Anexe Krymu

Za založení organizované zločinecké skupiny, která se v roce 2014 podílela na nelegální anexi ukrajinského Krymu, zpřísnil pražský vrchní soud Rusovi Alexandru Frančettimu trest z pěti let vězení na deset. Vyhoštění z Česka mu pak z deseti let rozšířil na neurčitou dobu. Verdikt vynesený ve Frančettiho nepřítomnosti je pravomocný. Úřady v současné době nevědí, kde se Rus nachází.

Kreml zřejmě podplácel evropské politiky, aby zaujali vstřícnější postoje vůči Rusku. Činil tak prostřednictvím utajované lobbistické organizace, která byla řízena přímo z ruského parlamentu. Uvedla to investigativní skupina OCCRP na základě analýzy stovek uniklých e-mailů.

Vrchní státní zastupitelství podle informací České televize podalo obžalobu na Rusa Alexandra Frančettiho za účast na anexi Krymu. V Sevastopolu podle spisu vytvořil rozvědnou skupinu.

Do hledáčku ukrajinských vojenských stratégů se v posledních týdnech znovu dostává most spojující ruskou pevninu s Krymem. Také bývalý vysoce postavený představitel NATO minulý týden potvrdil, že most je nyní pro Kyjev potenciálním strategickým cílem útoku. Místopředseda ruské bezpečnostní rady a někdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv podle agentury Interfax v neděli prohlásil, že pokud se Ukrajina pokusí získat Krym vojenskou cestou zpět, nastane pro ni „soudný den.“

Vrchní státní zastupitelství se už zabývá prvním možným válečným zločinem. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v Událostech, komentářích uvedla, že se však netýká současného dění na Ukrajině, ale anexe Krymu v roce 2014, což ale se současnými boji souvisí. K případu řekla, že je velmi specifický, právě proto jej začal úřad řešit až teď. Sdělila také, že už dvanáct evropských států se začalo podobnými případy zabývat, a to na základě univerzality.

Válka na Ukrajině trvá už šestnáctý den a útoky neutichají. Bombardování se rozšířilo i na západ země, kde ničilo leteckou infrastrukturu. U Kyjeva se kolona ruských tanků a další techniky přiblížila k hlavnímu městu, dál také sílí vzájemné obviňování z plánu na použití chemických a biologických zbraní. Válka už překračuje ukrajinské hranice. Podle kyjevské vlády ruské letadlo zaútočilo na běloruskou vesnici – údajně proto, aby to Minsk vtáhlo do konfliktu. Běloruské ministerstvo obrany informaci popřelo. V 90' ČT24 situaci rozebírali bývalý velitel speciálního oddělení SOG Lumír Němec a Jan Kofroň z Institutu politických studií Univerzity Karlovy.

Švédská vláda se kvůli obavám z ruského hromadění vojenských sil u západních hranic rozhodla posílit obranu Gotlandu v Baltském moři. Už dva roky po první agresi Kremlu proti Ukrajině ostrov remilitarizovala. „Rusko má desítky tisíc vojáků kolem Ukrajiny a své jednotky může nasazovat také do a z Běloruska. Chceme tedy jasně ukázat, že jsme připraveni bránit švédskou půdu,“ slibuje ministr obrany Peter Hultqvist. Reportáž z místa přinesl web Deutsche Welle.