Nejen vojenská hrozba. Ukrajinci čelí deportacím a nucené asimilaci v Rusku

Rusko z Ukrajiny unáší desítky tisíc civilistů a tisíce dětí, snaží se je asimilovat a zbavit kulturní identity. Varovalo před tím ukrajinské ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných území. V Rusku podle úřadu za tímto účelem vznikla speciální střediska.

Podle tvrzení úřadu byly desítky tisíc ukrajinských civilistů, včetně více než sedmi tisíc dětí, proti své vůli deportovány do míst po celém Rusku. Na problém upozornili také analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW), kteří popisují ruské snahy o násilnou asimilaci Ukrajinců chycených za nepřátelskými liniemi.

Zjištění vyvolávají obavy, že Kreml v čele Vladimirem Putinem usiluje o změnu kulturního složení Ukrajiny.

Od začátku války se objevují zprávy o tom, že ukrajinští občané jsou posíláni do ruských „přerozdělovacích táborů“, kde jsou prověřováni, zda nemají jakékoli vazby na armádu nebo vládu. Ruské úřady jim zabavují ukrajinské pasy a nahrazují je ruskými.

Zpráva ISW upozorňuje na nedávné komentáře Igora Barinova, šéfa ruské Federální agentury pro etnické záležitosti. Ten vyzýval právě k vytvoření „adaptačních center“ pro „migranty“ žijící v Rusku.

Barinov podle kremelského přepisu schůzky řekl Putinovi, že ruská ekonomika potřebuje „příliv zahraniční pracovní síly“. Dodal zároveň, že přivádění zahraničních pracovníků by mohlo „změnit etnokulturní krajinu na určitých územích“, vyvolat odpor a že „etnická kriminalita roste“.

„Programy v takzvaných adaptačních centrech by pravděpodobně sloužily jako forma kulturního přeprogramování k vymazání ukrajinské kulturní identity vysídlených Ukrajinců, kteří buď uprchli do Ruska, nebo byli deportováni ruskými úřady,“ píše ve zprávě ISW.

Podle think-tanku budou předchozí dekrety podepsané Putinem a nadcházející legislativa pravděpodobně tvořit právní rámec pro přesun Ukrajinců do Ruska a „rusifikaci Ukrajiny“ a „adaptační centra“ by přidala celému procesu sociální rozměr, kterým by Moskva zbavovala Ukrajince jejich národní identity.

O deportacích informovalo jako první Rusko

Mnoho vysídlených Ukrajinců není v Rusku dobrovolně a Kreml násilně, v rozporu s mezinárodním právem, přemístil nejméně tisíc dětí z Mariupolu, válkou zničeného města na jihu Ukrajiny.

O deportacích informoval ruský Úřad pro rodinu a děti Krasnodarského kraje, sdělení však záhy stáhl. Místo něj se ukazuje informace o tom, že materiál na web umístili hackeři během kybernetického útoku a že administrátoři ho posléze stáhli.

Úřad uvedl, že tři sta dětí z Mariupolu stále čeká na nové rodiny a že lidé, kteří se rozhodnou k jejich adopci, získají jednorázovou státní podporu. Sdělil také, že tisíc mariupolských dětí předtím skončilo v tak vzdálených místech, jako je sibiřský Irkutsk.

Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko označil deportace tisíců ukrajinských dětí z Mariupolu na Sibiř za závažné porušení Čtvrté Ženevské úmluvy a Úmluvy OSN o právech dítěte. „Rusko musí navrátit všechny unesené děti jejich rodičům nebo opatrovníkům,“ zdůraznil Nikolenko na Twitteru.

„Můžete přinutit člověka, aby opustil své město, nebo dokonce zemi,“ řekla. „Ruské úřady ale nebudou moci přinutit Ukrajince, aby zapomněli, kdo jsou. Pokusíme se najít a vrátit domů všechny naše občany a bojovat za všechny,“ předeslala.

Už v červenci obvinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu k účastníkům konference v Soulu ruské vojáky, že z okupovaných území Ukrajiny do Ruska deportovali dva miliony Ukrajinců, včetně několika set tisíc dětí.

Mnoho Ukrajinců bylo podle reportáže listu The New York Times nuceno nastoupit do vlaků či jiných dopravních prostředků a strávit desítky hodin na cestě do Ruska, kde na ně po vystoupení čekaly kamery místní televize. Ta akci prezentovala jako ruské humanitární snahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

AFP: V USA sílí hněv kvůli rozsáhlé síti kamer pro snímání poznávacích značek

Americký technologický start-up Flock během několika let rozmístil po Spojených státech více než sto tisíc kamer snímajících poznávací značky. Rozsáhlá síť vyvolává odpor části veřejnosti, která se obává narušování soukromí. Někteří odpůrci kamery dokonce systematicky poškozují, píše agentura AFP.
před 42 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii způsobilo škody za 30 miliard pesos, řekl prezident

Předběžné ekonomické ztráty způsobené ničivým zemětřesením, které minulý týden zasáhlo západ Kolumbie, dosahují 30 bilionů pesos (zhruba 200 miliard korun). Oznámil to kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella, podle něhož si katastrofa vyžádala 289 mrtvých. Kolumbijský ústav soudního lékařství však eviduje těla 304 obětí.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 6 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 9 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 12 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 13 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.