Nejen vojenská hrozba. Ukrajinci čelí deportacím a nucené asimilaci v Rusku

Rusko z Ukrajiny unáší desítky tisíc civilistů a tisíce dětí, snaží se je asimilovat a zbavit kulturní identity. Varovalo před tím ukrajinské ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných území. V Rusku podle úřadu za tímto účelem vznikla speciální střediska.

Podle tvrzení úřadu byly desítky tisíc ukrajinských civilistů, včetně více než sedmi tisíc dětí, proti své vůli deportovány do míst po celém Rusku. Na problém upozornili také analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW), kteří popisují ruské snahy o násilnou asimilaci Ukrajinců chycených za nepřátelskými liniemi.

Zjištění vyvolávají obavy, že Kreml v čele Vladimirem Putinem usiluje o změnu kulturního složení Ukrajiny.

Od začátku války se objevují zprávy o tom, že ukrajinští občané jsou posíláni do ruských „přerozdělovacích táborů“, kde jsou prověřováni, zda nemají jakékoli vazby na armádu nebo vládu. Ruské úřady jim zabavují ukrajinské pasy a nahrazují je ruskými.

Zpráva ISW upozorňuje na nedávné komentáře Igora Barinova, šéfa ruské Federální agentury pro etnické záležitosti. Ten vyzýval právě k vytvoření „adaptačních center“ pro „migranty“ žijící v Rusku.

Barinov podle kremelského přepisu schůzky řekl Putinovi, že ruská ekonomika potřebuje „příliv zahraniční pracovní síly“. Dodal zároveň, že přivádění zahraničních pracovníků by mohlo „změnit etnokulturní krajinu na určitých územích“, vyvolat odpor a že „etnická kriminalita roste“.

„Programy v takzvaných adaptačních centrech by pravděpodobně sloužily jako forma kulturního přeprogramování k vymazání ukrajinské kulturní identity vysídlených Ukrajinců, kteří buď uprchli do Ruska, nebo byli deportováni ruskými úřady,“ píše ve zprávě ISW.

Podle think-tanku budou předchozí dekrety podepsané Putinem a nadcházející legislativa pravděpodobně tvořit právní rámec pro přesun Ukrajinců do Ruska a „rusifikaci Ukrajiny“ a „adaptační centra“ by přidala celému procesu sociální rozměr, kterým by Moskva zbavovala Ukrajince jejich národní identity.

O deportacích informovalo jako první Rusko

Mnoho vysídlených Ukrajinců není v Rusku dobrovolně a Kreml násilně, v rozporu s mezinárodním právem, přemístil nejméně tisíc dětí z Mariupolu, válkou zničeného města na jihu Ukrajiny.

O deportacích informoval ruský Úřad pro rodinu a děti Krasnodarského kraje, sdělení však záhy stáhl. Místo něj se ukazuje informace o tom, že materiál na web umístili hackeři během kybernetického útoku a že administrátoři ho posléze stáhli.

Úřad uvedl, že tři sta dětí z Mariupolu stále čeká na nové rodiny a že lidé, kteří se rozhodnou k jejich adopci, získají jednorázovou státní podporu. Sdělil také, že tisíc mariupolských dětí předtím skončilo v tak vzdálených místech, jako je sibiřský Irkutsk.

Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko označil deportace tisíců ukrajinských dětí z Mariupolu na Sibiř za závažné porušení Čtvrté Ženevské úmluvy a Úmluvy OSN o právech dítěte. „Rusko musí navrátit všechny unesené děti jejich rodičům nebo opatrovníkům,“ zdůraznil Nikolenko na Twitteru.

„Můžete přinutit člověka, aby opustil své město, nebo dokonce zemi,“ řekla. „Ruské úřady ale nebudou moci přinutit Ukrajince, aby zapomněli, kdo jsou. Pokusíme se najít a vrátit domů všechny naše občany a bojovat za všechny,“ předeslala.

Už v červenci obvinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu k účastníkům konference v Soulu ruské vojáky, že z okupovaných území Ukrajiny do Ruska deportovali dva miliony Ukrajinců, včetně několika set tisíc dětí.

Mnoho Ukrajinců bylo podle reportáže listu The New York Times nuceno nastoupit do vlaků či jiných dopravních prostředků a strávit desítky hodin na cestě do Ruska, kde na ně po vystoupení čekaly kamery místní televize. Ta akci prezentovala jako ruské humanitární snahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 2 mminutami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
04:25Aktualizovánopřed 14 mminutami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 1 hhodinou

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí.
19:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 3 hhodinami

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 6 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 8 hhodinami
Načítání...