Nejen vojenská hrozba. Ukrajinci čelí deportacím a nucené asimilaci v Rusku

Rusko z Ukrajiny unáší desítky tisíc civilistů a tisíce dětí, snaží se je asimilovat a zbavit kulturní identity. Varovalo před tím ukrajinské ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných území. V Rusku podle úřadu za tímto účelem vznikla speciální střediska.

Podle tvrzení úřadu byly desítky tisíc ukrajinských civilistů, včetně více než sedmi tisíc dětí, proti své vůli deportovány do míst po celém Rusku. Na problém upozornili také analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW), kteří popisují ruské snahy o násilnou asimilaci Ukrajinců chycených za nepřátelskými liniemi.

Zjištění vyvolávají obavy, že Kreml v čele Vladimirem Putinem usiluje o změnu kulturního složení Ukrajiny.

Od začátku války se objevují zprávy o tom, že ukrajinští občané jsou posíláni do ruských „přerozdělovacích táborů“, kde jsou prověřováni, zda nemají jakékoli vazby na armádu nebo vládu. Ruské úřady jim zabavují ukrajinské pasy a nahrazují je ruskými.

Zpráva ISW upozorňuje na nedávné komentáře Igora Barinova, šéfa ruské Federální agentury pro etnické záležitosti. Ten vyzýval právě k vytvoření „adaptačních center“ pro „migranty“ žijící v Rusku.

Barinov podle kremelského přepisu schůzky řekl Putinovi, že ruská ekonomika potřebuje „příliv zahraniční pracovní síly“. Dodal zároveň, že přivádění zahraničních pracovníků by mohlo „změnit etnokulturní krajinu na určitých územích“, vyvolat odpor a že „etnická kriminalita roste“.

„Programy v takzvaných adaptačních centrech by pravděpodobně sloužily jako forma kulturního přeprogramování k vymazání ukrajinské kulturní identity vysídlených Ukrajinců, kteří buď uprchli do Ruska, nebo byli deportováni ruskými úřady,“ píše ve zprávě ISW.

Podle think-tanku budou předchozí dekrety podepsané Putinem a nadcházející legislativa pravděpodobně tvořit právní rámec pro přesun Ukrajinců do Ruska a „rusifikaci Ukrajiny“ a „adaptační centra“ by přidala celému procesu sociální rozměr, kterým by Moskva zbavovala Ukrajince jejich národní identity.

O deportacích informovalo jako první Rusko

Mnoho vysídlených Ukrajinců není v Rusku dobrovolně a Kreml násilně, v rozporu s mezinárodním právem, přemístil nejméně tisíc dětí z Mariupolu, válkou zničeného města na jihu Ukrajiny.

O deportacích informoval ruský Úřad pro rodinu a děti Krasnodarského kraje, sdělení však záhy stáhl. Místo něj se ukazuje informace o tom, že materiál na web umístili hackeři během kybernetického útoku a že administrátoři ho posléze stáhli.

Úřad uvedl, že tři sta dětí z Mariupolu stále čeká na nové rodiny a že lidé, kteří se rozhodnou k jejich adopci, získají jednorázovou státní podporu. Sdělil také, že tisíc mariupolských dětí předtím skončilo v tak vzdálených místech, jako je sibiřský Irkutsk.

Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko označil deportace tisíců ukrajinských dětí z Mariupolu na Sibiř za závažné porušení Čtvrté Ženevské úmluvy a Úmluvy OSN o právech dítěte. „Rusko musí navrátit všechny unesené děti jejich rodičům nebo opatrovníkům,“ zdůraznil Nikolenko na Twitteru.

„Můžete přinutit člověka, aby opustil své město, nebo dokonce zemi,“ řekla. „Ruské úřady ale nebudou moci přinutit Ukrajince, aby zapomněli, kdo jsou. Pokusíme se najít a vrátit domů všechny naše občany a bojovat za všechny,“ předeslala.

