Vláda britské premiérky Theresy Mayové má i nadále důvěru parlamentu. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 306 poslanců, proti 325. S návrhem na vyjádření nedůvěry kabinetu přišla Labouristická strana poté, co poslanci v úterý jasně odmítli brexitovou dohodu dojednanou s Evropskou unií. Mayová hodlá odchod země z EU zajistit. V krátkém večerním prohlášení uvedla, že naplnění výsledku referenda z roku 2016 považuje za svou povinnost.
Mayová ustála hlasování o nedůvěře. Zajištění brexitu považuje za svou povinnost
Premiérka připustila, že události posledních 24 hodin musely být pro britské občany velmi znepokojivé. Vyzvala ale všechny parlamentní strany, které se v úterý podílely na zamítnutí její brexitové dohody, ke „konstruktivnímu dialogu“.
Už ve středu večer Mayová jednala se zástupci Skotské národní strany (SNP), liberálních demokratů a velšské strany Plaid Cymru. „Je čas upřednostnit naše národní zájmy a zajistit brexit,“ vyzvala všechny premiérka.
Británie po odmítnutí brexitové dohody parlamentem
Premiérka vzápětí po hlasování netajila potěšení nad tím, že Dolní sněmovna její vládě vyjádřila podporu. „Neberu svou zodpovědnost na lehkou váhu. Má vláda bude pokračovat ve své práci tak, aby zvýšila naši prosperitu, zajistila bezpečnost a posílila naši jednotu,“ slíbila premiérka poslancům po oznámení výsledku hlasování.
Dodala také, že její kabinet udělá vše, aby naplnil vůli lidu vyjádřenou v referendu a vyvedl zemi z Evropské unie. „Jsem připravena jednat s každým členem tohoto parlamentu, abych zajistila odchod z EU a aby si tento parlament zasloužil důvěru britského lidu,“ slíbila premiérka.
Corbyn požaduje záruky, jinak s Mayovou jednat nebude
Šéf labouristů Jeremy Corbyn, který hlasování o nedůvěře inicioval, premiérku vyzval, aby její vláda dala jasné záruky, že Británie EU neopustí bez dohody. Teprve potom podle něj Mayová může začít jednat s představiteli parlamentních stran o jejich představách brexitové dohody.
Premiérčin mluvčí ale později uvedl, že Mayová hodlá s předsedy stran mluvit o všech alternativách, a to včetně tvrdého brexitu: „Britská veřejnost se rozhodla pro odchod z Evropské unie. Chceme odejít s dohodou, ale (premiérka) je odhodlána splnit vůli lidu. To znamená opustit EU k 29. březnu tohoto roku.“
Corbynův mluvčí poté oznámil, že se předseda Labouristické strany s premiérkou nesejde. „Nemůžete vést smysluplné jednání, pokud máte pořád na stole variantu, která by byla pro tuto zemi katastrofální,“ vysvětlil.
„Jsem zklamaná, že šéf Labouristické strany se zatím odmítl podílet (na jednáních), ale dveře zůstávají otevřené,“ reagovala Mayová ve večerním projevu na Corbynův kategorický požadavek.
Rovněž zástupce Liberálních demokratů Edward Davey ujistil, že jeho strana se chce jednání zúčastnit, ale musí být vyloučena možnost neřízeného rozchodu s EU. Předseda poslanecké frakce Skotské národní strany (SNP) Ian Blackford řekl, že vítá „nabídku k rozhovorům ze strany premiérky“ a dodal, že strany pokud možno musí konstruktivně spolupracovat.
Podpora vlády v národním zájmu
Vládu kromě konzervativců podpořila také severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), která podporuje menšinový kabinet Mayové už od jeho vzniku. Předsedkyně DUP Arlene Fosterová po středečním setkání s Mayovou předem potvrdila, že její strana vládu v hlasování podpoří. V kritické době pro Británii je to podle ní v národním zájmu.
V úterý poslanci jasně odmítli dohodu o vystoupení země z EU. Dohodu jich podpořilo 202, proti bylo 432. Opoziční labouristé vzápětí oznámili, že podali návrh na vyslovení nedůvěry vládě.
Mayová už v polovině prosince ustála hlasování poslanců své vlastní strany o nedůvěře. Tehdy se rozhodovalo, zda bude dál vůdkyní Konzervativní strany a potažmo i předsedkyní vlády. V tajném hlasování podpořilo Mayovou 200 poslanců, 117 jí vyjádřilo nedůvěru.
V pondělí musí premiérka představit svůj „plán B“
Poté, co vláda hlasování o nedůvěře přežila, musí do 21. ledna v parlamentu předložit takzvaný „plán B“, tedy návrh dalšího postupu ohledně brexitu.
Mayová už během středečních interpelací v parlamentu řekla, že neřízenému odchodu Británie z EU se lze vyhnout jen dvěma způsoby: schválením dohody, nebo zrušením brexitu. Její vláda přitom podle ní brexit rušit nehodlá. Vláda se tak pravděpodobně pokusí s Evropskou unií dál jednat. Není také vyloučeno odložení brexitu nebo druhé referendum.
Problém pro velkou část britských politiků představuje v dohodě odmítnuté v úterý hlavně takzvaná irská pojistka, tedy záložní řešení, které by mělo zabránit vzniku přísného režimu na hranici britského Severního Irska a Irské republiky. Podle řady britských zákonodárců by aktivace pojistky znamenala dlouhodobé připoutání Británie k unijním strukturám.