Dolní sněmovna britského parlamentu se rozpustila, podle pravidel se tak děje pětadvacet pracovních dní před volbami, které se uskuteční 4. července. Král Karel III. k tomu vydal ceremoniální rozhodnutí, které mu předložila vláda. Mezi poslanci měla ve sněmovně převahu Konzervativní strana, po jejích 14 letech u moci se však očekává vítězství labouristů.
Britská sněmovna ukončila činnost před volbami. Průzkumy favorizují labouristy
3 minuty
Události: Konec britské Dolní sněmovny
Nově zvolená Dolní sněmovna se sejde 9. července. Dosavadní poslanci, kteří svůj mandát obhajují, jsou nyní bráni jako kandidáti.
Jakkoli oficiální ukončení činnosti nastalo až v noci na čtvrtek, britský parlament práci přerušil již minulý pátek po ceremoniálním rozhodnutí panovníka, které mu ovšem předložila vláda. „Nedovedu si představit, že by se současný král Karel III. pustil do tvorby vlastní politiky,“ doplnil zahraniční zpravodaj ČT Lukáš Dolanský. Dodal, že nadále funguje Sněmovna lordů a vláda, která spravuje běh země.
Zákonodárci předtím na poslední chvíli schválili několik legislativních návrhů včetně opatření, které zpřísňuje tresty za krádeže domácích mazlíčků, nebo zákona, jenž má za cíl posílit pozici zákazníků při nakupování na internetu.
8 minut
Zpravodaj ČT Lukáš Dolanský komentuje rozpuštění parlamentu ve Velké Británii
Blížící se volby
Předvolební kampaň se rozběhla minulý týden, když konzervativní premiér Rishi Sunak nečekaně oznámil, že volby se uskuteční už na začátku léta. Zpráva přišla v době, kdy Labouristická strana suverénně vede v průzkumech preferencí a volební modely jí předpovídají zisk silné parlamentní většiny. Labouristé mají náskok víc než dvacet procentních bodů, jak vyplývá z průzkumu poll of polls serveru Politico nebo z průzkumu serveru The Economist.
Sunak se podle Dolanského rozhodl pro termín voleb na 4. července, protože „si spočítal, že do budoucna mohou být preference ještě horší“. Konzervativci se vyčerpali obsahově i personálně, míní zahraniční zpravodaj ČT. Podle něj vláda bývalého premiéra Borise Johnsona, který v roce 2019 vyhrál výrazným rozdílem, nenaplnila očekávání voličů.
Proto podle průzkumů směřují k vítězství labouristé pod vedením právníka a někdejšího prokurátora Keira Starmera, který stranu odklonil od politiky svého předchůdce Jeremyho Corbyna, jenž zastával více levicové postoje.
Corbyn byl během svého působení v čele strany obviňován z antisemitských názorů a podle řady komentátorů nesl odpovědnost za volební debakl v roce 2019. Jeho straničtí kolegové se s ním proto rozešli. Znovu však vstoupil do voleb jako nezávislý kandidát a má šanci získat mandát, v takovém případě ale bude v parlamentu bez stranické podpory, vysvětlil Dolanský.
Labouristé voličům slibují, že „ukončí chaos“ v zemi, a prohlašují, že po 14 letech vlády konzervativců „je čas na změnu“. Zejména v posledních letech zažívá Británie turbulentní období, které zahrnovalo odchod z Evropské unie, pandemii covidu-19, smrt královny Alžběty II. či krizi kolem růstu životních nákladů.
Odcházející poslanci
Mnozí ze 650 dosavadních členů Dolní sněmovny se rozhodli, že se o post znovu ucházet nebudou. Podle agentury AFP už tento krok oznámilo 129 bývalých poslanců, což je nezvykle vysoké číslo.
Počet konzervativních poslanců, kteří nebudou kandidovat v příštích volbách, dosahuje 78. To je více než 72 poslanců před volbami v roce 1997, kdy konzervativci utrpěli výraznou porážku, upozornila agentura Reuters.
Svou rezignaci oznámil Michael Gove, veterán mezi konzervativními poslanci, který zastával několik vládních funkcí a byl jedním z hlavních představitelů snahy o vystoupení Británie z Evropské unie. „Přijde okamžik, kdy víte, že je čas odejít. Že by měla vést nová generace,“ prohlásil Gove.
Několik konzervativních poslanců prohlásilo, že jejich kolegové odcházejí, protože je nepravděpodobné, že by strana vyhrála volby. Mnozí z nich jsou unaveni z vnitřních bojů a polarizace v parlamentu, napsala agentura Reuters.
Lídry Konzervativní strany během uplynulého volebního období provázely četné skandály včetně covidových večírků bývalého premiéra Johnsona nebo rekordně krátkého působení Liz Trussové v premiérském křesle, po kterém na podzim 2022 nastoupil Sunak.