Už v červenci obvinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu k účastníkům konference v Soulu ruské vojáky, že z okupovaných území Ukrajiny do Ruska deportovali dva miliony Ukrajinců, včetně několika set tisíc dětí.

Mnoho Ukrajinců bylo podle reportáže listu The New York Times nuceno nastoupit do vlaků či jiných dopravních prostředků a strávit desítky hodin na cestě do Ruska, kde na ně po vystoupení čekaly kamery místní televize. Ta akci prezentovala jako ruské humanitární snahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Napadené servery vyhoďte, Čína se dostane kamkoliv, říká „bílý hacker“

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.
před 1 hhodinou

Moskva opět udeřila na Ukrajinu. Kyjev hlásí zásah letiště v ruském Engelsu

Rusko v noci na pátek během rozsáhlého útoku vyslalo na Ukrajinu přes čtyři sta dronů a více než čtyřicet raket. Protiletecký poplach platil na celém území země. Kromě Kyjeva, odkud jsou hlášeny tři oběti. Rusko zasáhlo také regiony na západě země, informují ukrajinská média. Mezi mrtvými a zraněnými jsou záchranáři. Ukrajinská armáda také oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad pohonných hmot v Saratovské oblasti.
06:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vylodění v Normandii si připomněli veteráni

Veteráni 2. světové války se vrátili do Normandie, aby si připomněli 81. výročí vylodění spojenců. Mnohým z nich už je výrazně přes 90 let, na Americkém hřbitově v Colleville-sur-Mer se s nimi setkal i americký ministr obrany Pete Hegseth. Takzvaný Den D je považován za zásadní moment ve vývoji světové války. Vedl až k osvobození západní Evropy a porážce nacistického Německa.
před 1 hhodinou

USA uvalily sankce na soudkyně ICC kvůli Izraeli

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa uvalila sankce na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC), informovaly tiskové agentury s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí. Podle Reuters jde o bezprecedentní odvetu za to, že tento válečný tribunál vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a také že v minulosti rozhodl o zahájení vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu.
06:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Čínu nelze úplně odříznout, shodli se Zahradil s Langšádlovou

Úplně se ekonomicky odříznout od Číny kvůli bezpečnostním rizikům spojeným s technologiemi není možné. V Událostech, komentářích se na tom shodli bývalý europoslanec Jan Zahradil se členkou sněmovního zahraničního výboru Helenou Langšádlovou (TOP 09). Podle ní je třeba brát Peking jako hrozbu. Zahradil by naopak uvítal, kdyby Česko vůči Pekingu zaujalo méně konfrontační postoj. Pořad moderoval Martin Řezníček.
před 4 hhodinami

Soudkyně zablokovala Trumpův zákaz přijímání cizinců na Harvard

Americká federální soudkyně dočasně zablokovala výnos prezidenta Donalda Trumpa, který měl znemožnit vstup do Spojených států zahraničním studentům mířícím na prestižní Harvardovu univerzitu.
před 7 hhodinami

Rozepře mezi Trumpem a Muskem se vyostřuje

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social naznačil, že by mohl zrušit vládní smlouvy a dotace pro firmy svého někdejšího spojence Elona Muska. V reakci na Trumpova slova pak Musk ohlásil, že společnost SpaceX začne vyřazovat z provozu svou vesmírnou loď Dragon. O několik hodin později to však vyvrátil. Rozepře mezi Muskem a Trumpem znepokojují investory. To se podepsalo i na tom, že výrazně oslabovaly akcie výrobce elektromobilů Tesla – nakonec se propadly o 14,3 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Netanjahu přiznal, že podporuje skupinu konkurující Hamásu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přiznal, že jeho vláda podpořila v Pásmu Gazy skupiny nepřátelské vůči teroristickému hnutí Hamás. Reagoval tak na obvinění opozičního poslance a někdejšího dlouholetého ministra Avigdora Liebermana, že Izrael v Gaze poskytuje zbraně skupině spřízněné s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Podle serveru The Times of Israel (ToI) ale skupina působící na jihu Pásma Gazy s IS spřízněná není.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...