Ukrajina hovoří o možném útoku na Krymský most. Medvěděv varuje před „soudným dnem“

Do hledáčku ukrajinských vojenských stratégů se v posledních týdnech znovu dostává most spojující ruskou pevninu s Krymem. Také bývalý vysoce postavený představitel NATO minulý týden potvrdil, že most je nyní pro Kyjev potenciálním strategickým cílem útoku. Místopředseda ruské bezpečnostní rady a někdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv podle agentury Interfax v neděli prohlásil, že pokud se Ukrajina pokusí získat Krym vojenskou cestou zpět, nastane pro ni „soudný den.“

Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj v sobotu uvedl, že ukrajinská armáda by mohla použít americké raketové systémy HIMARS k zasažení ruských objektů na Krymu včetně lodí Černomořské flotily.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč zároveň dodal, že „jakmile se objeví první technická možnost“, cílem útoků se stane Krymský most.

Právě most vybudovaný Ruskem v roce 2018 má pro Kreml významnou symbolickou hodnotu. O možnosti jeho zacílení raketovými útoky ale ukrajinští představitelé otevřeně hovoří až v posledních týdnech.

Obezřetná začíná být i ruská strana, což naznačují nejen Medvěděvovy aktuální výroky. Mluvčí vojenské správy Oděské oblasti Serhij Bračuk v pondělí s odvoláním na ozbrojené síly informoval o tom, že Rusko, pravděpodobně v reakci na přítomnost raket HIMARS, přesunulo svou flotilu z krymského Sevastopolu do vzdálenějšího Novorosijsku. 

Na informace o možném útoku na most reagoval i ruský poslanec zastupující Krym Michail Šeremet, podle kterého by se Ukrajina v takovém případě „z ruské odpovědi na tento krok nevzpamatovala.“ Okolí mostu je podle něj nyní dostatečně ochráněné. „Pokus o útok na Krymský most by byl výzvou ke zničujícímu úderu na rozhodovací centra v Kyjevě, vojenskou infrastrukturu a logistické kanály pro dodávky zbraní,“ pohrozil. 

Most jako výkladní skříň Ruska a symbol okupace

Krymský most, který je s celkovou délkou téměř devatenácti kilometrů vůbec nejdelším v Evropě, začali Rusové stavět v roce 2016. Slavnostně ho otevřel prezident Vladimir Putin v květnu o dva roky později. Moskva si od ambiciózní stavby slibovala vytvoření přímého spojení Ruska s anektovaným Krymem a posílení cestovního ruchu z východu. 

Most se čtyřproudou dálnicí využívá ruská armáda už od začátku války hlavně k přesunu vojenské techniky a vojáků na jižní Ukrajinu. O plánovaném ukrajinském útoku na něj spekulovala média už před ruskými oslavami 9. května. Tehdy ukrajinská vojenská rozvědka oznámila, že získala technické parametry mostu. 

Rusko útočí ze všech stran, proč by nemohla Ukrajina, ptá se generál

„Nepřekvapuje mě, že jsou Rusové, co se týče mostu, tak obezřetní. Je pro ně nesmírně důležitý,“ nechal se slyšet bývalý generál Severoatlantické aliance Philip Breedlove pro deník The Times. Most přes Kerčský průliv označil za „legitimní vojenský cíl,“ jehož zneškodnění by podle něj bylo zásadním strategickým i symbolickým postupem Ukrajiny. 

Zdůraznil rovněž, že Rusové se na případný útok připravují. Podél mostu umístili systémy, které mohou odrazit raketové střely. Jsou zde čluny s reflexními radary, které mají zmást naváděcí systémy raket, nebo kouřové clony, které se snaží most zakrýt. 

Minulý týden Rusko rovněž posílilo jednotky protivzdušné obrany na západě Krymu, zejména kvůli obavám z útoku na most. Podle Breedlova ukrajinská strana debatuje se západními spojenci o možnosti zaútočit na most v momentě, kdy se ruská armáda pokusí potopit ukrajinské lodě dovážející obilí. 

Útok by podle něj na určitý čas znemožnil využití mostu. Pokud by Kyjev chtěl zlikvidovat spojnici mezi Ruskem a Krymem kompletně, podle Breedlova by to vyžadovalo mohutné bombardování. 

„Lidé se mě často dotazují, zda by se měla Ukrajina k tak agresivnímu kroku uchýlit a proč by to měl Západ podporovat. Takové výtce ale nerozumím. (…) Rusko zemi napadlo a útočí ze všech stran. Bylo by to jako říkat Rogeru Federerovi, aby hrál tenisové zápasy s jednou rukou svázanou za zády a nemohl podávat,“ přirovnává generál. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...