Výrazné zdražení elektřiny, problémy s dodávkami léků a některých čerstvých potravin, značné komplikace v dopravě přes Lamanšský průliv či nepokoje v Severním Irsku. Takové dopady by mohli pocítit Britové při brexitu bez dohody, uvádí analýza, kterou ve středu zveřejnila britská vláda. Pětistránkový dokument s datem 2. srpna 2019 údajně popisuje nejpesimističtější „opodstatněné“ předpoklady úřadů.
Materiál byl vypracován v rámci Operation Yellowhammer (Operace strnad), což je označení pro přípravy vlády na variantu odchodu z Evropské unie bez „rozvodové“ dohody. Dolní komora britského parlamentu v pondělí přijala usnesení, jehož cílem bylo donutit kabinet ke zveřejnění všech aktuálních dokumentů souvisejících se zmíněnou operací. Stanovila při tom lhůtu do středečního večera, vláda ovšem publikovala jedinou analýzu, která se zabývá nejhoršími možnými dopady brexitu bez dohody.
Ta v zásadě potvrzuje zprávy britských médií z uplynulých týdnů a měsíců. Píše se v ní například, že hned první den po odchodu z EU bez dohody by mohl přinést čtyřiceti až šedesátiprocentní pokles v objemu kamionů proudících přes Lamanšský průliv. Kvůli nově prováděným hraničním kontrolám by Brity mohlo potkat zdržení i v osobní dopravě.
Zpráva uvádí, že k nedostatku jídla jako takového by za brexitu bez dohody nedošlo, některých druhů čerstvých potravin by ale bylo v britských obchodech méně. Nedostatek hrozí v případě léků, neboť ty do Británie ve velkém proudí skrze přístav v Doveru.
Analýza také předpovídá pravděpodobné výrazné zdražení elektřiny, přičemž „jakýkoli nárůst cen potravin a paliva“ by se prý „neúměrně“ dotkl obyvatel s nižšími příjmy.
„Napříč Spojeným královstvím dojde k protestům a kontraprotestům, které mohou pohltit značný objem policejních prostředků. Také může narůst veřejný nepořádek a napětí v komunitách,“ uvádí dále vládní dokument. Očekávané komplikace v hospodářství Severního Irska pak „pravděpodobně vyústí v protesty a blokády na silnicích“.
Obsah materiálů vypracovaných v rámci Operation Yellowhammer už kolem poloviny srpna zveřejnil list The Sunday Times. Podle autorky článku Rosamund Urwinové tehdy redakce vycházela ze stejného dokumentu, jako je ten, který ve středu zveřejnila vláda. Údajně se změnil pouze jeho nadpis: Zatímco nyní je analýza označená jako nejčernější scénář, tehdy byla nadepsaná jakožto varianta „základní“.
„Může se teoreticky stát každý z dvaceti bodů, které v plánu jsou, ale že se stanou všechny dohromady, má nulovou pravděpodobnost, a že se stane jakýkoliv z nich, je velice málo pravděpodobné. Ekonomika jako taková, má neuvěřitelnou schopnost vypořádat se s nějakými náhodnými bouřemi, které mohou přijít, obzvlášť ta tržní kapitalistická,“ uvedl ve vysílání ČT24 ekonom a analytik Petr Bartoň.
„Problémy, kterými se straší, hrozí pouze v případě, že by francouzská vláda snížila prostupnost francouzských přístavů a začala dělat problémy pro vývozy z Velké Británie do Francie. Samozřejmě pro samotnou Británii není v jejím zájmu, aby dělala problémy na dovozech z Francie nebo z jiných zemí,“ dodal Bartoň s tím, že problémy na hranicích nejsou v zájmu nikoho.
Brexit bez dohody je výchozí variantou britského odchodu z EU, která by nastala, pakliže by do termínu vystoupení Londýn a zbytek Unie neratifikovaly podmínky tohoto kroku. Varování ohledně tohoto vyústění zaznívají již delší dobu, britský premiér Boris Johnson však trvá na tom, že Británie by se s následky vypořádala. Dodává, že by preferoval brexit s dohodou, ale že je připraven se vydat i opačnou cestou.
Do platného data brexitu zbývá 50 dní. Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn v reakci na středeční zveřejnění vládního krizového plánu na Twitteru uvedl, že Johnson „musí být zastaven“. „Oficiální vládní dokumenty potvrzují, že Boris Johnson je připraven skrze brexit bez dohody potrestat ty, kteří si to mohou dovolit nejméně, a pomoci svým bohatým kamarádům,“ napsal.
Britská vláda měla na základě pondělního usnesení Dolní sněmovny zveřejnit kromě plánů pro brexit bez dohody také interní vzkazy několika vlivných poradců týkající se rozhodnutí přerušit od tohoto týdne až do 14. října zasedání parlamentu. Kabinet to ale odmítl s tím, že šlo ze strany poslanců o „bezprecedentní, nemístný a nepřiměřený“ požadavek.
