Praha hostila první summit zemí evropského kontinentu. Přišli i rivalové ze Zakavkazska a Balkánu, vídají se zřídka

Pražský hrad hostil první summit Evropského politického společenství, na který přicestovali lídři více než čtyř desítek evropských zemí. Státníci hovořili hlavně o dvou velkých tématech. Jedním je mír a bezpečnost, a to nejen v kontextu ruské války proti Ukrajině. Druhým ekonomika s ohledem na energii a klima. Hovořili spolu politici ze zemí Evropské unie i mimounijních, jednali i představitelé některých znesvářených států. Evropské politické společenství by mohlo přežít svůj zrod, již je shoda, že se představitelé států starého kontinentu opět sejdou na jaře v Moldavsku.

  • 23:11

    On-line reportáž pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.

  • 22:29
    Česká televize

    Premiér Petr Fiala (ODS) v Událostech, komentářích uvedl, že národní řešení energetické krize nepovažuje za správná, tudy podle něj cesta nevede. Na otevřeném trhu to dle jeho názoru nemůže vést k dobrému výsledku, protože Česko nemůže konkurovat pomocí třeba sousednímu Německu. "Cestou je najít společné řešení, jak snížit ceny energie. Musíme k němu dospět," věří.

  • 22:23
    Česká televize

    "Všechny evropské země se dnes hlásí k tomu, že chtějí šetřit energiemi, že se chtějí zbavit závislosti na zdrojích energií z Ruska," řekl premiér Petr Fiala (ODS) v Událostech, komentářích. K tomu ale podle něj musí vést konkrétní opatření, třeba nalezení nových energetických zdrojů.

První summit Evropského politického společenství byl neformálním setkáním státníků. Premiér pořadatelské země Petr Fiala (ODS) považuje za zásadní, že spolu mohli volně hovořit. „Chtěli jsme vytvořit prostor pro výměnu názorů mezi evropskými zeměmi. Prostor, který není svázán nutností přijmout oficiální závěry, tahat se o slovíčka,“ řekl Fiala na závěr jednání. Za velký úspěch považuje, že na Pražský hrad přišli zástupci 45 evropských zemí, „kteří chtějí hledat společné řešení, chtějí spolupracovat“.

Také podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) „účast potvrzuje, že se akce povedla“. „Fakt, že se evropští představitelé schází v tomto širokém formátu, že zde máme britskou premiérku, tureckého prezidenta a zástupce z Balkánu a Východní Evropy – tedy představitele států, které nejsou členy Evropské unie (…), je zásadní věc,“ dodal.

Úspěchem může být i to, že první summit evropských zemí bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou v Evropské unii, bude mít pokračování. „Jednoznačně se ukázalo, že tato platforma, tento formát je smysluplný. Proto jsme se také domluvili na jeho pokračování,“ poznamenal Fiala. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela bude další setkání v moldavské metropoli Kišiněvě, následující ve Španělsku a Velké Británii. Podle moldavské prezidentky Maiy Sanduové by se příště měli státníci sejít na jaře.

Hosty, kteří přijížděli na Pražský hrad, vítal po poledni Fiala na Prvním nádvoří, pak se odebrali do Španělského sálu. Charles Michel po příjezdu uvedl, že země, které se na jednání scházejí, sdílejí „téma bezpečnosti, energetiky, migrace a usilují o stabilitu a mír“. Formát setkání podle něj může přispět k důležité diskuzi o významných tématech. 

Myšlenku, kterou nyní české předsednictví EU uskutečnilo na Pražském hradě, vyslovil na jaře francouzský prezident Emmanuel Macron. Večer po jednání ovšem podotkl, že „je to velice stará myšlenka, která se teď možná stává realitou“. Myšlenka podle něj spočívá v tom, že Evropa je kontinent bez ohledu na členství v EU nebo jiných formálních institucí.

„Existuje EU, ale jsou země, které se chtějí k EU připojit, jsou také země, které EU opustily, a pak jsou země, které se k EU vůbec nechtějí připojit. Ale všichni sdílíme jeden kontinent – od Kavkazu po Island,“ řekl Macron.

Vyzdvihl, že se setkali i lídři zemí, mezi nimiž panuje přinejmenším napětí, některé i bojují. Jmenoval představitele Ázerbájdžánu a Arménie, ale také Turecka a Řecka, a viděli se i zástupci Srbska a Kosova.

Petr Fiala podotkl, že se setkání evropských lídrů uskutečnilo v kritický okamžik pro kontinent. Kvůli ruské agresi na Ukrajině je totiž ohrožena stabilita a bezpečnost Evropy. „Naším kolektivním cílem je společně pracovat na posílení bezpečnosti, stability a prosperity Evropy,“ řekl Fiala.

