Po zveřejnění analýzy možných dopadů brexitu bez dohody se britská vláda snaží uklidnit veřejnost. Dokument se podle ní zabývá nejhoršími možnými následky a nepopisuje to, co by se pravděpodobně stalo. Vláda navíc tvrdí, že činí kroky, aby naplnění nejhorších předpovědí zabránila. Opozice v reakci na analýzu opět vyzvala vládu, aby okamžitě svolala parlament, který by mohl podniknout další kroky k zablokování brexitu bez dohody. Soud v Belfastu mezitím zamítl stížnost, podle níž by brexit bez dohody odporoval Velkopáteční dohodě z roku 1998 a ohrožoval by mír v Severním Irsku.
Pesimistický scénář nepopisuje, co by se pravděpodobně stalo, uklidňuje vláda Brity
Zpravodaj ČT Vostal: Vláda spustila informační kampaň pro podnikatele za sto milionů liber (zdroj: ČT24)
Vláda Borise Johnsona v posledních šesti týdnech učinila „významné kroky“ k tomu, aby zabránila případným problémům, o kterých ve středu publikovaný dokument hovoří, uvedl ministr Michael Gove. Právě on má ve vládě na starosti přípravy a plány na brexit bez dohody.
Stejně jako premiér Johnson i Gove znovu zdůraznil, že zveřejněný text je „nejpesimističtější“ scénář. Zároveň uvedl, že vláda „tvrdě bojuje“ za dohodu s Evropskou unií.
Podle předsedy Evropského parlamentu (EP) Davida Sassoliho ale Británie dosud nepřišla s novými funkčními návrhy, které by oživily šanci na přijetí brexitové dohody. Řekl to po čtvrtečním jednání šéfů parlamentních politických skupin s hlavním brexitovým vyjednavačem EU Michelem Barnierem. EP podle Sassoliho chystá rezoluci odmítající schválení dohody bez takzvané irské pojistky, kterou však nechce premiér Johnson.
Opozice chce svolat poslance, soudy řeší stížnosti. Johnson podle předsedy EP řešení nenavrhl (zdroj: ČT24)
Analýza: drahá elektřina, nedostupné léky či potraviny
Podobně jako Gove se vyjádřil také ministr obrany Ben Wallace. V analýze jsou podle něj jen „domněnky“, jejichž cílem je identifikovat možné problémy, aby jim mohla vláda předejít. „Proto utrácíme peníze, abychom udělali spoustu věcí, které tyto domněnky zmírní,“ uvedl.
Analýzu k operaci Yellowhammer (strnad), což je označení pro přípravy na variantu odchodu z EU bez „rozvodové“ dohody, zveřejnila vláda na základě pondělního hlasování v parlamentu, které ji k tomu zavázalo.
Píše se v ní o výrazném zdražení elektřiny, problémech s dodávkami léků a některých čerstvých potravin, značných komplikacích v dopravě přes Lamanšský průliv či nepokojích v Severním Irsku. V dokumentu stojí i to, že následky brexitu bez dohody by „nepoměrně více“ zasáhly nízkopříjmové skupiny obyvatel.
Pětistránkový dokument s datem 2. srpna 2019 údajně popisuje nejpesimističtější „opodstatněné“ předpoklady úřadů. V zásadě se shoduje s materiálem, o kterém už v srpnu informoval list The Sunday Times. Podle novinářky, která zprávu tehdy přinesla, se ale změnil nadpis: zatímco nyní je analýza označená jako nejčernější scénář, tehdy byla nadepsaná jako popis „základní“ varianty.
Spolupracovník ČT Kytka: Gove tvrdí, že analýza už není aktuální (zdroj: ČT24)
Labouristé chtějí kvůli analýze svolat parlament
Podle mluvčího opozičních labouristů pro otázky brexitu Keira Starmera potvrdila analýza „vážné hrozby“, jaké by brexit bez dohody představoval. Snahu vlády udržet materiál v tajnosti označil za „naprosto nezodpovědnou“.
Nyní je podle Starmera „více než kdy dříve“ důležité, aby vláda povolala zpět poslance, kteří jsou od noci na úterý až do 14. října na nucené přestávce. Dřívější zahájení zasedání parlamentu by poslancům dalo možnost „podrobit tyto dokumenty podrobné analýze a přijmout potřebné kroky k zastavení brexitu bez dohody“, vysvětlil Starmer.
Skotský odvolací soud ve středu rozhodl, že vynucená přestávka v zasedání parlamentu je nezákonná. Dal tak za pravdu skupině zákonodárců, kteří se odvolali proti verdiktu soudu nižší instance. Londýnský soud, který projednával podobnou stížnost, dal ale za pravdu vládě, jež přestávku iniciovala. Kabinet se chce kvůli skotskému verdiktu obrátit na britský nejvyšší soud, který by se měl případem zabývat příští úterý.
Premiér Johnson ve čtvrtek odmítl, že by ve snaze dosáhnout svých politických cílů lhal královně Alžbětě II., když ji na konci srpna o přerušení zasedání parlamentu požádal. Johnson tvrdí, že motivem vynucené pětitýdenní pauzy nebyla snaha vyřadit poslance z rozhodování o brexitu, ale představit domácí agendu, kterou bude vláda prosazovat po odchodu země z Evropské unie.
Severoirský soud zamítl stížnost na brexit bez dohody
Britská vláda v současnosti vede několik soudních sporů s lidmi, kteří se postavili proti její brexitové strategii. Premiér Boris Johnson chce vyvést Británii z Evropské unie 31. října – ať už se mu s Evropskou unií podaří uzavřít „rozvodovou“ dohodu, či nikoli.
Soud v Belfastu ve čtvrtek zamítl stížnost, podle které by případný brexit bez dohody odporoval Velkopáteční mírové dohodě z roku 1998, která ukončila sektářské násilí v Severním Irsku.
Podle aktivisty Raymonda McCorda, který spolu se dvěma dalšími lidmi stížnost u belfastského soudu podal, je případný brexit bez dohody v rozporu s mírovou dohodou a nemá ani oporu v zákonu. Právní zástupce vlády Tony McGleenan u soudu nicméně uvedl, že brexitové zákony z let 2017 a 2018 sice „předpokládají, ale nevyžadují“ dohodu s Evropskou unií.
Soudce Bernard McCloskey nakonec stížnost ve všech bodech zamítl. Uvedl, že záležitost považuje „z podstaty a neomylně za politickou“. „Prakticky všechny shromážděné důkazy patří do světa politiky – jak národní, tak nadnárodní,“ uvedl ve verdiktu. Neměla by se jím proto podle něj zabývat justice. Stěžovatelé však už oznámili, že se odvolají.