Juncker: Další odklad brexitu bez schválené dohody nebude

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že EU neumožní Velké Británii další krátký odklad brexitu, pokud britští poslanci do 12. dubna neschválí dohodu. „Tvrdý odchod o půlnoci 12. dubna je nyní velmi reálným scénářem. Není to výsledek, který bych chtěl, ale EU je na něj připravena,“ ujistil Juncker. Ohledně dalšího krátkého odkladu brexitu jsou skeptičtí i další představitelé členských zemí EU.

  • 23:30

    Vážení čtenáři, on-line přenos z dění v britské sněmovně pro tuto chvíli končí. Odchod Velké Británie z Evropské unie budeme podrobně sledovat i nadále. Děkujeme za pozornost.

  • 23:16

    Poslanci v noci začali hlasovat o jednotlivých dodatcích ke zmíněnému zákonu, hlasování se tak zřejmě protáhne. Zákon by měla v případě schválení následně řešit ještě Sněmovna lordů.

  • 22:42

    Britští poslanci se podle BBC ve středu už pravděpodobně nedostanou ke třetímu čtení návrhu zákona, který má zamezit tvrdému brexitu k 12. dubnu.

„Dvanáctý duben je definitivně nejzazším termínem pro přijetí vyjednané dohody britskou Dolní sněmovnou,“ oznámil Juncker v Evropském parlamentu. „Pokud tomu tak nebude, není další krátké prodloužení brexitu možné.“

Dohoda o vystoupení domluvená mezi 27 zeměmi EU reprezentovanými týmem Michela Barniera a vládou premiérky Theresy Mayové, která opakovaně tvrdě narazila v britské Dolní sněmovně, podle Junckera vždy byla vyváženým kompromisem. „Umožnila oběma stranám dosáhnout části z toho, co požadovaly,“ upozornil předseda Komise. Poslední dění v britské sněmovně v něm jen posílilo pocit, že nejlepším řešením by byla ratifikace tohoto textu.

EU je podle Junckera připravena pružně upravovat související politickou deklaraci, která definuje zamýšlenou cílovou podobu vzájemných vztahů EU a Británie v budoucnosti. Unie je přitom otevřena široké škále různých možných řešení, upozornil Juncker. „Ať už je to dohoda o volném obchodu, může to být celní unie nebo Evropský hospodářský prostor. Jsme tomu otevřeni od počátku,“ poznamenal.

EU je podle něj připravena o konkrétní podobě partnerství začít jednat ihned po podepsání dohody o vystoupení. „EU je připravena a rád bych viděl podobnou míru připravenosti i na britské straně,“ podotkl.

Ani odchod bez dohody Británii závazků nezbaví, připomněl Juncker

Juncker také zopakoval, že v případě brexitu bez dohody je Unie připravena a dlouhodobě si je vědoma rozložení sil v britské sněmovně. Připomněl řadu konkrétních kroků, které zajistí například další policejní spolupráci či pokračování dopravy. Ty však nikdy podle něj nenahradí podmínky „rozvodové dohody“ včetně třeba případného přechodného období.

„Ať se stane cokoliv, Británie bude muset vyřešit tři základní otázky rozdělení,“ upozornil Juncker. Také v případě brexitu bez dohody tak bude muset Londýn s EU řešit zajištění práv občanů, splnit finanční závazky, které na sebe země vzala jako člen Unie, a najít řešení pro hranici mezi Irskem a Severním Irskem.

„Neexistence dohody o vystoupení neznamená neexistenci závazků. Tyhle tři otázky přes noc nezmizí. Budou jasnými podmínkami pro obnovení důvěry a další diskuse o budoucnosti,“ uvedl.

Eurokomisař: Okamžikem tvrdého brexitu spustíme celní kontroly

Pierre Moscovici
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Evropský komisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici oznámil, že v případě odchodu Británie z Evropské unie bez dohody 12. dubna Brusel okamžitě zavede celní kontroly. Celní kodex EU se bude podle Moscoviciho vztahovat na veškeré zboží přicházející z Británie.

„Musíme zajistit plné uplatňování celního kodexu EU, jakmile Británie (z Unie) odejde,“ uvedl Moscovici. V případě odchodu bez dohody budou muset být zavedeny nové celní kontroly. To však podle něj neznamená systematické kontroly každého jednotlivého nákladního vozu. Kontroly se budou provádět na základě analýzy rizik.

