Vrchní státní zastupitelství se už zabývá prvním možným válečným zločinem. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v Událostech, komentářích uvedla, že se však netýká současného dění na Ukrajině, ale anexe Krymu v roce 2014, což ale se současnými boji souvisí. K případu řekla, že je velmi specifický, právě proto jej začal úřad řešit až teď. Sdělila také, že už dvanáct evropských států se začalo podobnými případy zabývat, a to na základě univerzality.
Je to specifický případ, říká vrchní státní zástupkyně k vyšetřování možného válečného zločinu
Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová o vyšetřování možných válečných zločinů (zdroj: ČT24)
„Je to případ dřívějšího data, spadá do roku 2014, dotýká se bojů, které proběhly při anexi Krymu. Obviněna je jedna osoba, jde o ruského občana, který se měl zapojit do anexe Krymu a v České republice je obviněn z účasti na organizované zločinecké skupině,“ uvedla Bradáčová.
Vrchní státní zástupkyně uvedla, že vazební stíhání právě probíhá, bylo zahájeno na základě pokynů státního zástupce. „Jsme v prvopočátku, ale mohu říci, že to není ten klasický válečný zločin, o nichž jsme informovali jakožto Vrchní státní zastupitelství, zločiny, které se začaly vyšetřovat až s agresí Ruska na Ukrajině. Jde o přechozí období, které ale souvisí s boji na Ukrajině,“ sdělila.
Bradáčová uvedla, že jde o velmi specifický případ, a to i proto, že tímto obviněným se už zabýval i jiný stát. „Právě proto, že se tady ta osoba vyskytla v rámci vydávacího řízení a celá situace se zkomplikovala, protože není možné, abychom kohokoli vydávali do válečné zóny, jsme také zvolili tento postup,“ popsala.
Trestní stíhání zahájilo už dvanáct evropských států
Řízení podle Bradáčové probíhají na dvou úrovních. Tou první je národní úroveň. „Už dvanáct evropských států zahájilo trestní řízení, a to na základě univerzality. Ta umožňuje státům, které přijaly mezinárodní závazky, a vlastně je i zavazuje, aby se zabývaly zločiny, které se odehrály na území jiného státu a spáchali je nikoli občané toho státu, který se těmi věcmi zabývá,“ řekla s tím, že šetření zároveň probíhá i na Ukrajině.
„Potom je ta nadnárodní úroveň, mezinárodní, kdy trestní soud v Haagu jasně deklaroval, že zahájil řízení o zločinech na Ukrajině právě proto, že Ukrajina přijala jurisdikci tohoto tribunálu. Tento tribunál v úzkém kontaktu spolupracuje s takzvaným Eurojustem, což je agentura Evropské unie pro mezinárodní trestní spolupráci,“ popsala. Právě tam se podle Bradáčové předávají a koordinují všechny poznatky.
Uprchlíci jako hlavní svědkové
Jako svědkové v těchto případech figurují zejména uprchlíci, kteří mají občas strach mluvit. „Je to um přistupovat k těmto lidem, kteří přicházejí z válečného konfliktu, mohou mít řadu posttraumatických stresových poruch, které už se mohly rozvinout. Mluví také jiným jazykem, což je vždy bariéra. Hodně to závisí i na přístupu veřejných institucí či nestátních organizací, které právě s těmito osobami pracují,“ uvedla.
Ověřit taková svědectví není podle vrchní státní zástupkyně jednoduché, je to podle ní nová situace, a to i z pohledu typu důkazů. „Toto je válečný konflikt, který probíhá v přímém přenosu, je o něm řada informací v elektronickém prostoru, lidé disponují mnoha video či audio záznamy. Samozřejmě tady ale platí zásady trestního práva čili předtím, než by mohl být kdokoli obviněn, musí být na základě důkazů zcela jasně prokázáno, že se dopustil trestného činu,“ upozornila.