Ukrajina hovoří o možném útoku na Krymský most. Medvěděv varuje před „soudným dnem“

Do hledáčku ukrajinských vojenských stratégů se v posledních týdnech znovu dostává most spojující ruskou pevninu s Krymem. Také bývalý vysoce postavený představitel NATO minulý týden potvrdil, že most je nyní pro Kyjev potenciálním strategickým cílem útoku. Místopředseda ruské bezpečnostní rady a někdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv podle agentury Interfax v neděli prohlásil, že pokud se Ukrajina pokusí získat Krym vojenskou cestou zpět, nastane pro ni „soudný den.“

Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj v sobotu uvedl, že ukrajinská armáda by mohla použít americké raketové systémy HIMARS k zasažení ruských objektů na Krymu včetně lodí Černomořské flotily.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč zároveň dodal, že „jakmile se objeví první technická možnost“, cílem útoků se stane Krymský most.

Právě most vybudovaný Ruskem v roce 2018 má pro Kreml významnou symbolickou hodnotu. O možnosti jeho zacílení raketovými útoky ale ukrajinští představitelé otevřeně hovoří až v posledních týdnech.

Obezřetná začíná být i ruská strana, což naznačují nejen Medvěděvovy aktuální výroky. Mluvčí vojenské správy Oděské oblasti Serhij Bračuk v pondělí s odvoláním na ozbrojené síly informoval o tom, že Rusko, pravděpodobně v reakci na přítomnost raket HIMARS, přesunulo svou flotilu z krymského Sevastopolu do vzdálenějšího Novorosijsku. 

Na informace o možném útoku na most reagoval i ruský poslanec zastupující Krym Michail Šeremet, podle kterého by se Ukrajina v takovém případě „z ruské odpovědi na tento krok nevzpamatovala.“ Okolí mostu je podle něj nyní dostatečně ochráněné. „Pokus o útok na Krymský most by byl výzvou ke zničujícímu úderu na rozhodovací centra v Kyjevě, vojenskou infrastrukturu a logistické kanály pro dodávky zbraní,“ pohrozil. 

Most jako výkladní skříň Ruska a symbol okupace

Krymský most, který je s celkovou délkou téměř devatenácti kilometrů vůbec nejdelším v Evropě, začali Rusové stavět v roce 2016. Slavnostně ho otevřel prezident Vladimir Putin v květnu o dva roky později. Moskva si od ambiciózní stavby slibovala vytvoření přímého spojení Ruska s anektovaným Krymem a posílení cestovního ruchu z východu. 

Most se čtyřproudou dálnicí využívá ruská armáda už od začátku války hlavně k přesunu vojenské techniky a vojáků na jižní Ukrajinu. O plánovaném ukrajinském útoku na něj spekulovala média už před ruskými oslavami 9. května. Tehdy ukrajinská vojenská rozvědka oznámila, že získala technické parametry mostu. 

Rusko útočí ze všech stran, proč by nemohla Ukrajina, ptá se generál

„Nepřekvapuje mě, že jsou Rusové, co se týče mostu, tak obezřetní. Je pro ně nesmírně důležitý,“ nechal se slyšet bývalý generál Severoatlantické aliance Philip Breedlove pro deník The Times. Most přes Kerčský průliv označil za „legitimní vojenský cíl,“ jehož zneškodnění by podle něj bylo zásadním strategickým i symbolickým postupem Ukrajiny. 

Zdůraznil rovněž, že Rusové se na případný útok připravují. Podél mostu umístili systémy, které mohou odrazit raketové střely. Jsou zde čluny s reflexními radary, které mají zmást naváděcí systémy raket, nebo kouřové clony, které se snaží most zakrýt. 

Minulý týden Rusko rovněž posílilo jednotky protivzdušné obrany na západě Krymu, zejména kvůli obavám z útoku na most. Podle Breedlova ukrajinská strana debatuje se západními spojenci o možnosti zaútočit na most v momentě, kdy se ruská armáda pokusí potopit ukrajinské lodě dovážející obilí. 

Útok by podle něj na určitý čas znemožnil využití mostu. Pokud by Kyjev chtěl zlikvidovat spojnici mezi Ruskem a Krymem kompletně, podle Breedlova by to vyžadovalo mohutné bombardování. 

„Lidé se mě často dotazují, zda by se měla Ukrajina k tak agresivnímu kroku uchýlit a proč by to měl Západ podporovat. Takové výtce ale nerozumím. (…) Rusko zemi napadlo a útočí ze všech stran. Bylo by to jako říkat Rogeru Federerovi, aby hrál tenisové zápasy s jednou rukou svázanou za zády a nemohl podávat,“ přirovnává generál. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 31 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 41 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 46 mminutami

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 3 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 3 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 4 hhodinami
Načítání...