Nejen vojenská hrozba. Ukrajinci čelí deportacím a nucené asimilaci v Rusku

Rusko z Ukrajiny unáší desítky tisíc civilistů a tisíce dětí, snaží se je asimilovat a zbavit kulturní identity. Varovalo před tím ukrajinské ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných území. V Rusku podle úřadu za tímto účelem vznikla speciální střediska.

Podle tvrzení úřadu byly desítky tisíc ukrajinských civilistů, včetně více než sedmi tisíc dětí, proti své vůli deportovány do míst po celém Rusku. Na problém upozornili také analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW), kteří popisují ruské snahy o násilnou asimilaci Ukrajinců chycených za nepřátelskými liniemi.

Zjištění vyvolávají obavy, že Kreml v čele Vladimirem Putinem usiluje o změnu kulturního složení Ukrajiny.

Od začátku války se objevují zprávy o tom, že ukrajinští občané jsou posíláni do ruských „přerozdělovacích táborů“, kde jsou prověřováni, zda nemají jakékoli vazby na armádu nebo vládu. Ruské úřady jim zabavují ukrajinské pasy a nahrazují je ruskými.

Zpráva ISW upozorňuje na nedávné komentáře Igora Barinova, šéfa ruské Federální agentury pro etnické záležitosti. Ten vyzýval právě k vytvoření „adaptačních center“ pro „migranty“ žijící v Rusku.

Barinov podle kremelského přepisu schůzky řekl Putinovi, že ruská ekonomika potřebuje „příliv zahraniční pracovní síly“. Dodal zároveň, že přivádění zahraničních pracovníků by mohlo „změnit etnokulturní krajinu na určitých územích“, vyvolat odpor a že „etnická kriminalita roste“.

„Programy v takzvaných adaptačních centrech by pravděpodobně sloužily jako forma kulturního přeprogramování k vymazání ukrajinské kulturní identity vysídlených Ukrajinců, kteří buď uprchli do Ruska, nebo byli deportováni ruskými úřady,“ píše ve zprávě ISW.

Podle think-tanku budou předchozí dekrety podepsané Putinem a nadcházející legislativa pravděpodobně tvořit právní rámec pro přesun Ukrajinců do Ruska a „rusifikaci Ukrajiny“ a „adaptační centra“ by přidala celému procesu sociální rozměr, kterým by Moskva zbavovala Ukrajince jejich národní identity.

O deportacích informovalo jako první Rusko

Mnoho vysídlených Ukrajinců není v Rusku dobrovolně a Kreml násilně, v rozporu s mezinárodním právem, přemístil nejméně tisíc dětí z Mariupolu, válkou zničeného města na jihu Ukrajiny.

O deportacích informoval ruský Úřad pro rodinu a děti Krasnodarského kraje, sdělení však záhy stáhl. Místo něj se ukazuje informace o tom, že materiál na web umístili hackeři během kybernetického útoku a že administrátoři ho posléze stáhli.

Úřad uvedl, že tři sta dětí z Mariupolu stále čeká na nové rodiny a že lidé, kteří se rozhodnou k jejich adopci, získají jednorázovou státní podporu. Sdělil také, že tisíc mariupolských dětí předtím skončilo v tak vzdálených místech, jako je sibiřský Irkutsk.

Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko označil deportace tisíců ukrajinských dětí z Mariupolu na Sibiř za závažné porušení Čtvrté Ženevské úmluvy a Úmluvy OSN o právech dítěte. „Rusko musí navrátit všechny unesené děti jejich rodičům nebo opatrovníkům,“ zdůraznil Nikolenko na Twitteru.

„Můžete přinutit člověka, aby opustil své město, nebo dokonce zemi,“ řekla. „Ruské úřady ale nebudou moci přinutit Ukrajince, aby zapomněli, kdo jsou. Pokusíme se najít a vrátit domů všechny naše občany a bojovat za všechny,“ předeslala.

Už v červenci obvinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu k účastníkům konference v Soulu ruské vojáky, že z okupovaných území Ukrajiny do Ruska deportovali dva miliony Ukrajinců, včetně několika set tisíc dětí.