Společná fotografie evropských lídrů
Zdroj: Eva Kořínková/Reuters

Rusko a Bělorusko zůstávají v izolaci, Evropa jednala bez nich

Bezpečnost, zejména válka Ruska proti Ukrajině, byla jedním z hlavních témat summitu. Pozvánku na něj nedostaly Rusko a Bělorusko. Belgický premiér Alexander De Croo před jednáním řekl, že tyto dvě země by se mohly přidat, pokud by respektovaly společné hodnoty, jako jsou liberální demokracie a lidská práva. O obrazu izolace Ruské federace, která v únoru napadla Ukrajinu, hovořil také šéf evropské diplomacie Josep Borrell, podle kterého je mimořádné setkání mimo jiné i signálem Rusku. 

Ruské agresi vůči Ukrajině se věnoval také český premiér ve svém úvodním projevu ve Španělském sále. „Evropa v současnosti čelí těžkostem, nejzávažnějším problémem je, že trpí agresivní válkou,“ řekl lídrům. Rusko podle něj pokračuje ve své nespravedlivé agresi vůči Ukrajině a ruský prezident Vladimir Putin, jehož jediným cílem je dobytí sousední země, není otevřen jednání. 

„Prezidentská standarta vlající nad tímto hradem na sobě nese motto Pravda vítězí. To znamená, že pravda nakonec vyhraje nebo že pravda porazí lež. Toto motto nám dodávalo naději v těžkých časech, v časech útlaku,“ připomněl Fiala. Na Ukrajině podle předsedy vlády Česko vidí odraz vlastní minulosti. Fiala odkázal na srpen roku 1968 a na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Mnoho zemí má podle Fialy podobné historické zkušenosti.

Na závěrečné tiskové konferenci hovořila moldavská prezidentka o naději, že EPC zajistí v Evropě mír a solidaritu. „Začíná to tím, že budeme pomáhat Ukrajině, aby znovu obnovila teritoriální celistvost a znovu dosáhla uznání svých hranic. Je zapotřebí skoncovat s ilegální anexí jejích území. Přijali jsme závazek, že Ukrajině pomůžeme uhájit suverenitu,“ prohlásila.

Podle Macrona všichni účastníci jednání společně odsoudili ruskou agresi a přihlásili se k podpoře Ukrajiny. „Což je velice důležité, někdy se říká, že se o tom pochybuje, že má Evropa rozpory,“ zdůraznil. Polský premiér Mateusz Morawiecki zdůraznil, že žádný z lídrů nemluvil o kompromisech s Moskvou.

Jan Lipavský uvedl, že samo setkání evropských státníků bez účasti zástupce Ruska je jasným signálem Moskvě, že Evropa odmítá její invazi na Ukrajinu. „Prezident Zelenskyj to okomentoval jednoznačně, když mluvil o hodnotách a o tom, že dnešní Rusko k těmto hodnotám nenáleží. Kdyby nevedlo agresivní válku proti Ukrajině, tak možná by se zde ruský prezident také mohl ukázat,“ uvedl šéf české diplomacie.

Zelenskyj: Evropa je v silné pozici, aby mohla ukončit válku na Ukrajině

K účastníkům summitu na dálku promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten pokládá čtvrteční schůzku EPC za mimořádnou příležitost k obnovení míru v Evropě.  

„Nejsou tu s námi zástupci Ruska – státu, který geograficky zdánlivě patří do Evropy, ale z hlediska svých hodnot a chování je nejvíce protievropským státem na světě,“ prohlásil Zelenskyj ve svém videovystoupení.

Ukrajinský prezident také ocenil vznik nové politické iniciativy a formátu spolupráce v rámci Evropy, která zahrnuje členy Evropské unie i státy, které o členství usilují, a stejně tak kandidátské země a partnery NATO. Evropa je v silné pozici, aby mohla ukončit válku na Ukrajině, řekl Zelenskyj a dodal, že jeho země nikdy válku nechtěla a naopak usiluje o mír.Přímo v jednacím sále jeho projev ocenil premiér Fiala, za příspěvěk ukrajinskému prezidentovi na Twitteru poděkoval také Charles Michel.

„Děkuji drahý (prezidente) Zelenskyj, že jste se k nám připojil na prvním jednání Evropského politického společenství v Praze. Evropa je s vámi a se statečným ukrajinským lidem,“ napsal Michel a zveřejnil fotografii z přenosu. Jedním z cílů pražského setkání EPC je právě ukázat podporu Ukrajině a také to, jak dalece je nyní Rusko v Evropě izolováno.

