Odklad brexitu v britském parlamentu

SHRNUTÍ ČTVRTEČNÍHO HLASOVÁNÍ: 

Britský parlament schválil návrh vlády na krátký jednorázový odklad brexitu. Kabinet chce o odložení termínu odchodu země z Evropské unie z 29. března na 30. června požádat Brusel v případě, že britští poslanci do 20. března schválí dohodu o brexitu. Tento dokument avšak Dolní sněmovna už dvakrát odmítla.

Čtvrtečnímu hlasování o návrhu kabinetu předcházelo projednání tří poslaneckých dodatků, z nichž ani jeden nebyl schválen. Poslanci postupně odmítli dodatek požadující odložit brexit kvůli uspořádání nového referenda, navrhující předat odpovědnost za dění kolem brexitu Dolní sněmovně a vyzývající k odkladu brexitu na neurčito do doby, než bude nalezena shoda ohledně dalšího postupu.

Nyní se očekává oznámení kabinetu, že dohoda o brexitu bude Dolní sněmovně předložena potřetí, a to začátkem příštího týdne.

"Přestávám se bát odchodu Británie z Unie. Dokonce se ten odchod každým dalším dnem zdá být méně pravděpodobný. Ze země odcházejí velké firmy, lidé přicházejí o práci a to si začínají uvědomovat nejen politici, ale i veřejnost," uvedl v Devadesátce ČT24 Jan Jůn.

"Chaos, který nyní v Británii panuje, mi dává naději, že druhé referendum se uskuteční," dodal místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Veselý (ČSSD).

Podle ředitele Centra transatlantických vztahů Alexandra Vondry by neměla Evropa házet Británii klacky pod nohy: "Myslím, že dohoda nakonec bude, je to velká věc a Evropa je vždy dojednává až na poslední chvíli." Vedle nekonzistence britské politické scény vidí Vondra chybu i na evropské straně kvůli nechuti doplnit do dohody termín platnosti irské pojistky.

Jan Jůn připomněl, že premiérka se vypsání dalšího referenda brání tvrzením, že lid už jednou rozhodl a druhé hlasování by jen dál nahlodalo demokracii. "Ale o své dohodě chce hlasovat už potřetí. A to byla dvakrát odmítnuta," podotýká publicista.

"Premiérka dosáhla toho, k čemu se nemínila dlouhou dobu přiznat, tedy odkladu brexitu. Po včerejším vyloučení tvrdého brexitu navíc bude muset euroskepická skupina ERG buď schválit dohodu, nebo nebude mít brexit žádný," poznamenal spolupracovník ČT v Británii Jan Jůn.

Unijní vyjednavač brexitu Michel Barnier "respektuje události, ke kterým došlo v britském parlamentu".

"Je jasné, že došlo ke změně postoje vlády. Doposud totiž trvala na tom, že Británie odchází 29. března," připomněl zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal s tím, že všechna dnešní hlasování premiérka vyhrála.

Mluvčí Theresy Mayové oznámil, že premiérka požádala o vytvoření legislativního opatření, které by změnilo datum v zákoně o brexitu. Celý kabinet má podle něj zájem na přijetí dohody, vláda se ale prý připravuje i na tvrdý brexit.

Pozornost se nyní přesunuje na zbývajících 27 států Evropské unie, které budou muset s žádostí o odložení brexitu souhlasit. Rozhodnutí by mělo padnout příští týden na unijním summitu v Bruselu. Nyní unijní sedmadvacítka čeká na to, až Británie o prodloužení článku 50 oficiálně požádá.

Ministr zdravotnictví Matt Hancock navzdory současnému vývoji věří, že je stále možné z Unie odejít k 29. březnu, a to v případě, že příští týden projde dohoda Mayové. Jinak bude podle něj třeba mnohem delší odklad brexitu než do 30. června.

Corbyn se znovu vyslovil pro vypsání druhého referenda, podle něj by znamenalo šanci na odblokování současného brexitového patu.

Podle šéfa opozičních labouristů Jeremyho Corbyna je nyní ze hry jak možnost tvrdého brexitu, tak i schválení dohody premiérky Mayové.

Vládní návrh, o kterém právě poslanci hlasují, stanovuje, že pokud by do 20. března schválili dohodu vyjednanou premiérkou Mayovou, požádal by kabinet o odklad do 30. června. Jednalo by se spíše o technický odklad a sloužil by k tomu, aby země včas přijala veškeré zákony, které jsou k hladkému opuštění Unie nutné. 

Odmítnutí dodatku Hilaryho Benna mnozí britští komentátoři považují za "to nejlepší, co se tento týden vládě stalo". Kabinet premiérky Theresy Mayové si totiž udržel hlavní slovo v jednáních o brexitu.

Nyní poslanci rozhodnou o tom, zda má vláda požádat Evropskou unii o prodloužení článku 50, tedy zda se původní termín brexitu stanovený na 29. březen posune.

Poslanci znovu opustili jednací sál. Nyní hlasují o dodatku, který by brexit odložil do té doby, než se podaří nalézt většinové stanovisko v parlamentu a zároveň se vyloučí odchod Británie z EU bez dohody. 

Prosazení Bennova dodatku by znamenalo, že by Dolní sněmovna hlasovala o celé škále možností řešení jednotlivých kroků kolem brexitu. Dala by tím vládě vodítko, co přesně poslanci požadují, a kontrola nad brexitem by tím de facto přešla z vlády na parlament.

Další hlasování se týká dodatku, který by parlamentu umožnil hlasovat o různých možnostech dalšího postupu v brexitové krizi. S tímto dodatkem přišel labourista Hilary Benn, jeho kolegyně Lucy Powellová ale přidala "technickou úpravu" - podle ní by měl celý proces brexitu trvat maximálně do 30. června. Poslanci se nejdřív vyjádří k dodatku Powellové, následně budou hlasovat o Bennově.