Odchod Británie bez dohody je stále pravděpodobnější, zní z Evropské unie

Britská premiérka Theresa Mayová po dalším odmítnutí dohody s Evropskou unií v parlamentu Spojeného království řekla, že její vláda se bude dál snažit o spořádaný brexit. Nyní je podle ní téměř jisté, ze země se zúčastní eurovoleb. Předseda Evropské rady Donald Tusk svolal na 10. dubna mimořádný summit EU. Lídři některých unijních zemí se vyjádřili, že pravděpodobnost brexitu bez dohody po posledním hlasování parlamentu významně vzrostla.

Tusk svolal summit vzápětí poté, co britská Dolní sněmovna už potřetí odmítla text dohody o spořádaném vystoupení ze společenství. Odmítnutím padla možnost, že Británie EU opustí 22. května. 

Nový termín brexitu je na základě týden starého rozhodnutí šéfů států a vlád sedmadvacítky nyní 12. dubna. Unie očekává, že Londýn oznámí své záměry dalšího postupu kolem brexitu dostatečně dopředu tak, aby je summit 10. dubna mohl posoudit.

Mayová počítá s delším odkladem brexitu, Evropská komise jí ale v EU dává další dva týdny

Mayová v reakci na odmítnutí brexitové dohody v britském parlamentu prohlásila, že vláda se bude dál snažit o spořádaný odchod z Evropské unie. Důsledky hlasování jsou podle ní „vážné“.

Dodala, že země sice může požádat o další odložení brexitu, jakýkoli odklad odchodu Spojeného království z EU bude ale podle ní chtít Unie dostatečně odůvodnit. Vzhledem k tomu, že si parlament nepřeje odchod bez dohody, je tak „téměř jisté“, že země se bude muset zúčastnit květnových voleb do Evropského parlamentu, řekla Mayová.

Evropská komise ale na výsledek hlasování britské sněmovny reagovala stručným prohlášením, ve kterém za pravděpodobný scénář označila britský odchod z EU bez dohody k půlnoci 12. dubna. Unie se na takovou možnost podle EK chystala od prosince 2017 a nyní je
plně připravena.

Prohlášení unijní exekutivy také zdůrazňuje, že EU zůstává jednotná. Přínosy, které plynuly z odmítnuté smlouvy, včetně přechodného období, v případě brexitu bez dohody nebudou existovat a nebudou nahrazovány podobnými. Komise také vyloučila možnost „sektorových minidohod“ pro konkrétní oblasti.

Lídři z unijních zemí optimističtí nejsou

V prvních reakcích uvedli lídři některých unijních zemí, že vzrostla pravděpodobnost brexitu bez dohody. Například nizozemský premiér Mark Rutte řekl, že riziko brexitu bez dohody je nyní naprosto reálné. Stále pravděpodobnější je tato varianta i podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze. Šéf německé diplomacie Heiko Maas do Británie vzkázal, že země se musí do 12. dubna rozhodnout, co dál. Jinak přijde brexit bez dohody, jakkoliv tvrdý by byl, dodal Maas.

„Jedna z cest ke spořádanému brexitu se nyní uzavřela. To nám nechává otevřenou jen jednu možnost, a to že Britové před 12. dubnem jasně sdělí, co si přejí,“ řekl novinářům šéf nizozemské vlády. „Lituji dalšího odmítnutí dohody o vystoupení. Dále se budeme zasazovat o spořádaný brexit, i když ten je stále méně pravděpodobný,“ uvedl rakouský kancléř. Pokud podle něj během následujících dvou týdnů Británie nepředloží žádný plán, pak bohužel nastane tvrdý brexit.

19 minut
Britská sněmovna znovu odmítla brexitovou dohodu premiérky Mayové
Zdroj: ČT24

Stále pravděpodobnější je taková varianta i podle hlavy Francie Emmanuela Macrona. „Je zcela nezbytné, aby Spojené království v následujících dnech představilo nějaký alternativní plán… Pokud tak neučiní, pak je podle nás stále pravděpodobnější, že opustí Evropskou unii bez dohody,“ uvedl v oficiálním prohlášení Elysejský palác.

