Britská premiérka Mayová skončila v čele konzervativců. Vládu zatím povede dál

3 minuty
Události: Theresa Mayová skončila v čele konzervativců
Zdroj: ČT24

Britská premiérka Theresa Mayová se v pátek vzdala funkce lídra Konzervativní strany, kterou zastávala od července 2016. V čele vlády ještě zůstane nejméně do konce července, kdy by měl být znám nový lídr a zároveň její nástupce na premiérském postu. Mayová odchází poté, co se jí nepodařilo v parlamentu prosadit dohodu o podmínkách brexitu, kterou dojednala s ostatními zeměmi Evropské unie.

Svůj konec v čele konzervativců ohlásila už před dvěma týdny po několika dnech stupňujícího se tlaku ze strany stranických kolegů i členů jejího kabinetu. Ve svém projevu před dveřmi Downing Street 10 zdůraznila, jak moc si váží toho, že měla možnost sloužit zemi, kterou miluje. Odchod z čela své strany Mayová dokoná odesláním dopisu poslaneckému klubu konzervativců známému jako Výbor 1922.

Hledání nového stranického lídra začne oficiálně až příští týden, ačkoli někteří kandidáti byli známí už 24. května. První fáze procesu bude v pondělí, kdy budou zájemci podávat přihlášky do volebního procesu, k čemuž potřebují podporu osmi poslanců.

Následovat budou hlasování na úrovni zákonodárců, z nichž vzejdou dva adepti s největší podporou. Mezi nimi se na závěr budou rozhodovat řadoví členové Konzervativní strany, kterých je přes 150 tisíc.

Hunt a Johnson ve frontě

Aktuálně jeví zájem o nahrazení Mayové jedenáct konzervativců. Podle britských médií mají zatím na své straně nejvíce poslanců bývalý londýnský starosta Boris Johnson, ministr zahraničí Jeremy Hunt, ministr životního prostředí Michael Gove a bývalý ministr pro brexit Dominic Raab.

„Dlouhodobě se očekává, že finalní duel bude mezi Michaelem Govem a Borisem Johnsonem,“ uvedla pro ČT Monika Brusenbauch Meislová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Dodává ale, že ne vždy se favorizovaný kandidát nakonec stává lídrem.

„Stalo se to například v roce 2005, kdy byl favorizován David Davis, budoucí ministr pro brexit,  ale lídrem se nakonec stal David Cameron. To stejné v roce 1990, kdy byl hlavním favoritem Michael Heseltine, nikoliv John Major.  Ostatně v roce 1975 nebyla ani Margaret Thatcherová hlavní favoritkou,“ dodala akademička.

Předpodkládá se tedy, že na výsledek bude mít vliv mnoho faktorů včetně debaty kandidátů, kterou 18. června odvysílá britská stanice BBC. 

Brexit bez dohody je nepřijatelný jen pro minimum kandidátů

Co se týče brexitu, kandidáti pokrývají široké spektrum názorů na budoucí směřování Británie ve vyjednáváních. Pouze tři z jedenácti kandidátů považují brexit bez dohody za nepřijatelný, osm z nich ho považuje za možný a dvě kandidátky si naopak tvrdý brexit přejí.  

Britský deník The Times s odvoláním na vysoce postavený evropský zdroj v pátek napsal, že bez ohledu na to, kdo v premiérském křesle Mayovou vystřídá,  Německo a dalších 25 členských států EU podpoří případné další odložení brexitu. Francouzský prezident Emmanuel Macron naopak již dříve avizoval, že další odklad brexitu nepodpoří, pokud ze strany Británie nedojde k výrazné změně strategie.  

Většina vlád členských zemí se podle zdroje domnívá, že budoucí lídr britských konzervativců bude nucen do konce října, kdy vyprší stávající lhůta pro odchod Spojeného království z EU, vyhlásit druhé referendum. To by dolní komoru britského parlamentu dostalo z patové situace. Podle zdroje se proto počítá i s variantou dalšího odkladu do jara.

Zároveň se však většina evropských vlád podle zdroje shoduje, že nové datum brexitu nesmí být později než v červnu příštího roku, protože se členské státy budou muset dohodnout na budoucím víceletém finančním rámci unie, tedy dlouhodobém rozpočtu pro roky 2021 až 2027.

Nového lídra čeká rozštěpená strana i společnost

Podle Brusenbauch Meislové bude ale nový lídr konzervativců i nadále čelit rozštěpené straně, která je stejně jako britská společnost polarizovanější než kdy dříve. „Očekává se, že k žádnému posunu v usmiřování strany nedojde a nástupce Theresy Mayové bude vyhrocenější v postoji k Evropě a Evropské unii,“ řekla odbornice.

Jaké jsou další plány současné premiérky po odchodu z čela vlády, zatím není jasné. Brusenbauch Meislová ale uvedla, že je pravděpodobné, že se Mayová z veřejného života na nějakou dobu stáhne.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 9 mminutami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 1 hhodinou

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 3 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 8 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...