Mnoho Ukrajinců bylo podle reportáže listu The New York Times nuceno nastoupit do vlaků či jiných dopravních prostředků a strávit desítky hodin na cestě do Ruska, kde na ně po vystoupení čekaly kamery místní televize. Ta akci prezentovala jako ruské humanitární snahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské údery v Oděse zranily několik lidí

Třináct lidí utrpělo zranění v noci na pondělí při náletu ruských dronů na jihoukrajinskou metropoli Oděsu, oznámil ráno šéf městské vojenské správy Serhij Lysak na telegramu. Mezi zraněnými jsou dvě děti. Ruskem dosazená správa Záporožské jaderné elektrárny podle agentury Reuters informovala, že ukrajinský dronový útok zabil jednoho zaměstnance.
09:01Aktualizovánopřed 57 mminutami

„Jak odjet ze země.“ V Rusku roste počet lidí, kteří chtějí emigrovat

Blokování internetu a VPN služeb přimělo některé Rusy zajímat se o možnosti emigrace ze země. Tamní společnost začíná být podle politologa Ilji Graščenkova unavená z pocitu množících se omezení. Poslední velkou vlnu emigrace zažila země v roce 2022, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Rusista René Andrejs uvedl, že většina Rusů emigraci stále vnímá jako provizorium, z čehož pramení také jejich neochota učit se jazyky a integrovat se v hostitelských zemích.
před 1 hhodinou

Globální vojenské výdaje vloni vzrostly o tři procenta

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své pondělní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
09:31Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump byl evakuován z galavečeře s novináři poté, co se v budově střílelo

Tajná služba USA v noci na neděli SELČ evakuovala amerického prezidenta Donalda Trumpa z galavečeře s korespondenty Bílého domu ve Washingtonu poté, co střelec začal střílet v hotelu, kde se událost konala, píše agentura AP. Trump po incidentu uvedl, že on, první dáma Melania Trumpová, viceprezident JD Vance a všichni členové kabinetu, kteří se události účastnili, jsou v pořádku a v bezpečí. Podezřelý střelec byl zadržen, oznámila podle agentury Reuters tajná služba. Útočník podle Trumpa napadl bezpečnostní kontrolní stanoviště tajné služby a zranil jejího agenta.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Při střetu komunit kvůli studni bylo na východě Čadu zabito nejméně 42 lidí

Při střetu mezi komunitami na východě afrického Čadu bylo v sobotu zabito nejméně 42 osob. V neděli to napsala agentura AFP s odvoláním na zástupce vlády, podle nějž se lidé pohádali kvůli studni. Střety mezi zemědělci a pastevci si v zemi v letech 2021 až 2024 podle nevládní organizace ICG vyžádaly více než tisíc mrtvých a dva tisíce zraněných.
před 12 hhodinami

Izraelské údery na jihu Libanonu si podle ministerstva vyžádaly 14 mrtvých

Izraelské údery na jihu Libanonu si za neděli vyžádaly 14 mrtvých a 37 zraněných, a to navzdory vyjednanému příměří. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému teroristickému hnutí Hizballáh, které podle něj porušilo klid zbraní dojednaný minulý týden.
před 12 hhodinami

Dohoda Londýna s Paříží má migrantům zkomplikovat riskantní cesty po moři

Londýn a Paříž se dohodly na nové tříleté smlouvě, na jejímž základě by se na Britské ostrovy mělo z Francie dostávat na malých lodích bez dokladů méně migrantů. Británie přidá peníze, Francie posílí hlídky na pobřeží. Jen loňský rok se přes Lamanšský průliv dostalo nelegálně do Spojeného království víc než 41 tisíc lidí.
před 16 hhodinami

Zelenskyj 40 let od havárie v Černobylu obvinil Rusko z jaderného terorismu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli, u příležitosti čtyřicátého výročí jaderné exploze v Černobylu, obvinil Rusko z jaderného terorismu, informovala agentura AFP. Zelenskyj také uvedl, že ruské drony pravidelně létají nad odstavenou černobylskou elektrárnou a že jeden z nich loni narazil do ochranného pláště jednoho z reaktorů. Moskva loni v únoru zodpovědnost za tento incident odmítla.
před 23 hhodinami
Načítání...