Nahrávám video

Před zahájením jednání evropských lídrů přijal premiér Petr Fiala v Kramářově vile britskou premiérku Trussovou. Na její první zahraniční návštěvě ve funkci předsedkyně vlády probírali válku na Ukrajině a bilaterální vztahy Velké Británie a EU. 

Český premiér poté na summitu také jednal s tureckým prezidentem Erdoganem, diskusi byla přítomna rovněž šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Hovořili o energetice, dodávkách plynu, migraci či vzájemných vztazích Turecka a EU. Předsedkyně Komise charakterizovala rozhovor s Erdoganem jako „dobré jednání“.

Podle Fialy Erdogan projevil zájem o pokračování spolupráce s EU v otázce migrace a přislíbil pomoc. „Turecko přestavuje do jisté míry klíč k řešení problémů, ale nejen ve směru, aby zadržovalo migranty. Má i možnosti pomoci v zemích, odkud migrace přichází. Tam je také důležitá spolupráce,“ uvedl český premiér.

U jednoho stolu zasedli arménský premiér a ázerbajdžánský prezident

Již před příjezdem na Pražský hrad se v Praze setkali turecký prezident Erdogan s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem a azerbajdžánským prezidentem Ilhajem Alijevem. 

Mezi Arménií a Ázerbájdžánem minulý měsíc propukly přeshraniční boje a obě země jsou dlouhodobě znesvářené. Ze zveřejněné fotografie a videa je rovněž patrné, že u diskuse byl například i maďarský premiér Viktor Orbán a s přítomnými se pozdravil také francouzský prezident Emmanuel Macron. 

Český prezident Miloš Zeman se na okraj čtvrtečního summitu setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a srbským prezidentem Aleksandrem Vučičem. Ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák již dříve uvedl, že se Zeman bude chtít s Orbánem v rámci zasedání EPC rozloučit před koncem svého mandátu. S Vučičem měl český prezident mluvit například o zřízení Českého domu v Bělehradě. 

Ne všechna setkání rivalů však skončila uspokojivě. Recep Tayyip Erdogan naznačil, že na Hradě došlo na ostrou výměnu názorů mezi ním a řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem. Erdogan jej pak obvinil z neupřímnosti. „Nemáme s Řeckem o čem mluvit,“ prohlásil. Mezi oběma zeměmi panuje napětí kvůli sporům o vymezení vzájemné hranice v Egejském moři a také kvůli běžencům mířícím přes Turecko do Evropské unie.

Kritická stanoviska ohledně postoje k Rusku si na summitu vyměnili zástupci Chorvatska a Srbska. Srbský prezident Aleksandar Vučić obvinil Záhřeb, že v rámci své dlouhodobě nepřátelské politiky prosadil na půdě EU, aby Bělehrad nedostal od Bruselu výjimku z protiruských sankcí, která by mu umožnila nadále dovážet ruskou ropu. Šéf chorvatské vlády Andrej Plenković Vučiče vyzval, aby se k sankcím připojil. 

Myšlenka EPC podle Fialy navazuje na hodnoty prosazované Václavem Havlem

Petr Fiala opakovaně zdůrazňoval, že Evropské politické společenství nemá nahradit stávající formáty spolupráce, ale má umožnit upřímnou diskuzi. Myšlenka EPC podle něj navazuje i na hodnoty prosazované bývalým českým prezidentem Václavem Havlem, jehož heslo „Evropa jako úkol“ si vzalo nynější české předsednictví EU jako své motto.

Spolupráci evropských zemí podle Fialy vyžaduje řada záležitostí. Zmínil nutnost hledat cesty k míru a bezpečnosti. „Tím to ale nekončí, je tu také inflace, rostoucí ceny a s tím související zhoršující se životní podmínky v Evropě,“ řekl. Dalšími tématy jsou pro něj závislost na dovozu energetických zdrojů či potřeba posunu k udržitelné energetice a ekonomice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko se připravuje na přijetí občana USA s podezřením na nákazu ebolou

Jedna z osob s vysokým rizikem nákazy ebolou je na cestě do Česka, oznámil podle agentury Reuters zástupce amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Informaci potvrdilo i české ministerstvo zdravotnictví, které uvedlo, že se připravuje na přijetí občana USA s podezřením na ebolu. Podle resortu bude převezen ve speciálním izolačním boxu do nemocnice na Bulovce. Podle úřadu pro veřejnost v Česku případ nepředstavuje riziko, dle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je bez symptomů.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