Právě 12. duben může být datem, kdy Británie EU bez dohody opustí, pokud nepožádá o další odklad. Ten ale lídři sedmadvacítky schválí jen v případě, kdy Londýn předloží jasný plán, jak se z patové situace dostat. Ve hře je například dlouhý odklad kvůli konání voleb v Británii či vypsání nového referenda, nebo dokonce odvolání brexitu jako takového.

Není jasné, zda si Británie plně uvědomuje, že možnost odchodu bez dohody nezmizela. Naopak, jeho pravděpodobnost roste.
Leo Varadkar
irský premiér

Mayová procesu ve stávající britské sněmovně příliš nevěří. „Obávám se, že jsme dosáhli hranic tohoto procesu v této sněmovně,“ dodala a upozornila, že Dolní sněmovna odmítla brexit bez dohody, zrušení brexitu, při středečním hlasování odmítla různé varianty brexitu a nyní už napotřetí i brexitovou dohodu.

Britskou sněmovnou zní výzvy k různým scénářům i volání po odchodu Mayové

Paní premiérka byla od samého začátku velmi konzistentní. Ona je upřímně a hluboce přesvědčena, že je její povinností dosáhnout brexitu na základě dohody. A byla přesvědčena do chvíle, než to parlament shodil ze stolu, že to také stihne. Myslím, že by bylo zcela mylné dojít k závěru, že pokud jsme nedodrželi termín, že by tenhle závazek byl nějak oslaben (…). Paní premiérka samotná řekla, že očekává, že tohle bude její politický konec.
Nick Archer
velvyslanec Velké Británie v Česku

Předseda Labouristické strany a lídr opozice Jeremy Corbyn se po další porážce vládní dohody Mayové zeptal, zda už „konečně akceptovala“, že poslanci její dohodu nepodpoří. Podle něj se totiž zdá, že premiérka nevylučuje, že by se mohla s dohodou do parlamentu opět vrátit. Dohoda se podle Corbyna přitom musí změnit, a pokud to premiérka nehodlá vzít na vědomí, „musí odejít“, a umožnit tak konání předčasných voleb.

Předseda parlamentní frakce Skotské národní strany (SNP) Ian Blackford vyzval k tomu, aby si Británie vyhradila nyní čas na nalezení alternativy. „Musíme se nyní vážně podívat na možnost odvolání (brexitu),“ řekl. „Premiérka naznačila, že odejde (z funkce), měla by nyní jít a my bychom měli (uspořádat) parlamentní volby,“ dodal.

Heidi Allenová, členka Nezávislé skupiny, kterou tvoří odpadlíci od labouristů a konzervativců, vyzvala k uspořádání nového referenda. Při plebiscitu v roce 2016 Britové rozhodli o odchodu z EU.

Místopředseda skupiny euroskeptických konzervativních poslanců ERG Steve Baker vyzval premiérku Mayovou, aby odstoupila. „Tohle musí být poslední porážka dohody Theresy Mayové,“ řekl.

Severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), jejíchž deset poslanců i napotřetí hlasovalo proti dohodě, vyzvala premiérku, aby využila nastalé situace a vyřešila problém s takzvanou irskou pojistkou, kvůli které se DUP proti dohodě staví. DUP podporuje menšinovou vládu Mayové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání mezi Kyjevem a Kremlem provází i krátce před začátkem řada nejasností

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev donutil k jednání. Není ale jasné, zda se sám rozhovorů zúčastní. Otazník visí také nad složením ruské delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již před několika dny avizoval, že v Istanbulu bude na ruského vládce Vladimira Putina čekat osobně. Moskvu nicméně podezírá, že o konec krveprolití neusiluje.
před 22 mminutami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
12:13Aktualizovánopřed 33 mminutami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 50 mminutami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 1 hhodinou

Ruská raketa zabila dva lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších dvou obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
10:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
13:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 6 hhodinami
Načítání...