Ruský křižník Moskva se potopil, oznámilo ruské ministerstvo obrany

„V důsledku požáru na křižníku Moskva explodovala munice. Loď byla vážně poškozena,“ uvedlo podle ruské státní agentury TASS už v noci ruské ministerstvo obrany.

Dodalo, že příčiny požáru se vyšetřují. „Kde se křižník nyní nachází, vojenský úřad neupřesnil,“ upozornil na svém webu ruský list Kommersant. Následně ruské ministerstvo obrany uvedlo, že poškozené plavidlo zůstává na hladině. „Ohnisko požáru na křižníku Moskva bylo lokalizováno, nejsou vidět plameny. Ustaly výbuchy munice,“ uvedlo ruské ministerstvo podle agentury TASS. Podle vyjádření se chystá odtah lodi do přístavu.

Ministerstvo také tvrdí, že hlavní výzbroj křižníku nebyla při explozi poškozena. „Posádka křižníku byla evakuována na plavidla Černomořské flotily v okolí. Podnikají se opatření k odtažení křižníku do přístavu,“ dodal úřad.

O požáru na palubě Moskvy hovořil poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Už ve středu gubernátor Oděské oblasti Maksym Marčenko řekl, že se křižník stal terčem ukrajinského útoku. „Střely Neptun střežící Černé moře způsobily velmi vážné škody,“ uvedl v internetovém příspěvku.

Protilodní střely Neptun o doletu až 280 kilometrů začala Ukrajina vyvíjet v minulé dekádě, v roce 2020 je podle dostupných informací přijala do výzbroje.

O příčině výbuchu na palubě Moskvy zatím nemají jasno ani Spojené státy. „Nevíme, co výbuch způsobilo,“ řekl mluvčí Pentagonu John Kirby v rozhovoru pro televizi MSNBC.

„Viděli jsme zprávy na sociálních sítích, že to možná byla ukrajinská raketa pobřežní obrany, která ji zasáhla. Nemůžeme to vyloučit, jen zatím nemáme dostatek informací,“ dodal.

Kvůli bouři není možné určit polohu lodi

Satelitní snímky americké firmy Maxar Technologies ukázaly, že křižník se 10. dubna nacházel severozápadně od krymského přístavu Sevastopol. Jeho současnou polohu nelze přes satelit určit kvůli velké bouři nad Černým mořem, upozornil server CNN.

„Na pomoc Moskvě přispěchaly čtyři ruská pomocná plavidla. V té době zuřila bouře,“ napsal list Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenovaný zdroj z ukrajinské rozvědky. Ke všemu podle něj došlo asi 20 námořních mil (asi 37 kilometrů) od Hadího ostrova. Právě u Hadího ostrova křižník stál u zrodu jednoho z nejikoničtějších vzkazů na ruskou adresu, když se účastnil útoku na ostrov.

Podpora z moře je pro Rusko důležitá

Ztráta raketového křižníku Moskva ze sovětské éry by byla pro ruskou armádu v padesátý den války ranou. Kreml se připravuje na nový útok ve východním Donbasu, který pravděpodobně určí výsledek konfliktu.

Aktivity ruského námořnictva v Černém moři jsou přitom pro podporu pozemních operací na jihu země klíčové. Ruské síly z moře opakovaně odpalovaly řízené střely a pro invazní jednotky jsou tak posilou při bojích o Mariupol. Pokud bude již několik týdnů obléhaný hlavní ukrajinský přístav v Azovském moři dobyt, stane se prvním velkým městem, které ruské síly od začátku invaze ovládnou.

„Je to poměrně velká palební síla. Křižník je velmi významný (…) Pokud došlo k výbuchu munice, došlo k poměrně velké devastaci,“ řekl ve vysílání ČT24 bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý. „Na nejbližší dobu je tento křižník vyřazen z bojové činnosti,“ je přesvědčen.

O větším vlivu na vývoj bojů na jihu Ukrajiny ale Šedivý pochybuje. „Hlavní úder bude přece jen veden po pevnině,“ vysvětluje. Plavidlo nechvalně proslulo v začátcích bojů, kdy vyzvalo ukrajinskou posádku Hadího ostrova, aby se vzdala, obránci to však nevybíravými slovy odmítli. Možné zasažení lodi ukrajinskými raketami tak podle Šedivého přinese zejména morální satisfakci. „Pro řadu lidí je to symbolický krok,“ zdůrazňuje Šedivý. 

Ani zahraniční odborníci nepředpokládají, že by poškození nebo potenciální ztráta lodi Moskva ovlivnila poměr sil na bojišti. „Loď je opravdu velmi stará. Ve skutečnosti se už pět let plánuje její sešrotování,“ řekl ruský vojenský analytik Alexandr Chramčichin. Podle expertů má Rusko dostatek prostředků k udržování blokády ukrajinských přístavů a k zasahování cílů uvnitř Ukrajiny jinými raketovými systémy.

Moskva je vlajkovou lodí ruského námořnictva

Křižník Moskva byl postaven v loděnicích v ukrajinském Mykolajivu, na vodu vyplul roce 1982 pod jménem Slava. V roce 1989 doprovázel sovětského vůdce Michaila Gorbačova při schůzce s americkým prezidentem Georgem Bushem na Maltě.

V roce 2000 se pod názvem Moskva stal vlajkovou lodí ruské Černomořské flotily, v témže roce jej navštívil ruský prezident Vladimir Putin spolu s tehdejším ukrajinským prezidentem Leonidem Kučmou.

Křižník se zúčastnil řady ozbrojených konfliktů, včetně ruského tažení v Sýrii. Poté byl několik let opravován. Posádka lodi čítá 510 lidí. Vyzbrojen je střelami s plochou dráhou letu, protileteckými raketami, dělostřeleckými a protilodními zbraněmi, napsala BBC na svém webu.

Pokud by se ukrajinský úspěch potvrdil a Moskva šla ke dnu, jednalo by se o největší ztrátu ruského námořnictva od druhé světové války. Symbolicky v době, kdy vyšly pamětní známky odkazující na hrdinství obránců Hadího ostrova.