Britský premiér Rishi Sunak překvapil ve středu večer britskou veřejnost, když před sídlem premiérů 10 Downing Street v Londýně oznámil termín parlamentních voleb – 4. července. Čekalo se přitom, že volby, ve kterých má jeho Konzervativní strana podle průzkumů mnohem menší šance na úspěch než její největší soupeři z řad labouristů, odloží až na podzim. Podle některých politických komentátorů Sunak vsadil na to, že se v posledních dnech zlepšilo několik významných ukazatelů britské ekonomiky, a chce nyní pozitivních nálad ve společnosti využít pro kampaň.
Británii zaskočil brzký termín voleb. Průzkumy dávají vládnoucím konzervativcům jen malé šance
Právě stav ekonomiky zasažené zdražováním a vysokou inflací je jedním z hlavních témat, která budou rozhodnutí voličů u volebních uren ovlivňovat. Již několik týdnů se očekávalo, že volby se budou konat až v listopadu, což by premiérovi dalo alespoň dva plné roky ve funkci a větší šanci na zlepšení hospodářských vyhlídek. Sunak podle stanice BBC tak vyvolal kritiku některých svých spolustraníků. Podle kritiků mohl Sunak dát více času na to, aby Britové pocítili dopad zlepšující se ekonomické situace.
Ve středu, kdy Sunak termín voleb vyhlásil, však britský statistický úřad oznámil, že míra inflace v zemi klesla na nejnižší úroveň za poslední tři roky, a sice na 2,3 procenta. Dříve v měsíci tento úřad také přišel s tím, že za první čtvrtletí letošního roku posílila ekonomika Spojeného království o 0,6 procenta, což znamená, že se země dostala z recese. Mezi další pozitiva patří například to, že míra mezd překonala výši inflace nebo že spadly ceny za energie.
Průzkum společnosti Ipsos ve světle zpráv o zlepšování ekonomiky zjistil, že konzervativci posílili mezi voliči o jeden procentní bod, zatímco labouristé naopak o tři oslabili.
„Ekonomická stabilita je základem jakéhokoli budoucího úspěchu: ať už jde o růst mezd a dobrá pracovní místa, investice do veřejných služeb nebo obranu země,“ prohlásil Sunak ve své řeči oznamující červencový termín voleb. „Naše ekonomika nyní roste rychleji, než kdokoli předpovídal – předstihuje Německo, Francii i Spojené státy – a dnes ráno bylo potvrzeno, že inflace je opět v normálu,“ zdůraznil.
Řada politických komentátorů se přesto shoduje, že takto rané parlamentní volby jsou pro konzervativce riskantní, zvlášť vzhledem k tomu, že podle průzkumů v současnosti ztrácí na labouristy asi 21 procent. „(Lidé) říkají, že jsou z konzervativní vlády prostě unavení,“ popsal zpravodaj ČT ve Velké Británii Lukáš Dolanský. V poslední době se jich v čele vlády vystřídalo hodně, od Borise Johnsona přes Theresu Mayovou, Liz Trussovou a současného Rishiho Sunaka. Konzervativci jsou v čele Británie již čtrnáct let.
Zpravodaj ČT Dolanský hovořil o kampani před britskými parlamentními volbami (zdroj: ČT24)
„Náskok více než dvacet bodů se obvykle objevuje pouze ve výjimečně špatných okamžicích v polovině volebního období,“ podotkl Lewis Baston z deníku The Guardian. Podle něj Sunak šel do „ohromujícího rizika“. Gordon Rayner z listu The Telegraph zdůraznil, že Sunak je přirozeně opatrný politik a že to vyžadovalo jisté přesvědčování, než kývl na brzké volby.
Rayner vnímá červenec jako „nejméně špatnou volbu“ i vzhledem k tomu, že na podzim většímu počtu Britů vyprší levné fixované hypotéky, takže se jim zvýší měsíční splátky a pravděpodobně vzroste nespokojenost. John Rentoul v komentáři pro list The Independent napsal, že Sunak mohl chtít brzkým termínem labouristy zaskočit, nemyslí si ale, že mu výhoda vydrží víc než pár hodin.