Společnosti z EU obchodující s Británií se podle něj musí připravit na dodatečné náklady a byrokracii spojené se zvýšením celních kontrol. Také cestující se zavazadly se musejí připravit na větší kontroly než v současnosti.

Některé členské země EU odhadly, že jejich dovozní a vývozní celní formality mohou stoupnout v případě brexitu bez dohody až o polovinu. Moscovici očekává také složité výpočty vrácení daně z přidané hodnoty.

V případě nejcitlivějšího tématu, irské hranice, se Moscovici opatrně vyhnul jasné odpovědi. „Pracujeme úzce a intenzivně s Irskem, abychom zorganizovali tyto kontroly co nejméně rušivým způsobem a co nejdále od hranic,“ řekl eurokomisař. Dodal, že EU by mohla poskytnout Irsku více peněz a další pomoc na vyřešení této situace. Zdůraznil, že EU očekává, že Británie splní své povinnosti zaručující otevřenou irskou hranici podle Velkopáteční mírové dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jižní Korea stáhne velvyslance z Ukrajiny kvůli sporu o zajatce

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny. Reaguje tak na spor ohledně válečných zajatců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během projevu v OSN oznámil, že Kyjev předal Soulu zadržené severokorejské vojáky. Podle Jižní Koreje tím porušil dohodu o mlčenlivosti. Asijská země nicméně vyjádřila naději na smírné řešení konfliktu.
před 4 mminutami

Ruský útok na autobusy v Kramatorsku má řadu obětí

Nejméně dvanáct lidí přišlo o život a dalších devatenáct utrpělo zranění při útoku ruského dronu na dva autobusy v Kramatorsku na východě Ukrajiny, oznámily místní úřady. Kyjev hlásí další dva mrtvé po večerním úderu na výškovou obytnou budovu. V Rusku bylo při údajném dronovém útoku zasaženo hlavní datové centrum společnosti Yandex v Rjazaňské oblasti, které je klíčové pro obranný průmysl země, informují telegramové kanály Astra a Exilenova+. Hoří i ropná rafinerie v ruském Salavatu.
09:03Aktualizovánopřed 21 mminutami

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
před 24 mminutami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 38 mminutami

V Polsku se stal další útok ve škole. Jedna žena zemřela

Na základní škole nedaleko Wyszkowa severovýchodně od Varšavy bývalý žák napadl ostrým předmětem tři lidi – jeden z nich zemřel a dva utrpěli zranění, oznámila policie. Policejní mluvčí Ilona Puścianová v televizi řekla, že zaútočil patnáctiletý bývalý žák a napadenými jsou zřejmě školnice, jedna z učitelek a ředitel. Policie v Mazovském vojvodství, kde se útok stal, později na síti X oznámila, že zemřela 37letá zaměstnankyně školy.
před 1 hhodinou

Izrael neustoupil. Britský konzulát v Jeruzalémě ukončuje činnost

Britský konzulát ve východním Jeruzalémě ukončuje činnost, oznámil izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Konzulát opustí většina diplomatů, uvedl Izrael. Británie dle stanice BBC tvrdí, že budova „nebude uzavřena“ a bude sloužit jako působiště „mise Spojeného království“. Podle britského šéfa diplomacie Eda Milibanda může Londýn budovu nadále užívat – nyní bude sloužit jako nezávislá diplomatická mise. Obě země se zároveň dohodly na pokračování dialogu.
před 3 hhodinami

Nový Zéland po dekádách apatie zbrojí

Nový Zéland po dekádách končí s osekáváním armádního rozpočtu a v příštích letech hodlá investovat miliardy dolarů do nákupu dronů, vrtulníků a modernizace fregat i celých základen. Ostrovní stát tak reaguje na urychlené zbrojení Číny, která vysílá své síly stále hlouběji do Tichomoří. Wellington zároveň usiluje o prohloubení spolupráce ve vojenské oblasti s řadou zemí regionu.
před 4 hhodinami

Ruští agenti zřejmě vnikli do bytů finských poslanců. V jednom nechali „vizitku“

Kreml čelí obvinění, že jeho agenti vnikli do bytů finských poslanců a v jednom z nich vykonali velkou potřebu. Podobné metody – jako například otevřená okna, přestavěný nábytek či vyměšování v bytech sledovaných lidí – už ruské a sovětské tajné služby k zastrašování použily již dříve. Takové případy popsali někteří politici, diplomaté i novináři. Finsko za šest měsíců čekají volby a tamní prezident Alexander Stubb prohlásil, že útok na poslance je „útokem na demokracii“.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.