Britští konzervativci budou vybírat nového lídra. Největší šance má exministr Johnson

Britská konzervativní strana bude po rezignaci premérky Theresy Mayové volit nového předsedu. Největší šance z celkem pěti hlavních kandidátů má podle průzkumů bývalý ministr zahraničí Boris Johnson. Volila by ho zhruba třetina stranických kolegů. Johnson je zastáncem tvrdého brexitu a v roce 2016 patřil mezi hlavní reprezentanty kampaně za britský odchod z EU.

Mezi možnými nástupci britské premiérky Theresy Mayové podle průzkumů výrazně vede Boris Johnson, mnohem menší šance mají další čtyři uchazeči: Dominic Raab, Michael Gove, Andrea Leadsomová a Jeremy Hunt.

Michael Gove

Michael Gove
Zdroj: Reuters/Hannah McKay

Od června 2017 je ministrem životního prostředí. Patřil k vůdcům kampaně za odchod Británie z EU a jako jeden z hlavních důvodů uváděl nekontrolovanou imigraci. Po předložení návrhu brexitové dohody podle britských médií odmítl nabídku, aby po Dominicu Raabovi převzal agendu odchodu z EU, což bylo vnímáno jako signál nesouhlasu s dohodou. Sám ale uvedl, že ve vládě bude pokračovat a že Mayové důvěřuje.

Narodil se 26. srpna 1967 v Edinburghu, ale vyrůstal v Aberdeenu. Na univerzitě v Oxfordu vystudoval angličtinu a poté působil jako novinář. V roce 2005 byl zvolen do parlamentu a o dva roky později se stal členem stínové vlády. V letech 2010 až 2014 byl ministrem školství a svými reformami se v kabinetu zviditelnil. Je ženatý a má dvě děti.

Jeremy Hunt

Jeremy Hunt
Zdroj: Simon Dawson/Reuters

Od července 2018 zastává funkci ministra zahraničí, v minulosti zastával posty ministra kultury a sportu (2010 až 2012) a zdravotnictví (2012 až 2018). Původně byl pro setrvání Británie v Unii, ale po referendu se přidal k brexitovému křídlu. Brexitová dohoda je podle něj dobrým východiskem pro to, aby Británie dostala při odchodu z EU všechno, co chce, ale předpovídal její nesnadné schvalování. Narodil se 1. listopadu 1966 v Londýně. Je ženatý, má tři děti.

Boris Johnson

Podle průzkumů by pro něj hlasovalo až 39 procent konzervativců. Kandidaturu oznámil minulý čtvrtek a vyzval konzervativce k návratu k jejich tradičním hodnotám, jako jsou nízké daně či silný důraz na zajištění bezpečnosti.

Favorit na post britského ministerského předsedy Boris Johnson nevylučuje brexit bez dohody
Zdroj: Andrew Yates/Reuters

Od července 2016 byl Johnson ministrem zahraničí ve vládě Theresy Mayové, z funkce odstoupil loni v červenci na protest proti tomu, jak Mayová vedla jednání o vystoupení Británie z EU. Nesouhlasil s takzvaným plánem z Chequers, ve kterém Mayová stanovila zachování více obchodních vazeb na EU a především volný pohyb zboží.

V letech 2008 až 2016 byl starostou Londýna a patřil k hlavním tvářím kampaně za vystoupení Británie z Evropské unie. Je zastáncem takzvaného „tvrdého“ brexitu, tedy úplné odluky od unijních struktur. Letos v březnu prohlásil, že na opravdovou změnu brexitové dohody není pozdě.

Narodil se 19. června 1964 v New Yorku. Je podruhé ženatý a má pět děti. Kariéru zahájil jako novinář. Ze zpravodaje londýnských Timesů a deníku The Daily Telegraph se vypracoval na šéfredaktora konzervativního magazínu The Spectator.

Andrea Leadsomová

obrázek
Zdroj: ČT24

Za britský kabinet vytvářela agendu dolní komory parlamentu, ve středu z funkce odešla na protest proti novému plánu Mayové na realizaci brexitu. Byla ministryní životního prostředí od července 2016 do června 2017, předtím pracovala jako náměstkyně ministra energetiky a klimatických změn. Poslankyní je od roku 2010.

Narodila se 13. května 1963, na univerzitě ve Warwicku vystudovala politické vědy a před vstupem do politiky pracovala v bankovnictví. Je vdaná a má tři děti.

Dominic Raab

obrázek
Zdroj: ČT24

Bývalý ministr pro brexit od července 2018 do listopadu 2018, průzkumy mu připisují šance na asi 13 procent hlasů. V minulosti byl státním tajemníkem pro lidská práva na ministerstvu spravedlnosti či šéfem administrativy tehdejšího stínového ministra vnitra Davida Davise. Je hlavním oponentem Johnsona v brexitovém křídle strany.

Na ministerskou pozici rezignoval proto, že nesouhlasil s předběžným textem dohody o brexitu, kterou vláda Mayové vyjednala v Bruselu. Raab také řekl BBC, že Brusel při vyjednávání Británii vydíral, a vyjádřil pochybnosti o schválení dohody britským parlamentem. Narodil se 25. února 1974 v hrabství Buckinghamshire. Je ženatý, má dvě děti.

  • Na proces dohlíží Výbor 1922, který sdružuje většinu konzervativních poslanců.
  • Nominace kandidátů:
  • Jednotlivé uchazeče o kandidaturu na vůdce strany musí nominovat alespoň dva další konzervativní poslanci. Mayovou touží nahradit větší počet konzervativních poslanců, takže adeptů na kandidáty by mohlo být hodně.
  • Hlasování poslanců:
  • Konzervativní poslanci absolvují několik kol hlasování, aby zúžili počet uchazečů o kandidaturu. Pokaždé budou vyzváni, aby v tajném hlasování dali hlas svému favoritovi, přičemž osoby s nejmenším počtem hlasů budou vyřazovány. Tento proces se bude opakovat tak dlouho, dokud nezůstanou jen dva kandidáti. V předchozích volbách se hlasovalo pravidelně vždy v úterý a ve čtvrtek.
  • Hlasování členské základny:
  • O vybraných dvou kandidátech bude posléze rozhodovat v korespondenčním hlasování širší členská základna strany. Vítěz hlasování bude vyhlášen novým vůdcem. Konzervativci měli k březnu 2018 124 tisíc členů.
  • Není přesně stanoveno, jak dlouho má celý proces hlasování trvat. Při poslední volbě nového vůdce v roce 2016 trvalo hlasování asi devět týdnů do chvíle, kdy soupeřka Mayové, Andrea Leadsomová, z volebního klání odstoupila. A při předcházejícím hlasování v roce 2005 trval celý proces asi měsíc.
  • Kdo je premiérem během hlasovacího procesu?
  • Očekává se, že Mayová zůstane ve funkci premiérky, dokud nebude vybrán její nástupce v čele strany. 
  • Dá se tento proces nějak urychlit?
  • Výbor 1922 by mohl navrhnout rychlejší způsob hlasování, aby byl nový vůdce strany zvolen co nejrychleji. Cílem je, aby dotyčný mohl vyjednávat s EU v období do odchodu Británie z EU – 31. října. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...