Juncker: Další odklad brexitu bez schválené dohody nebude

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že EU neumožní Velké Británii další krátký odklad brexitu, pokud britští poslanci do 12. dubna neschválí dohodu. „Tvrdý odchod o půlnoci 12. dubna je nyní velmi reálným scénářem. Není to výsledek, který bych chtěl, ale EU je na něj připravena,“ ujistil Juncker. Ohledně dalšího krátkého odkladu brexitu jsou skeptičtí i další představitelé členských zemí EU.

  • 23:30

    Vážení čtenáři, on-line přenos z dění v britské sněmovně pro tuto chvíli končí. Odchod Velké Británie z Evropské unie budeme podrobně sledovat i nadále. Děkujeme za pozornost.

  • 23:16

    Poslanci v noci začali hlasovat o jednotlivých dodatcích ke zmíněnému zákonu, hlasování se tak zřejmě protáhne. Zákon by měla v případě schválení následně řešit ještě Sněmovna lordů.

  • 22:42

    Britští poslanci se podle BBC ve středu už pravděpodobně nedostanou ke třetímu čtení návrhu zákona, který má zamezit tvrdému brexitu k 12. dubnu.

„Dvanáctý duben je definitivně nejzazším termínem pro přijetí vyjednané dohody britskou Dolní sněmovnou,“ oznámil Juncker v Evropském parlamentu. „Pokud tomu tak nebude, není další krátké prodloužení brexitu možné.“

Dohoda o vystoupení domluvená mezi 27 zeměmi EU reprezentovanými týmem Michela Barniera a vládou premiérky Theresy Mayové, která opakovaně tvrdě narazila v britské Dolní sněmovně, podle Junckera vždy byla vyváženým kompromisem. „Umožnila oběma stranám dosáhnout části z toho, co požadovaly,“ upozornil předseda Komise. Poslední dění v britské sněmovně v něm jen posílilo pocit, že nejlepším řešením by byla ratifikace tohoto textu.

EU je podle Junckera připravena pružně upravovat související politickou deklaraci, která definuje zamýšlenou cílovou podobu vzájemných vztahů EU a Británie v budoucnosti. Unie je přitom otevřena široké škále různých možných řešení, upozornil Juncker. „Ať už je to dohoda o volném obchodu, může to být celní unie nebo Evropský hospodářský prostor. Jsme tomu otevřeni od počátku,“ poznamenal.

EU je podle něj připravena o konkrétní podobě partnerství začít jednat ihned po podepsání dohody o vystoupení. „EU je připravena a rád bych viděl podobnou míru připravenosti i na britské straně,“ podotkl.

Ani odchod bez dohody Británii závazků nezbaví, připomněl Juncker

Juncker také zopakoval, že v případě brexitu bez dohody je Unie připravena a dlouhodobě si je vědoma rozložení sil v britské sněmovně. Připomněl řadu konkrétních kroků, které zajistí například další policejní spolupráci či pokračování dopravy. Ty však nikdy podle něj nenahradí podmínky „rozvodové dohody“ včetně třeba případného přechodného období.

„Ať se stane cokoliv, Británie bude muset vyřešit tři základní otázky rozdělení,“ upozornil Juncker. Také v případě brexitu bez dohody tak bude muset Londýn s EU řešit zajištění práv občanů, splnit finanční závazky, které na sebe země vzala jako člen Unie, a najít řešení pro hranici mezi Irskem a Severním Irskem.

„Neexistence dohody o vystoupení neznamená neexistenci závazků. Tyhle tři otázky přes noc nezmizí. Budou jasnými podmínkami pro obnovení důvěry a další diskuse o budoucnosti,“ uvedl.

Eurokomisař: Okamžikem tvrdého brexitu spustíme celní kontroly

Pierre Moscovici
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Evropský komisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici oznámil, že v případě odchodu Británie z Evropské unie bez dohody 12. dubna Brusel okamžitě zavede celní kontroly. Celní kodex EU se bude podle Moscoviciho vztahovat na veškeré zboží přicházející z Británie.

„Musíme zajistit plné uplatňování celního kodexu EU, jakmile Británie (z Unie) odejde,“ uvedl Moscovici. V případě odchodu bez dohody budou muset být zavedeny nové celní kontroly. To však podle něj neznamená systematické kontroly každého jednotlivého nákladního vozu. Kontroly se budou provádět na základě analýzy rizik.

Společnosti z EU obchodující s Británií se podle něj musí připravit na dodatečné náklady a byrokracii spojené se zvýšením celních kontrol. Také cestující se zavazadly se musejí připravit na větší kontroly než v současnosti.

Některé členské země EU odhadly, že jejich dovozní a vývozní celní formality mohou stoupnout v případě brexitu bez dohody až o polovinu. Moscovici očekává také složité výpočty vrácení daně z přidané hodnoty.

V případě nejcitlivějšího tématu, irské hranice, se Moscovici opatrně vyhnul jasné odpovědi. „Pracujeme úzce a intenzivně s Irskem, abychom zorganizovali tyto kontroly co nejméně rušivým způsobem a co nejdále od hranic,“ řekl eurokomisař. Dodal, že EU by mohla poskytnout Irsku více peněz a další pomoc na vyřešení této situace. Zdůraznil, že EU očekává, že Británie splní své povinnosti zaručující otevřenou irskou hranici podle Velkopáteční mírové dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 9 mminutami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 1 hhodinou

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 3 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 7 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 7 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 7 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 8 hhodinami

Evropský pohled