Kvůli útoku dronů v přístavu v krymském Sevastopolu Rusko napřed dočasně odstoupilo od obilné dohody, později z podílu na operaci obvinilo Velkou Británii, jejíž velvyslankyni Deborah Bronnertovou si předvolalo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tím dává najevo, jak důležitý je anektovaný Krym pro vůdce Vladimira Putina a jak velkou roli může v dalším vývoji konfliktu hrát.
Ukrajina chce zpět důležitý Krym, pro Putina jde o víc než symbol
Poloostrov Krym se od ilegální ruské anexe v roce 2014 stal vojenským zásobovacím centrem ruských sil. Moskva do Krymu investovala – postavila nové silnice, mosty a elektrické vedení. Podle stížnosti podané Ukrajinou, kterou Evropský soud pro lidská práva prohlásil za částečně přijatelnou, ale také zavíralo ukrajinskojazyčné školy a noviny a místo toho propaguje jedině ruskou identitu.
Deklarovaným cílem Kyjeva je vytlačit Rusko z celého svého území, tedy včetně Krymu. Už 19. března 2021, téměř rok před zahájením ruské invaze, přijala ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany strategii pro znovudobytí Krymu a opětovné začlenění poloostrova ke zbytku země. V té době však neexistovala žádná vyhlídka na vojenské tažení, které by toho mělo dosáhnout.
Ukrajina kvůli anexi Krymu přišla o možnost se účinně bránit útokům z moře. Na Krymu se dříve nacházelo hlavní centrum námořních sil, na základně v Sevastopolu byly dříve umístěny asi tři čtvrtiny ukrajinské flotily a Rusko během anexe uzmulo lodě, jejich opravárenské loděnice, vrtulníky a všechny námořníky ochotné bojovat za Moskvu.
Drony a komáří flotila
Rusko také anexí získalo kontrolu nad oběma stranami Kerčského průlivu, který vede z Černého do Azovského moře. Ukrajina má stále právní nárok na Azovské moře, de facto ho ale kontroluje Rusko.
Kyjevu zábor Krymu zkomplikoval nároky na teritoriální vody v Černém moři, protože Krymský poloostrov zasahuje do vod, které by za standardních okolností byly jednoznačně ukrajinskými.
Ukrajina se po anexi rozhodla vybudovat takzvanou „komáří flotilu“ a chránit vody v blízkosti pobřeží pomocí mnoha malých plavidel.
V roce 2018 přijalo ukrajinské námořnictvo dokument nazvaný Strategie námořních sil Ukrajiny do roku 2035, ve kterém se drobnou flotilou zabývá. Hlavním argumentem pro tuto levnější možnost bylo dominantní postavení ruského námořnictva v Černém moři a současně omezené zdroje Ukrajiny.
Navíc mezi Ukrajinci převládalo přesvědčení, že s ohledem na pokrok ve vývoji technologií – zejména raketových – budou menší plavidla schopná odstrašit nepřítele a reálně bránit ukrajinské pobřeží a výsostné vody.
Výstavba těchto lodí se ale protahuje. Hlavním důvodem je právě fakt, že část velení námořnictva, ale i firem, jež jsou na výstavbu navázané, se stále odmítá vzdát představy klasické velké flotily s masivními plavidly.
Spekuluje se o tom, nakolik účinné jsou nyní možné útoky mořskými drony a jak moc mohou ruskou černomořskou flotilu ohrozit. Rusko po výbuších v Sevastopolu oznámilo, že všechny drony zlikvidovalo a jen jeden poškodil loď. Některá videa, která kolují po internetu, naznačují, že škody možná byly větší.
Proměny Krymu
Ačkoliv Krym patřil územně Rusku od roku 1783, kdy ho Kateřina Veliká dobyla od Osmanské říše, šlo stále o poměrně národnostně různorodé území, kde velkou část obyvatelstva tvořili krymští Tataři. Ti výrazně trpěli stalinskými deportacemi během sovětského období ve 20. století.