Postoje stran
Vzhledem k průzkumům je prakticky jisté, že nový ministerský předseda Velké Británie vzejde z dominantní dvojice stran britské politiky, tedy z vládnoucích konzervativců nebo z opozičních labouristů. Strany se přitom shodují na celé řadě témat, od nutnosti zlepšit stav britské ekonomiky po nutnost potlačit ilegální migraci do království. V této otázce ale labouristé kritizují plán konzervativců deportovat nelegálně příchozí migranty do africké Rwandy. Podle nich je příliš nákladný a vláda by se měla spíše zaměřit na zastavování malých lodí, které migranty často ke břehům Spojeného království převáží.
Obě strany se jednotně dívají i na to, že je třeba vojensky a jinak pomáhat Ukrajině napadené agresorským Ruskem. Velká Británie patří mezi její nejvýraznější partnery. Představitelé labouristů se nechali už dříve slyšet, že nová vláda nic nezmění na vojenské, diplomatické, finanční a politické podpoře Ukrajiny.
Labouristé by rádi prohloubili vztahy s Evropskou unií, ze které Velká Británie 31. ledna 2020 vystoupila po referendu z roku 2016, takzvaném brexitu, za kterým stála konzervativní vláda. Ačkoli v britské společnosti je všeobecně rozšířený názor, že se odchod z EU nepovedl a Británii spíše vzal než dal, labouristé si podle Guardianu dávají pozor na to, aby svou politikou nepopudili příznivce brexitu.
Začátek kampaně
Sunak na úvod kampaně opět prohlásil, že vláda konzervativců dokázala nasměrovat zemi zpět k hospodářskému růstu a ekonomická situace Britů se lepší. „Do země se vrací ekonomická stabilita. Ačkoli vím, že ne všichni dosud pocítili její plný přínos, je jasné, že jsme se dostali na správnou cestu. Nyní je čas, abychom se dívali do budoucna,“ řekl britské televizi GB News krátce předtím, než vyrazil na první zastávku kampaně do regionu East Midlands na východě Anglie.
„Tyhle volby jsou pro vás, protože vy nyní máte tu moc, tu šanci ukončit chaos, otočit stránku a proměnit Británii,“ řekl šéf labouristů Keir Starmer, který začal kampaň na fotbalovém stadionu ve městě Gillingham v jihoanglickém hrabství Kent. Labouristé zároveň prezentovali svůj volební slogan, kterým je slovo „změna“. Obecně se očekává, že právě Starmer se stane novým ministerským předsedou.
Sunak hodlá v rámci kampaně objet všechny čtyři části Velké Británie, tedy Anglii, Wales, Skotsko a Severní Irsko. Starmer podle Guardianu zřejmě hodlá vystupovat především v těch částech království, kde mají konzervativci tradičně vyšší podporu.
Konzervativci by podle analytiků mohli ve volbách přijít o část dřívějších pravicově laděných voličů kvůli nástupu formace Reform UK založené pravicovým populistou Nigelem Faragem. Bývalý europoslanec a jeden ze strůjců brexitu Farage ale ve čtvrtek uvedl, že se sám o křeslo v Dolní sněmovně ucházet nehodlá. Reform UK v posledním průzkumu Ipsos zaznamenala propad preferencí o asi čtyři procentní body.
„Udělám svůj díl práce v kampani, ale nyní není ta pravá doba na to, abych se pouštěl kamkoli dále,“ řekl podle BBC Farage. Podle komentátorů není zatím zcela jasné, zda tento krok může nějak změnit voličskou podporu jeho strany.
Dalšími významnými politickými hráči jsou Liberálně demokratická strana a Zelená strana, které se obě drží s odstupem za labouristy a konzervativci. Vůdce liberálních demokratů Ed Davey prohlásil, že konzervativci brali svou podporu dlouho jako samozřejmost. Volby považuje za šanci „transformovat politiku“. Termín voleb 4. července uvítal. Carla Denyerová ze Strany zelených stanovila za cíle strany vyřešit situaci ve zdravotnictví a v oblasti bydlení. Podle ní labouristé „nikoho neinspirují“ a směřování konzervativců lidi „rozrušuje“.
