Válka na Ukrajině trvá už šestnáctý den a útoky neutichají. Bombardování se rozšířilo i na západ země, kde ničilo leteckou infrastrukturu. U Kyjeva se kolona ruských tanků a další techniky přiblížila k hlavnímu městu, dál také sílí vzájemné obviňování z plánu na použití chemických a biologických zbraní. Válka už překračuje ukrajinské hranice. Podle kyjevské vlády ruské letadlo zaútočilo na běloruskou vesnici – údajně proto, aby to Minsk vtáhlo do konfliktu. Běloruské ministerstvo obrany informaci popřelo. V 90' ČT24 situaci rozebírali bývalý velitel speciálního oddělení SOG Lumír Němec a Jan Kofroň z Institutu politických studií Univerzity Karlovy.
Rusové chtějí údery na západ Ukrajiny skoncovat s tamním letectvem, vypíchli odborníci
Podle ruského ministerstva obrany armáda v pátek vyřadila z provozu vojenská letiště u Lucku a Ivano-Frankivsku. Druhé zmíněné se nachází 150 kilometrů od slovenských hranic. Tamní úřady následně letecké útoky potvrdily. „Vyplývá z logiky věci podle posledních událostí na západě Ukrajiny, že Rusové chtějí omezit a eliminovat ukrajinské letectvo a chtějí Ukrajincům zabránit, aby operovali z těchto letišť na západě země,“ řekl Němec.
Podle expertů má Rusko stále vojensky navrch, ale je zaskočené. „Dá se říct, že Rusové zřejmě očekávali o něco rychlejší postup, na druhou stranu, byl bych opatrný na některá příliš optimistická hodnocení, která říkají, že Rusko nepostupuje vůbec, což není pravda,“ řekl Kofroň z Institutu politických studií.
„Ukrajina se hlavně brání, Ukrajinci mají vybudované obranné pozice, mají vybudovanou logistiku, a byť se Rusové snaží ukrajinskou armádu oslabit útokem na strategické pozice, jako jsou právě letiště na západě, tak jim to nefunguje, protože najednou zjistili, že nebojují jen proti určité části ukrajinských vojáků, ale bojují proti celé Ukrajině. V ukrajinské armádě nejsou jen vojáci, ale i obyčejní lidé, kteří podávají informace o přesunech ruských kolon, navádějí ukrajinské vojáky, kde se Rusové pohybují a pozice Rusů je obrovsky složitá,“ říká Němec.
„Je vidět, že Rusko se dostává ke Kyjevu i z východního směru, byť jejich teritoriální kontrola je často omezená na několik větších tahů. Je nutné si uvědomit, že spolu s tím, jak Ukrajinci vybudovali svou obranu v klíčových oblastech, tak postup útočníka se začíná zpomalovat a už není reálné, aby denně postoupili o desítky kilometrů. Jsou to spíše kilometry, což je také otázka nějakých problémů na ruské straně,“ doplnil Kofroň.
V rámci NATO je naprostá shoda v tom, že zatím se nebude přistupovat k tomu, co dlouhodobě žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, tedy aby se uzavřel letecký prostor nad Ukrajinou. Podle bezpečnostního analytika z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josefa Krause se tak stane v momentě, kdy to bude už opravdu neúnosné, kdy dojde k sérii válečných zločinů, a způsobí to tak obrovský poprask, že to nakonec vtáhne NATO do konfliktu. „Anebo v momentě, kdy dojde k nějakému přelití konfliktu na území jejich členů, jako je například Polsko,“ doplnil Kraus.
90’ ČT24: Josef Kraus o reakci NATO (zdroj: ČT24)
„Bezletová zóna je už překročení červené linie. To už znamená přímou konfrontaci mezi silami NATO a Ruskou federací, protože její vynucování bude znamenat, že by síly NATO měly sestřelovat ruská letadla, která ji naruší. V takovém případě už se jedná o ozbrojený konflikt mezi NATO a Ruskou federací. Pokud by NATO do přímého konfliktu z nějakého důvodu chtělo jít, pak si dovedu představit lepší způsob jak to udělat, než je vyhlašování bezletové zóny nad Ukrajinou,“ domnívá se Kraus.
Za ten považuje například nasazení vlastních ozbrojených sil k zabránění postupu ruských jednotek nebo nějaké preventivní útoky, které by měly zastavit vraždění civilistů. Nebo využití nekonvenčních druhů zbraní. „To už by ale víceméně znamenalo třetí světovou válku,“ vysvětlil.
Konec války může přijít brzo, ale také za hodně dlouho
Co se týče konce konfliktu, nabízí se několik scénářů, přičemž ten s rychlým koncem se ruské armádě stále více vzdaluje.
Dalším scénářem je, že se konflikt přelije přes hranice Ukrajiny. Moskva může poslat armádu do dalších zemí, kde má své zájmy, jako je Moldavsko nebo Gruzie, a zvýšit tlak na NATO. Nabízí se i diplomatické řešení, přestože ruské požadavky (uznání Krymu jako ruského teritoria, samostatnost povstaleckých republik na východě Ukrajiny a aby Ukrajina nevstoupila do NATO) se dosud ukrajinské straně zdají jako velice přehnané.
Nemusí to ale být jen Ukrajina, která by měla kapitulovat. Neúspěch bleskového tažení, vysoké ztráty ruské armády a stále citelnější sankce. To vše může vést k tomu, že by mohl padnout i ruský prezident Vladimir Putin. Ačkoliv je po desetiletí jeho pozice v čele Ruska mimořádně silná, ekonomické a sociální otřesy by ho mohly ohrozit.
„Pokud se Ukrajincům bude déle dařit se bránit a způsobovat těžké ztráty, tak i Rusko by asi dokázalo ze svých požadavků nějakým způsobem slevit. Stejně tak pokud se ta situace nebude vyvíjet příznivě pro ukrajinskou armádu, kdyby padl třeba Charkov, tak i Ukrajinci by mohli překousnout věci, které jsou pro ně jinak zcela nepřijatelné,“ myslí si redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.
Podle Jana Kofroně dojde za dva, za tři týdny k dohodě mezi oběma stranami. „Nevidíme ztráty ukrajinské strany, ovšem pokud ty překročí nějakou mez, tak Ukrajina může začít chápat, že není schopná už prodlužovat odpor minimálně v oblasti východní Ukrajiny, kde jim bude hrozit zničení velkých měst. Tato oblast je ekonomicky i populačně nejvýznamnější částí,“ řekl Kofroň.
„Dohoda nastane pouze s velmi těžkými kompromisy pro Ukrajinu, které v tento okamžik si asi nikdo nechce připustit. Minimálně můžeme očekávat, že Rusko bude žádat akceptaci anexe Krymu, Rusko bude chtít, aby Ukrajina nevstoupila do NATO, poté uznání povstaleckých republik na východě, a bude chtít demilitarizaci Ukrajiny, to znamená, že bude určovat jaké typy zbraní Ukrajina může nebo nemůže mít. Doufejme, že tuto možnost Ukrajina nikdy nepřijme, protože by to zásadním způsobem mohlo narušit její obranyschopnost,“ zakončuje Kofroň.