Krym byl součástí Ruska, dokud sovětský vůdce Nikita Chruščov v roce 1954 nepřipojil poloostrov k Ukrajině. Po rozpadu Sovětského svazu byly hranice nových států totožné s hranicemi bývalých sovětských republik, a proto Krym zůstal součástí Ukrajiny. V Rusku s tímto stavem od počátku panovala hluboká nespokojenost, zejména kvůli strategickému významu poloostrova, a proto, že dvě třetiny jeho obyvatel tvořili etničtí Rusové.
Po pádu komunismu se krymští občané v roce 1991 v referendu vyslovili pro ukrajinskou nezávislost, stejně jako každý jiný ukrajinský region. O tři roky později v Budapešťském memorandu mimo jiné Moskva a Washington garantovaly bezpečnost a územní celistvost Ukrajiny výměnou za to, že se Kyjev vzdá svých jaderných zbraní.
Anexe Krymu v roce 2014 byla nezákonná, v Rusku ale nesmírně populární. Pro Putina to byl rozhodující okamžik, kterým plnil svůj slib, že obnoví velikost Ruska po rozpadu sovětského impéria, který označil za největší geopolitickou katastrofu 20. století.
Obava před jadernou odvetou
Britský novinář Ian Birrell tvrdí, že snaha o opětovné získání Krymu vzbuzuje mezi ukrajinskými představiteli i obavy před jadernou odvetou ze strany Ruska. Jeho zdroj blízký ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému údajně uvedl, že se ukrajinští představitelé obávají, že by Rusko mohlo odpovědět taktickými jadernými zbraněmi, aby uzavřelo úzké pozemní spojení z Ukrajiny na Krym.
„Ale pokud to udělají, tento problém přesáhne hranice Ukrajiny, stane se něčím mezinárodním,“ řekl údajně tento zdroj.
Jiný Birrellův zdroj blízký kyjevské vládě údajně prozradil, že Ukrajina by přijala mírovou dohodu založenou na tom, že se Rusko stáhne k hranicím, jaké existovaly před únorovou invazí. To by Putinovi umožnilo ponechat si Krym a části východní Ukrajiny obsazené v roce 2014.
„Ale když to napíšete, popřeme to,“ cituje Birrell tento zdroj. Ukrajinské veřejné mínění takovému řešení není nakloněno. Rusko navíc nyní nárokuje kromě Krymu další čtyři části východní a jižní Ukrajiny poté, co v nich narychlo zorganizovalo zfalšovaná „referenda“ o připojení k Ruské federaci. Svět tento pokus Moskvy o anexi dalšího ukrajinského území neuznal.
Ofenziva v Chersonské oblasti
Ačkoliv osvobození Krymu aktuálně není na pořadu dne, před ukrajinskou protiofenzivou se ruská vojska patrně stahují ze západního břehu Dněpru v Chersonské oblasti. Listu Kommersant to řekl zástupce ruských okupačních úřadů v regionu Kirill Stremousov.
Zelenskyj slíbil, že po osvobození Chersonu upře Kyjev pozornost ke Krymu. Ruský diktátor Putin opakovaně varoval před jakoukoli vojenskou akcí s cílem znovudobytí poloostrova a mluvil o červené linii.
Už samotné osvobození Chersonské oblasti by ale znamenalo problémy pro okupanty na Krymu. V Chersonu se například nachází kanál ze sovětské éry, který dlouho zajišťoval důležité dodávky sladké vody na poloostrov. Ukrajina tok v roce 2014 zablokovala, což Moskvu stálo stovky milionů dolarů. Jedním z prvních kroků Ruska po zahájení únorové invaze bylo zmocnění se kanálu a obnovení průtoku vody.
Pro Vladimira Putina, který již čelí kritice za neúspěšný průběh invaze ze strany některých tvrdých nacionalistů, již jsou za normálních okolností jeho nejvěrnějšími spojenci, by ztráta Krymu mohla být politickou katastrofou vzhledem k jeho tvrzení, že jeho anexí napravil historickou křivdu pro Rusko.
