Do finále boje o post lídra konzervativců postupují Johnson a Hunt. Gove z klání vypadl

5 minut
Horizont ČT24: Konzervativci vyberou mezi Johnsonem a Huntem
Zdroj: ČT24

V souboji o šéfa britské Konzervativní strany a tím i o premiérské křeslo se utkají bývalý ministr zahraničí Boris Johnson a současný šéf britské diplomacie Jeremy Hunt. Z klání naopak vypadli ministři Sajid Javid a Michael Gove, kteří ve dvou čtvrtečních kolech získali nejméně hlasů.

Boris Johnson po pátém kole hlasování potvrdil pozici favorita. Podpořilo ho totiž 162 z celkem 313 hlasujících. Získal tak více než polovinu všech hlasů. Jeremy Hunt skončil se 77 hlasy druhý a porazil tak o dva hlasy Michaela Govea, který v boji končí.

Gove na Twitteru vyjádřil zklamání, pogratuloval ale Johnsonovi i Huntovi k úspěšným výsledkům. Šéf kampaně Michaela Govea Mel Stride v reakci na jeho neúspěch uvedl, že Gove prohrál ve chvíli, kdy se přiznal ke svému někdejšímu užívání kokainu. „Zbrzdilo nás to a ztratili jsme klíčový moment,“ řekl deníku The Guardian Stride.

Oba finalisté už o víkendu zahájí skoro měsíční sérii mítinků se členy vládní strany, na kterých budou prezentovat své plány pro Británii. Televizní debata se uskuteční 9. července. 

Finálovou fázi procesu má v rukách asi 160 tisíc konzervativců. Ti prostřednictvím korespondenčního hlasování dokončí výběr nového stranického lídra, který se automaticky stane i britským premiérem po odstupující Therese Mayové. Historicky druhá toryovská premiérka z vedení strany odstoupila kvůli neúspěchu své brexitové strategie. Ohlášení výsledku volby jejího nástupce je plánováno na týden od 22. července.

Hunt sám sebe zatím označil za outsidera, vyjádřil ale naději, že překvapení se v politice dějí. V červnovém průzkumu britské agentury YouGov uvedlo 77 procent dotázaných členů Konzervativní strany, že Johnson by byl pro ně dobrým lídrem. O Huntovi to řeklo 56 procent respondentů.

Hunt před brexitovým referendem v roce 2016 na rozdíl od Johnsona prosazoval setrvání v Unii, následně se ale „znovuzrodil jako brexitář“, napsala BBC. Podle Hunta je rovněž možné vyjednávat o změnách ve stávající „rozvodové dohodě“, ačkoli to zbytek EU kategoricky odmítá. Podobně jako Johnson říká, že v krajním případě by sáhl po variantě brexitu bez dohody.

Johnson nicméně v televizní debatě tento týden své sliby ohledně vyjednání nové dohody s EU zmírnil a nezaručil ani, že Británie společenství 31. října skutečně opustí. Řekl dále, že brexit bez dohody si nepřeje nikdo, nevěří ale v odsouvání problému na další termíny. 

V předchozím kole ve čtvrtek odpoledne získal nejméně hlasů Sajid Javid, hlasovalo pro něj 34 zákonodárců. Gove v minulém kole dostal 61 hlasů a předehnal Hunta, pro něhož hlasovalo 59 spolustraníků. Hunt si byl ale jistý, že Goveův těsný náskok dožene a ve finálním klání stane proti Johnsonovi právě on.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sumatra hlásí po záplavách a sesuvech přes tisíc mrtvých

Počet obětí sesuvů půdy a záplav, které před dvěma týdny zasáhly indonéský ostrov Sumatra, přesáhl tisíc. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na tamní úřad pro zvládání katastrof (BNPB). Zraněných je přes 5400.
11:46Aktualizovánopřed 3 mminutami

Witkoff se sejde v Berlíně se Zelenským a evropskými lídry

V neděli budou v Berlíně jednat zahraničněpolitičtí poradci ze Spojených států, Ukrajiny, Německa a dalších zemí o možném příměří na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na německé vládní kruhy. Už v pátek americký deník The Wall Street Journal napsal, že zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do německé metropole, aby se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry.
02:23Aktualizovánopřed 3 mminutami

Oděská oblast čelila jednomu z největších ruských útoků

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu je bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo Rusko na Ukrajinu 450 dronů a 30 střel. Moskva útok prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu se ocitla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.
10:13Aktualizovánopřed 5 mminutami

Syřané se vrací z uprchlických táborů, když mají kam

Do Sýrie se za rok od pádu diktátorského režimu Bašára Asada vrátila jen malá část z až sedmi milionů uprchlíků v zahraničí. Odkud se naopak lidé snaží co nejrychleji vrátit, mají-li kam, jsou uprchlické tábory. V nich skončila zhruba polovina ze třinácti milionů lidí, které čtrnáct let trvající občanská válka vyhnala z domovů. Podle dat OSN se domů vrátily už asi tři miliony Syřanů. Třetina ze zahraničí, zbytek z uprchlických center. Část expertů ale označuje počty za příliš optimistické. Země se podle OSN stále nachází ve stavu akutní humanitární krize, pomoc potřebuje až sedmdesát procent obyvatel.
před 1 hhodinou

Obchod se zvířaty roste kvůli vysoké poptávce po exotických mazlíčcích

Obchodování se zvířaty dosáhlo v roce 2025 rekordních hodnot. Mezinárodní policejní organizace Interpol uvedla, že při koordinované operaci v období mezi zářím a říjnem zabavila téměř třicet tisíc zvířat a identifikovala 1100 podezřelých z pašeráctví. Tento obchod roste především kvůli vysoké poptávce po exotických domácích mazlíčcích.
před 2 hhodinami

USA zabavily část nákladu lodi mířící z Číny do Íránu, píše WSJ

Příslušníci amerických speciálních sil provedli v Indickém oceánu zásah na lodi směřující z Číny do Íránu a zabavili náklad, který mohl mít vojenské využití, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Podle něj několik týdnů stará operace ukazuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa používá vůči protivníkům na moři agresivnější postupy.
před 2 hhodinami

Rusko plánuje dát příští rok třetinu svého rozpočtu na válečné výdaje

Kreml plánuje dát na „obranu“ – tedy především na svoji agresi na Ukrajině – v příštím roce třetinu ruského státního rozpočtu. V přepočtu je to více než 3,5 bilionu korun a podobné to má být i v dalších dvou letech. Na pokrytí výdajů Moskva přitom hledá nové zdroje příjmů, protože zisky z prodeje plynu a ropy – a to hlavně do Indie a Číny – už nestačí. Sáhla proto ke zvyšování DPH.
před 2 hhodinami

Ukrajina nezíská zpět všechna území, míní Zahradil. Farský připomíná český zájem

„Určité územní ústupky v této situaci, ve které se nacházíme, Ukrajina bude muset udělat,“ prohlásil poradce Motoristů pro zahraniční politiku a někdejší europoslanec Jan Zahradil. Tvrdí, že Ukrajina nezíská zpět všechna území. Několik oblastí nyní okupují ruská invazní vojska, která zemi napadla v roce 2022. Europoslanec Jan Farský (STAN) naopak říká, že přiřknutí okupovaných území Rusku by bylo „takové narušení mezinárodního práva, mezinárodního řádu, že k tomu ve vlastním zájmu – českém i evropském – nemůžeme přistoupit“. O situaci na bojišti či okolnostech vyjednávání o možné mírové dohodě hovořili v Událostech komentářích, které moderovala Barbora Kroužková.
před 3 hhodinami
Načítání...