OSN chce co nejrychleji najít cestu k příměří a dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou, řekl při návštěvě Moskvy generální tajemník OSN António Guterres. Zdůraznil, že ruská invaze je v protikladu vůči základním dokumentům OSN a apeloval na vytvoření humanitárních koridorů, jimiž by se mohli evakuovat civilisté z oblastí bojů.
Podezření z válečných zločinů na Ukrajině je třeba vyšetřit a viníky potrestat, řekl v Moskvě Guterres
24 minut
Brífink po jednání A. Guterrese se S. Lavrovem
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„Máme mimořádný zájem na hledání cest k vytvoření podmínek pro efektivní dialog a příměří, co nejrychleji to půjde,“ prohlásil generální tajemník OSN při schůzce s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Lavrov řekl, že za ruskou invazi na Ukrajinu může rozšiřování Severoatlantické aliance.
Situace na Ukrajině se podle Guterrese stala „katalyzátorem četných problémů, které se v posledních desetiletích hromadily v euroatlantickém prostoru“. Válka podle generálního tajemníka odporuje základním dokumentům OSN. „Čím dříve skončí, tím lépe to bude pro Ukrajinu, Ruskou federaci i OSN.“
„Jsem znepokojen neustálými oznámeními o potenciálních válečných zločinech. Je třeba je náležitě vyšetřit, aby viníci byli náležitě potrestání,“ prohlásil v Moskvě Guterres. Apeloval na vytvoření humanitárních koridorů a navrhl vytvoření skupiny pro koordinaci mezi OSN, Ukrajinou a Ruskem, která by zajišťovala organizaci evakuací i bezpečnostní garance.
Podle Lavrova má Moskva zájem o spolupráci s OSN při pomoci civilistům. Hovořil také o údajné sabotáži minských dohod ze strany Kyjeva. Svět se podle něj nachází v momentě pravdy: „Buď bude někdo rozhodovat spolu se svými satelity, jak bude lidstvo žít, nebo bude lidstvo žít podle Charty OSN. Nikdo nechce žádných válek,“ prohlásil ministr zahraničí agresorské země.
Lavrov tvrdil, že Rusko má zájem na diplomatickém řešení konfliktu prostřednictvím rozhovorů s Ukrajinou, ale na nějaké zprostředkování je podle něj příliš brzy. Kyjev navrhoval mírová jednání ve zdevastovaném Mariupolu. Lavrov zapochyboval, zda jednání dospějí k nějakému výsledku, pokud se Ukrajina bude dále držet své linie. Rusko prý stále čeká na ukrajinskou odpověď na své návrhy, předané před deseti dny, dodal.
Nejprve měl vidět důsledky okupace, kritizuje Guterrese Kyjev
Guterrese čeká v úterý ještě schůzka s Vladimirem Putinem. V dalších dnech zamíří přes Polsko na Ukrajinu, kde se ve čtvrtek setká s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Také kvůli tomu, že při své cestě zamíří nejdříve do Moskvy, čelil Guterres kritice od řady ukrajinských činitelů, včetně právě Zelenského: „Válka je na Ukrajině, v ulicích Moskvy nejsou žádná těla. Bylo by logické jet nejprve na Ukrajinu, podívat se na tamní lidi, na důsledky okupace.“
OSN na nezbytnou humanitární pomoc žádá o 51 miliard korun. Částka je oproti původnímu odhadu, který organizace učinila začátkem března, více než dvojnásobná. „Uplynuly dva měsíce, potřeby stále rostou a humanitární pomoc se rozšířila co do rozsahu i zaměření,“ zdůvodňuje OSN.
Ruská invaze na Ukrajinu vyhnala z domovů téměř 13 milionů lidí, z toho 5,2 milionu uteklo do bezpečí za hranice. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky odhadl, že počet běženců z Ukrajiny se může zvýšit až na 8,3 milionu.
O válce na Ukrajině v úterý hovořili také vládce Kremlu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Putin svému protějšku řekl, že Mariupol už byl „osvobozen“. „Pokud jde o ukrajinské vojáky a příslušníky nacionalistických praporů, obklíčené v areálu Azovstal, pak kyjevské úřady by měly převzít politickou odpovědnost a se zřetelem na humanitární důvody by jim měly dát rozkaz složit zbraně,“ zní z Kremlu.
Ukrajinský generální štáb ve svých hlášeních v posledních dnech upozorňuje na pokračující bombardování mariupolských oceláren, a to i s využitím strategických bombardérů. Sami obránci uvádějí, že kromě nepřetržitého bombardování se Rusové pokoušejí vzít ukrajinské pozice ztečí. Ruské výzvy složit zbraně obránci ukrajinské bašty ve strategicky položeném přístavním městě opakovaně nevyslyšeli.
Polsko uvalilo vlastní sankce
Polsko v úterý oznámilo vlastní sankce proti Rusku. Na prvním sankčním seznamu se ocitlo patnáct oligarchů a pětatřicet firem, figuruje na něm mimo jiné miliardář Oleg Děripaska či plynárenský gigant Gazprom.
Ministr vnitra Mariusz Kamiński vysvětlil, že polský seznam je doplněním „černé listiny“, kterou dala dohromady Evropská unie. „První sankční seznam má padesát položek. Jsou na něm jména ruských oligarchů a ruských firem, které – jak zdůrazňuji – reálně podnikají na území naší země,“ okomentoval opatření Kamiński.
Na sankčním seznamu se ocitnou například všechny firmy, které do Polska dovážely uhlí z okupované části východoukrajinského Donbasu, i jejich majitelé. „Jde o takové firmy, jako je KTK Polska či Suek Polska, které ruské uhlí a uhlí z Donbasu dovážely roky,“ řekl ministr. Sankce se také dotknou ruské plynárenské společnosti Novatek či PhosAgro, což je „ruský potentát na trhu hnojiv“, nebo firem a podnikatelů spjatých s režimem běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, například Beloil, dodal Kamiński.
Na seznamu figuruje i automobilka Kamaz, výrobce antivirových programů Kaspersky Lab či plynárenská společnost Novatek.
Sankce mají podobu především zmrazení finančních prostředků a dalších aktiv, ale také vyloučení z veřejných soutěží, v případě oligarchů jde i o zákaz vstupu do Polska. Zpravodajské služby se podle ministra snaží odhalit další ruské podnikání v Polsku, často uskutečňované pod pláštíkem firem z daňových rájů, jejichž vlastníky ale bývají ruští oligarchové. Zpravodajské služby podle ministrova náměstka již podaly návrhy na rozšíření sankčního seznamu.
