Krymský nebo také Kerčský most, který spojuje okupovaný poloostrov stejného jména se zbytkem Ruska, se stal v sobotu ráno podle všeho cílem útoku, který stavbu vážně poškodil. A to pouhý den po sedmdesátinách ruského vůdce Vladimira Putina, který přemostění před čtyřmi lety osobně otevíral. Poškození mostu tak může být teoreticky bráno jako atak na samotného Putina a zároveň rána ruské propagandě.
Krymský most byl otevřen v přímém přenosu televize a za účasti Putina 15. května 2018. Zhruba devatenáct kilometrů dlouhou spojnici mezi ruskou pevninou a anektovaným Krymem jako první přejel právě ruský diktátor za volantem oranžového nákladního vozu Kamaz. Díky stavbě, která stála v přepočtu 80 miliard korun, zároveň Moskva získala přímé spojení s obsazeným poloostrovem, protože Kyjev pozemní cestu přes Ukrajinu blokoval.
Vybudování spojnice bral Kreml jako prioritu a v Rusku byl projekt označován za stavbu století. Konstrukce se rozběhla na začátku roku 2016, tedy přibližně dva roky po neuznané a mezinárodním společenstvím hojně kritizované anexi Krymu. Další více než dva roky trvalo dokončení stavby.
Konstrukce stojí na pylonech, které jsou zavrtány do hloubky 56 metrů. Výška mostu je 35 metrů nad hladinou moře, přibližně uprostřed se nachází zvýšený oblouk, kterým může proplouvat lodní doprava.
Putin na lokomotivě
Krymský most se skládá ze dvou částí – automobilové a železniční. Čtyřproudá vozovka s kapacitou čtyřicet tisíc vozů denně byla v provozu od výše zmiňovaného května 2018, budování části s dvoukolejnou železniční tratí se ale protáhlo. Přepravu po ní až koncem prosince 2019 osobně zahájil opět Putin, který tehdy usedl do kabiny strojvedoucího ve spoji se třemi vagony vypraveném z krymského přístavu Kerč do nádraží Tamaň. Nejprve po mostě jezdily jen osobní vlaky, nákladní se přidaly předloni v létě.
Ze všeho výše popsaného jasně vyplývá, že Krymský most má pro Moskvu velkou propagandastickou hodnotu a o významu stavby hovoří i to, že se otevření jeho silniční i železniční části účastnil přímo Putin. Mohutná stavba má ale pochopitelně i velký strategický význam jako spojnice Rusy okupovaného poloostrova se zbytkem země.
Není proto divu, že poté, co ruská armáda na konci února zahájila invazi do sousední země, se opakovaně objevily zprávy o tom, že by se právě Krymský most mohl stát cílem útoku ukrajinských jednotek, například prostřednictvím dalekonosných amerických raketometů HIMARS.
Na tuto eventualitu už v červenci velmi ostře reagoval současný místopředseda ruské bezpečnostní rady a někdejší prezident země Dmitrij Medveděv. Prohlásil, že pokud se Ukrajina pokusí získat Krym vojenskou cestou zpět, nastane pro ni „soudný den“.
Za velmi významný a pečlivě chráněný označil Krymský most ve vysílání ČT24 i Richard Stojar z Univerzity obrany, stavba podle něj proto přitahovala pozornost odborníků už před vypuknutím války. „Pro zásobování samotného Krymu nebo ruských jednotek na jihu Ukrajiny to byl významný objekt a jeho částečné zničení je tvrdým úderem na ruské komunikační a zásobovací linie,“ zdůraznil expert.
Most v minulosti využili i ruští filmaři jako kulisu při natáčení romantické komedie. Pro ruskou propagandu je aktuální poškození stavby pomyslným políčkem, která připomíná i neslavný konec ruského raketového křižníku Moskva letos na jaře.
Do hledáčku světové veřejnosti se symbol ruské anexe Krymu dostal i letos v srpnu poté, co ruskou vojenskou základnou na poloostrově u města Novofedorivka otřásla série silných explozí. Velmi brzy poté se objevily fotografie kolon aut s ruskými turisty, kteří následně právě po Krymském mostě houfně opouštěli anektované území, kde do té doby bezstarostně trávili dovolenou.
Rusům ovšem Krymský most od začátku invaze až doteď sloužil jako důležitá zásobovací a logistická trasa, díky níž bylo možné ve velkém podporovat válečné úsilí přesunem lidí, techniky i zásob. Nejde však o jedinou použitelnou trasu. Kromě mostu totiž Rusové od června mohou ke spojení s Krymem používat i dobytou pozemní cestu přes pevninu, kterou jim před vypuknutím války Kyjev blokoval.
Poslední ruský car i nacisté
Sám Kerčský průliv, který poničený most přetíná, má bohatou historii a úvahy o jeho přepostění nebyly produktem putinovského Kremlu. Jako první se zde rozhodl postavit most už v roce 1903 poslední ruský car Mikuláš II., jeho plány ale zhatily války. Nejprve rusko-japonská a poté první světová.
Most zde začali stavět přesně o čtyřicet let později nacisté, kteří však stihli dokončit jen zhruba třetinu konstrukce a před svým odchodem ji kvůli blížící se Rudé armádě vyhodili do povětří. Po osvobození Krymu v roce 1944 Sovětský svaz vybudoval přes průliv 4,5 kilometru dlouhý železniční most. Už následující zimu ho ale plovoucí kry vážně poškodily. Předtím se tudy do Moskvy vracela sovětská delegace z historické jaltské konference.
Za sovětské éry se úřady odhodlaly jen k vyčištění průlivu od zbytků mostní konstrukce, jinak přepravu mezi Krymem a ruským Krasnodarským krajem zajišťoval trajekt. Nedostatek financí v 80. letech zastavil i toto provizorium, které bylo obnoveno až v roce 2004. Po ruské anexi Krymu v roce 2014 se vybudování mostu stalo znovu prioritou i kvůli tomu, že jedinou možností pro dopravu nákladů byly v té době trajekty křižující často bouřlivý průliv.
