Ukrajina hovoří o možném útoku na Krymský most. Medvěděv varuje před „soudným dnem“

Do hledáčku ukrajinských vojenských stratégů se v posledních týdnech znovu dostává most spojující ruskou pevninu s Krymem. Také bývalý vysoce postavený představitel NATO minulý týden potvrdil, že most je nyní pro Kyjev potenciálním strategickým cílem útoku. Místopředseda ruské bezpečnostní rady a někdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv podle agentury Interfax v neděli prohlásil, že pokud se Ukrajina pokusí získat Krym vojenskou cestou zpět, nastane pro ni „soudný den.“

Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj v sobotu uvedl, že ukrajinská armáda by mohla použít americké raketové systémy HIMARS k zasažení ruských objektů na Krymu včetně lodí Černomořské flotily.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč zároveň dodal, že „jakmile se objeví první technická možnost“, cílem útoků se stane Krymský most.

Právě most vybudovaný Ruskem v roce 2018 má pro Kreml významnou symbolickou hodnotu. O možnosti jeho zacílení raketovými útoky ale ukrajinští představitelé otevřeně hovoří až v posledních týdnech.

Obezřetná začíná být i ruská strana, což naznačují nejen Medvěděvovy aktuální výroky. Mluvčí vojenské správy Oděské oblasti Serhij Bračuk v pondělí s odvoláním na ozbrojené síly informoval o tom, že Rusko, pravděpodobně v reakci na přítomnost raket HIMARS, přesunulo svou flotilu z krymského Sevastopolu do vzdálenějšího Novorosijsku. 

Na informace o možném útoku na most reagoval i ruský poslanec zastupující Krym Michail Šeremet, podle kterého by se Ukrajina v takovém případě „z ruské odpovědi na tento krok nevzpamatovala.“ Okolí mostu je podle něj nyní dostatečně ochráněné. „Pokus o útok na Krymský most by byl výzvou ke zničujícímu úderu na rozhodovací centra v Kyjevě, vojenskou infrastrukturu a logistické kanály pro dodávky zbraní,“ pohrozil. 

Most jako výkladní skříň Ruska a symbol okupace

Krymský most, který je s celkovou délkou téměř devatenácti kilometrů vůbec nejdelším v Evropě, začali Rusové stavět v roce 2016. Slavnostně ho otevřel prezident Vladimir Putin v květnu o dva roky později. Moskva si od ambiciózní stavby slibovala vytvoření přímého spojení Ruska s anektovaným Krymem a posílení cestovního ruchu z východu. 

Most se čtyřproudou dálnicí využívá ruská armáda už od začátku války hlavně k přesunu vojenské techniky a vojáků na jižní Ukrajinu. O plánovaném ukrajinském útoku na něj spekulovala média už před ruskými oslavami 9. května. Tehdy ukrajinská vojenská rozvědka oznámila, že získala technické parametry mostu. 

Rusko útočí ze všech stran, proč by nemohla Ukrajina, ptá se generál

„Nepřekvapuje mě, že jsou Rusové, co se týče mostu, tak obezřetní. Je pro ně nesmírně důležitý,“ nechal se slyšet bývalý generál Severoatlantické aliance Philip Breedlove pro deník The Times. Most přes Kerčský průliv označil za „legitimní vojenský cíl,“ jehož zneškodnění by podle něj bylo zásadním strategickým i symbolickým postupem Ukrajiny. 

Zdůraznil rovněž, že Rusové se na případný útok připravují. Podél mostu umístili systémy, které mohou odrazit raketové střely. Jsou zde čluny s reflexními radary, které mají zmást naváděcí systémy raket, nebo kouřové clony, které se snaží most zakrýt. 

Minulý týden Rusko rovněž posílilo jednotky protivzdušné obrany na západě Krymu, zejména kvůli obavám z útoku na most. Podle Breedlova ukrajinská strana debatuje se západními spojenci o možnosti zaútočit na most v momentě, kdy se ruská armáda pokusí potopit ukrajinské lodě dovážející obilí. 

Útok by podle něj na určitý čas znemožnil využití mostu. Pokud by Kyjev chtěl zlikvidovat spojnici mezi Ruskem a Krymem kompletně, podle Breedlova by to vyžadovalo mohutné bombardování. 

„Lidé se mě často dotazují, zda by se měla Ukrajina k tak agresivnímu kroku uchýlit a proč by to měl Západ podporovat. Takové výtce ale nerozumím. (…) Rusko zemi napadlo a útočí ze všech stran. Bylo by to jako říkat Rogeru Federerovi, aby hrál tenisové zápasy s jednou rukou svázanou za zády a nemohl podávat,“ přirovnává generál. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 23 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit.
17:49Aktualizovánopřed 30 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 3 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 3 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 5 hhodinami
Načítání...