Britská premiérka ustála novou revoltu v Konzervativní straně, vládu ale opouští Andrea Leadsomová

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Vostal: Není jasné, jestli Mayová přežije dalších 24 hodin ve funkci
Zdroj: ČT24

Z britské vlády odstoupila Andrea Leadsomová, jež má na starosti vládní agendu v Dolní sněmovně. Nesouhlasí s novou strategií Mayové ohledně brexitu. Britská premiérka Theresa Mayová ustála další vzpouru svých stranických kolegů. Konzervativci po zasedání poslaneckého klubu nedostanou možnost ihned hlasovat o jejím sesazení. Mayová v úterý představila návrhy, které považuje za významné změny v rozvodové smlouvě. Chce umožnit hlasování o celní unii s EU i referendu o brexitové smlouvě. Labouristé však nabídku odmítli.

Britská premiérka Theresa Mayová přišla kvůli svému novému plánu na realizaci brexitu o prvního člena kabinetu. Rezignaci oznámila Andrea Leadsomová, jež měla dosud na starosti vládní agendu v dolní komoře parlamentu. V dopise premiérce mimo jiné napsala, že při prosazení aktuální strategie by Británie nebyla po odchodu z Evropské unie skutečně svrchovanou zemí.

„Už nevěřím, že náš přístup povede k uskutečnění výsledku (brexitového) referenda,“ uvedla Leadsomová, která je britskými novináři označována za vůdčí osobnost skupiny ministrů prosazujících ráznou odluku od EU. „Proto s velkou lítostí a s těžkým srdcem odcházím z vlády,“ uzavírá Leadsomová dopis, který zveřejnila na Twitteru.

Vzrostl počet konzervativců, kteří dohodu nepodpoří

Zmínka o druhém referendu, potvrzujícím brexitovou dohodu, popudila mnoho konzervativních poslanců. Podle Telegraphu od úterý vzrostl počet těch, kteří se rozhodli dohodu nepodpořit. Naposledy proti ní hlasovalo 34 poslanců vládní strany, nově se tak chystá učinit přes sedmdesát konzervativních členů Dolní sněmovny.

V souvislosti s úterním fiaskem také sílí tlak na Mayovou, aby svůj úřad co nejdříve opustila. Podle reportéra listu The Sunday Times „se věci nyní mohou začít hýbat rychle“. Mayová však podle informací britských médií navzdory odporu členů vlastního kabinetu ve středu rezignovat nehodlá a plánuje pokračovat ve čtvrtém pokusu prosadit svůj brexitový plán.

Předsednictvo tzv. Výboru 1922 nevyslyšelo výzvy některých poslanců Konzervativní strany a nakonec ani nehlasovalo o změně pravidel týkajících se vyslovení nedůvěry v lídra Konzervativní strany. Předseda Graham Brady se má nicméně v pátek s premiérkou Mayovou sejít a hovořit s ní o její budoucnosti.

Sama Mayová minulý týden přislíbila, že harmonogram svého odchodu určí po červnovém hlasování v parlamentu nehledě na jeho výsledek.

Mayová tlačí na poslance: Moje dohoda je nejlepší možnost

Podle Mayové není další referendum pro Británii dobré, správnou cestu vidí v prosazení brexitu, jak si občané před třemi lety odhlasovali. Premiérka během interpelací znovu varovala před brexitem bez dohody, na který se vláda stále připravuje.

Jedinou možností, jak se tomuto scénáři vyhnout, je podle Mayové prosadit její smlouvu v parlamentu. „Věřím, že všichni věříme v demokracii. Je třeba kompromisů na obou stranách. Každý, kdo hlasuje proti dohodě, hlasuje proti brexitu,“ podotkla premiérka s tím, že většina poslanců odmítá neřízený brexit, ale zároveň i stažení žádosti o brexit.

Mayová se během interpelací také zavázala, že vláda bude usilovat o to, aby mez Irskem a Severním Irskem nevznikla tvrdá hranice, jak se mnozí obávají.

Je důležité, aby se sněmovna ve věci celní unie skutečně rozhodla. Umožní to Dolní sněmovně rozhodnout i o druhém referendu, které stále považuji za špatnou cestu pro tuto zemi.
Theresa Mayová

Rétorika se změnila, dohoda nikoli, tvrdí Corbyn

Jednání Mayové s opozičními labouristy nedávno zkrachovala. Podle předsedy Jeremyho Corbyna premiérčina nabídka nepřinesla žádný posun. „Nyní je jasné, že troufalá nová dohoda není nic víc než o něco více přepracovaná verze dohody (Mayové). Rétorika se možná změnila, ale dohoda ne,“ míní šéf labouristů. Podobný názor vyjádřili také severoirští unionisté, kteří udržují vládu Mayové při životě.

Mayová ještě ve středu požádala Corbyna o podporu v osobním dopise. Červnové hlasování v něm označila za „poslední šanci zajistit brexit“. Podle Corbyna však Mayová nadále nemá autoritu k prosazení brexitu. Jediné řešení vidí v předčasných volbách.

Gove: O dalším hlasování budeme přemýšlet

Ministr životního prostředí Michael Gove v rozhovoru s BBC třikrát odmítl potvrdit, že ke čtvrtému hlasování o brexitové dohodě začátkem příštího měsíce dojde. Vláda o tom prý bude v následujících dnech „přemýšlet“.

„Tato země má na výběr tři možnosti. Můžeme buď opustit Evropskou unii bez dohody, zůstat v evropské osmadvacítce, nebo můžeme odejít s dohodou. Nejlepší možností je spořádaný odchod a doufám, že to lidé vezmou v úvahu návrh premiérky, jak odejít z Evropské unie,“ zdůraznil ministr. Mayová ale během interpelací trvala na tom, že o smlouvě nechá hlasovat znovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 6 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 11 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 14 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...