naší povinností je zajistit, aby se země posunula kupředu, a to znamená, že musíme najít kompromis,“ řekl televizi BBC.

„Pro nikoho to nebude dokonalý brexit. Musíme mít ale brexit, který představuje kompromis odrážející fakt, že i v referendu v roce 2016 byl národ rozdělen na dvě poloviny,“ dodal.

Euroskeptický konzervativní poslanec Christopher Chope během debaty v Dolní sněmovně prohlásil, že případná žádost o oddálení brexitu byla „aktem národního ponížení“. Možnost krátkého prodloužení připouští jen v případě, že by Theresa Mayová rezignovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 58 mminutami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 5 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...