Britská premiérka Mayová skončila v čele konzervativců. Vládu zatím povede dál

Nahrávám video

Britská premiérka Theresa Mayová se v pátek vzdala funkce lídra Konzervativní strany, kterou zastávala od července 2016. V čele vlády ještě zůstane nejméně do konce července, kdy by měl být znám nový lídr a zároveň její nástupce na premiérském postu. Mayová odchází poté, co se jí nepodařilo v parlamentu prosadit dohodu o podmínkách brexitu, kterou dojednala s ostatními zeměmi Evropské unie.

Svůj konec v čele konzervativců ohlásila už před dvěma týdny po několika dnech stupňujícího se tlaku ze strany stranických kolegů i členů jejího kabinetu. Ve svém projevu před dveřmi Downing Street 10 zdůraznila, jak moc si váží toho, že měla možnost sloužit zemi, kterou miluje. Odchod z čela své strany Mayová dokoná odesláním dopisu poslaneckému klubu konzervativců známému jako Výbor 1922.

Hledání nového stranického lídra začne oficiálně až příští týden, ačkoli někteří kandidáti byli známí už 24. května. První fáze procesu bude v pondělí, kdy budou zájemci podávat přihlášky do volebního procesu, k čemuž potřebují podporu osmi poslanců.

Následovat budou hlasování na úrovni zákonodárců, z nichž vzejdou dva adepti s největší podporou. Mezi nimi se na závěr budou rozhodovat řadoví členové Konzervativní strany, kterých je přes 150 tisíc.

Hunt a Johnson ve frontě

Aktuálně jeví zájem o nahrazení Mayové jedenáct konzervativců. Podle britských médií mají zatím na své straně nejvíce poslanců bývalý londýnský starosta Boris Johnson, ministr zahraničí Jeremy Hunt, ministr životního prostředí Michael Gove a bývalý ministr pro brexit Dominic Raab.

„Dlouhodobě se očekává, že finalní duel bude mezi Michaelem Govem a Borisem Johnsonem,“ uvedla pro ČT Monika Brusenbauch Meislová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Dodává ale, že ne vždy se favorizovaný kandidát nakonec stává lídrem.

„Stalo se to například v roce 2005, kdy byl favorizován David Davis, budoucí ministr pro brexit,  ale lídrem se nakonec stal David Cameron. To stejné v roce 1990, kdy byl hlavním favoritem Michael Heseltine, nikoliv John Major.  Ostatně v roce 1975 nebyla ani Margaret Thatcherová hlavní favoritkou,“ dodala akademička.

Předpodkládá se tedy, že na výsledek bude mít vliv mnoho faktorů včetně debaty kandidátů, kterou 18. června odvysílá britská stanice BBC. 

Brexit bez dohody je nepřijatelný jen pro minimum kandidátů

Co se týče brexitu, kandidáti pokrývají široké spektrum názorů na budoucí směřování Británie ve vyjednáváních. Pouze tři z jedenácti kandidátů považují brexit bez dohody za nepřijatelný, osm z nich ho považuje za možný a dvě kandidátky si naopak tvrdý brexit přejí.  

Britský deník The Times s odvoláním na vysoce postavený evropský zdroj v pátek napsal, že bez ohledu na to, kdo v premiérském křesle Mayovou vystřídá,  Německo a dalších 25 členských států EU podpoří případné další odložení brexitu. Francouzský prezident Emmanuel Macron naopak již dříve avizoval, že další odklad brexitu nepodpoří, pokud ze strany Británie nedojde k výrazné změně strategie.  

Většina vlád členských zemí se podle zdroje domnívá, že budoucí lídr britských konzervativců bude nucen do konce října, kdy vyprší stávající lhůta pro odchod Spojeného království z EU, vyhlásit druhé referendum. To by dolní komoru britského parlamentu dostalo z patové situace. Podle zdroje se proto počítá i s variantou dalšího odkladu do jara.

Zároveň se však většina evropských vlád podle zdroje shoduje, že nové datum brexitu nesmí být později než v červnu příštího roku, protože se členské státy budou muset dohodnout na budoucím víceletém finančním rámci unie, tedy dlouhodobém rozpočtu pro roky 2021 až 2027.

Nového lídra čeká rozštěpená strana i společnost

Podle Brusenbauch Meislové bude ale nový lídr konzervativců i nadále čelit rozštěpené straně, která je stejně jako britská společnost polarizovanější než kdy dříve. „Očekává se, že k žádnému posunu v usmiřování strany nedojde a nástupce Theresy Mayové bude vyhrocenější v postoji k Evropě a Evropské unii,“ řekla odbornice.

Jaké jsou další plány současné premiérky po odchodu z čela vlády, zatím není jasné. Brusenbauch Meislová ale uvedla, že je pravděpodobné, že se Mayová z veřejného života na nějakou dobu stáhne.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 16 mminutami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 2 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 4 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 4 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 6 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.