Babiš se Zůnou projednají novou koncepci armády

Premiér Andrej Babiš (ANO) bude ve středu ráno jednat s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) o nové koncepci české armády. Schůzka je plánována bez výstupu pro média. Zůna v úterý předestřel, že na základě diskuse a případných pokynů premiéra bude dokument v příštím měsíci dopracován do finální podoby. Následně bude ve standardním připomínkovém řízení a poté ho dostane k projednání a schválení Bezpečnostní rada státu.
03:27Aktualizovánopřed 38 mminutami

VideoNa internetu se šíří nebezpečný trend. Řidiči projíždějí kruhové objezdy napříč

Na sociálních sítích se šíří nový nebezpečný trend, při němž řidiči přejíždí kruhový objezd napříč. Lidé se při průjezdu natáčejí a následně své jednání sdílí na internetu. Podobnými manévry přitom můžou ohrozit nejen sebe, ale i ostatní řidiče, říká k hrubému porušení dopravních předpisů odborník na dopravní bezpečnost z BESIPu Lukáš Hutta. Jeden takový případ teď řeší policisté v Plzni, kde auto najelo na zalesněný ostrůvek kruhového objezdu za bílého dne a plného provozu. Objezd přitom patří mezi nejvytíženější dopravní uzly v Plzni. Podobný případ se stal minulý týden i v Ústí nad Orlicí, pachateli teď hrozí pokuta až pět tisíc korun.
před 53 mminutami

Screening části typů nádorů se změní, čekání na kolonoskopii má být kratší

Ministerstvo zdravotnictví aktuálně jedná s lékaři o změnách hned v několika programech včasného záchytu některých typů rakovin. Platit by měly už od příštího roku. Nejvýrazněji by se měl proměnit screening rakoviny děložního čípku. Odborná společnost ale ještě bude k návrhu uplatňovat připomínky. Na preventivní kolonoskopie by se zase měly zkrátit čekací lhůty.
před 2 hhodinami

Protidrogový koordinátor Bém na konci června skončí, nahradí ho Protopopová

Národní protidrogový koordinátor Pavel Bém má na konci června při přesunu agendy z Úřadu vlády na ministerstvo zdravotnictví skončit ve funkci. Novou národní koordinátorkou pro péči o duševní zdraví a protidrogovou politiku se od července stane dosavadní šéfka vládního oddělení politiky duševního zdraví Dita Protopopová. Obě agendy chce kabinet spojit. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na síti X uvedl, že přesun protidrogové politiky pod svůj resort považuje za logický.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoSebevražd na železnicích neubývá, dráhy proto spouští preventivní kampaň

Přes dvě stě dvacet lidí zemřelo v loňském roce na železnici – více než tři čtvrtiny byly sebevraždy. Správa železnic proto spustila preventivní kampaň, která se soustředí na exponovaná místa, kde dochází k většímu množství sebevražd. Společně s Národním ústavem duševního zdraví na desítce tratích umístila cedule s krizovou linkou první psychické pomoci. Podle Evy Tuškové z Národního ústavu duševního zdraví může podobný impuls rozhodnutí změnit. Ministerstvo dopravy iniciativu vítá. „Každý krok, který lidem v krizi usnadní cestu k okamžité pomoci, má smysl,“ říká ke kampani ministr Ivan Bednárik (za SPD). Souběžně startuje kampaň na podporu duševního zdraví s názvem Nádech a výdech.
před 11 hhodinami

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
před 11 hhodinami

VideoV létě se částečně otevřou nové úseky D7 ve středních Čechách. Staví se i jinde

Úseky dálnice D7 ve Středočeském kraji se řidičům částečně otevřou letos v létě. Obchvat obce Lotouš na Kladensku se s více než půlročním zpožděním zprovozní na podzim. Problémy měly stavbaři se zpevňováním násypů i stavbou mostu. Kompletně budou úseky otevřené v příštím roce. Po třech středočeských částech už bude zbývat jen jeden krátký úsek u Postoloprt. Ten má být dokončený v roce 2030. A spolu s ním i celý hlavní tah mezi Prahou a Chomutovem. Celkem chce letos Ředitelství silnic a dálnic otevřít čtyřicet nových kilometrů dálnic. Například D3 k rakouským hranicím nebo D11 k Polsku. Rozestavět plánuje dalších téměř sto kilometrů. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) vyjednává peníze na příští rok tak, aby tempo výstavby udržel. Silničáři mluví o možnosti dokončit páteřní dálniční síť v Česku v roce 2033, ministr dopravy považuje za reálný rok 2035.
před 11 hhodinami
Načítání...