Krátký, nebo dlouhý odklad brexitu? Poslanci budou hlasovat také o dalším referendu

Britská Dolní sněmovna bude večer hlasovat o odkladu brexitu do 30. června. Premiérka Theresa Mayová ovšem varovala, že tak krátký odklad je možný jen v případě, že parlament schválí její dohodu o vystoupení z EU, jinak hrozí mnohem delší odložení odchodu. Podle médií by mohla Mayová dokument vyjednaný s Bruselem předložit parlamentu znovu příští týden. Vedle možnosti krátkého odkladu brexitu mají poslanci večer hlasovat také o dodatku umožňujícím odložení brexitu za účelem uspořádat další referendum.

  • 22:00

    On-line přenos v tuto chvíli končí, děkujeme za pozornost. 

  • 21:52

    SHRNUTÍ ČTVRTEČNÍHO HLASOVÁNÍ: 

    Britský parlament schválil návrh vlády na krátký jednorázový odklad brexitu. Kabinet chce o odložení termínu odchodu země z Evropské unie z 29. března na 30. června požádat Brusel v případě, že britští poslanci do 20. března schválí dohodu o brexitu. Tento dokument avšak Dolní sněmovna už dvakrát odmítla.

    Čtvrtečnímu hlasování o návrhu kabinetu předcházelo projednání tří poslaneckých dodatků, z nichž ani jeden nebyl schválen. Poslanci postupně odmítli dodatek požadující odložit brexit kvůli uspořádání nového referenda, navrhující předat odpovědnost za dění kolem brexitu Dolní sněmovně a vyzývající k odkladu brexitu na neurčito do doby, než bude nalezena shoda ohledně dalšího postupu.

    Nyní se očekává oznámení kabinetu, že dohoda o brexitu bude Dolní sněmovně předložena potřetí, a to začátkem příštího týdne.

  • 20:49

    "Přestávám se bát odchodu Británie z Unie. Dokonce se ten odchod každým dalším dnem zdá být méně pravděpodobný. Ze země odcházejí velké firmy, lidé přicházejí o práci a to si začínají uvědomovat nejen politici, ale i veřejnost," uvedl v Devadesátce ČT24 Jan Jůn.

Dolní sněmovna britského parlamentu by měla večer zakončit třídenní sérii hlasování rozhodnutím o tom, zda odchod z Evropské unie odložit a požádat o svolení s tímto krokem evropskou sedmadvacítku.

Vládní návrh stanovuje, že pokud by poslanci do 20. března schválili dohodu vyjednanou premiérkou Mayovou, požádal by kabinet o odklad do 30. června. Tento spíše technický odklad by pak sloužil k tomu, aby země včas přijala veškeré zákony, které jsou k hladkému opuštění Unie nutné. Podle britských médií by se premiérka mohla pokusit předložit příští týden svou brexitovou dohodu k již třetímu hlasování.

Čtyři dodatky: Od nového referenda až po zákaz dalšího schvalování dohody

Demonstrace odpůrců brexitu před parlamentem
Zdroj: PETER NICHOLLS/Reuters

Předseda sněmovny John Bercow vybral k hlasování čtveřici dodatků. První dodatek vyzývající vládu k odkladu brexitu za účelem uspořádání nového referenda předložila nezávislá poslankyně Sarah Wollastonová. Její návrh ale zřejmě sněmovnou neprojde, protože jej nehodlá podpořit ani labouristická opozice.

Navzdory tomu, že Labouristická strana snahu o uspořádání dalšího referenda podporuje, dostanou její poslanci pokyn, aby se u dodatku o referendu zdrželi hlasování. „Je to otázka načasování,“ vysvětlil stínový ministr pro brexit Keir Starmer s tím, že nyní je potřeba soustředit se na odklad odchodu Británie z EU. 

Další dodatek, z pera labouristického poslance Hillaryho Benna, vládu žádá, aby poslancům umožnila 20. března hlasovat o různých možnostech dalšího postupu v brexitové krizi. To by podle Benna mělo umožnit najít sněmovně cestu ze současné patové situace.

Návrh, který by v případě schválení v podstatě přenesl zodpovědnost za další postup z vlády na parlament, se ještě pokusil zvrátit šéf úřadu britské vlády David Lidington. Ten slíbil, že v případě neschválení dohody poslanci dostanou čas na to, aby zjistili, jaké východisko má většinu. Benn ale přesto odmítl svůj dodatek z programu schůze stáhnout.

Třetí dodatek předložený labouristy požaduje odklad brexitu, aby se vyloučil odchod z EU bez dohody.

Cílem dalšího dodatku je zakázat vládě, aby předložila svou brexitovou dohodu k třetímu hlasování. Dodatek, který požadoval vyloučení druhého lidového hlasování, Bercow k hlasování nepřipustil.

5 minut
Zprávy: Osud brexitu v parlamentu
Zdroj: ČT24

Tusk se připravuje na dlouhý odklad

Předseda Evropské rady Donald Tusk s ohledem na dění ve Spojeném království oznámil, že požádá lídry unijní sedmadvacítky o souhlas s delším odkladem brexitu.

„Během svých konzultací před summitem Evropské rady budu apelovat na EU27, aby byla otevřená dlouhému odkladu, pokud to Spojené království uzná za nutné, aby mohlo přehodnotit svou brexitovou strategii a vybudovat na ní shodu,“ napsal Donald Tusk na Twitteru. Summit EU se bude konat příští týden ve čtvrtek a v pátek.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček připomněl, že konkrétní žádost o odklad britského odchodu z EU zatím není na stole. „Očekávám, že britská strana musí nyní velmi rychle rozhodnout, že o odklad zažádá,“ poznamenal. Předpokládá, že takové žádosti by ostatní členské státy nejspíš vyhověly, Česko zásadně proti nebude.

Odklad brexitu jako akt národního ponížení

„Předložíme pozměňovací návrh, abychom zajistili, že parlament zváží odklad. Nemusí to ale nutně být dlouhý odklad,“ oznámil před večerním hlasováním druhý muž Labouristické strany John McDonnell televizní stanici Sky News. „Jsme pro omezený odklad,“ dodal.

Podle konzervativního ministra financí Philipa Hammonda se řešení současné situace podaří najít, jestliže poslanci ze všech táborů uznají, že je potřeba kompromis. „Naší povinností je zajistit, aby se země posunula kupředu, a to znamená, že musíme najít kompromis,“ řekl televizi BBC.

„Pro nikoho to nebude dokonalý brexit. Musíme mít ale brexit, který představuje kompromis odrážející fakt, že i v referendu v roce 2016 byl národ rozdělen na dvě poloviny,“ dodal.

Euroskeptický konzervativní poslanec Christopher Chope během debaty v Dolní sněmovně prohlásil, že případná žádost o oddálení brexitu byla „aktem národního ponížení“. Možnost krátkého prodloužení připouští jen v případě, že by Theresa Mayová rezignovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Čech Jan Darmovzal, kterého režim venezuelského diktátora Nicoláse Madura uvěznil v září 2024, je na svobodě. Informovali o tom premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
před 10 mminutami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 45 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 1 hhodinou

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 9 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...