S explozemi na Krymu začala rozhodující fáze války

Vojenská základna Saky u Novofedorivky na západě Krymu, kde k explozím došlo, leží asi padesát kilometrů severně od přístavu Sevastopol, v němž sídlí ruská černomořská flotila. Leteckou základnu využívalo Rusko k útokům na cíle hluboko ve vnitrozemí Ukrajiny. 

Moskva se snažila výbuchy na základně Saky nejprve bagatelizovat s tím, že je způsobila munice, která náhodně vybuchla na letišti. Tam podle satelitních snímků parkovalo několik vojenských letadel, které však podle Ruska poškozena nebyla. 

Snímky americké společnosti Planet Labs ovšem ukazují rozsáhlé plochy spálené země a poškozenou přistávací dráhu spolu s ohořelými zbytky letadel. Záběry pořízené soukromým satelitním operátorem 9. srpna kolem osmé hodiny ranní – přibližně čtyři hodiny před výbuchy – a 10. srpna kolem 16:40 ukazují, že nejméně osm letadel zaparkovaných venku bylo poškozeno nebo zničeno:

Krym je ukrajinský, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinská strana se k výbuchům oficiálně nepřihlásila. Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak dokonce pro internetovou televizi Dožď popřel, že by za výbuchy stála jeho země: „Samozřejmě, že ne. Co s tím máme společného?“

Jakýkoli útok Ukrajiny na Krym by totiž Moskva považovala za mimořádně závažný. Exprezident Dmitrij Medveděv minulý týden pohrozil, že „okamžitě nastane soudný den“, pokud se Ukrajina zaměří na Krym.

Nicméně možnost, že útok byl proveden ukrajinskými silami, připouští vyjádření prezidenta Volodymyra Zelenského den po výbuších: „Válka na Ukrajině začala Krymem a musí skončit jeho osvobozením. Krym je ukrajinský a my se ho nikdy nevzdáme.“

Momentum pro Ukrajinu

Dva ukrajinští představitelé, kteří hovořili se serverem Politico pod podmínkou anonymity, navíc naznačili, že za výbuchy opravdu stojí Kyjev. Zatímco ukrajinské síly se v posledních týdnech snažily získat zpět území směrem k městu Cherson, které padlo do rukou Rusů v prvních dnech invaze, oba představitelé uvedli, že výbuchy na letišti naznačují, že protiútok na jihu nyní naplno začíná.

„Ruské síly nedosáhly v oblasti východního Donbasu velkého pokroku od bojů o Severodoněck a Lysyčansk, z nichž Ukrajina takticky ustoupila v červnu, respektive červenci. Domníváme se, že momentum tak hraje nyní do karet Ukrajině, protože ruská morálka je nízká,“ vysvětlil serveru úředník blízký Zelenskému.

Druhý ukrajinský představitel serveru řekl, že srpen a září budou z vojenského hlediska „velmi důležité“ měsíce, které pravděpodobně určí konečný výsledek války. Intenzita bojů může být podle něj podobná situaci z února. Blíže však věc odmítl s odkazem na vojenské tajemství upřesnit. Výbuchy na letišti Saky byly podle něj vzkazem Rusům, že „nikde nejsou v bezpečí“.

„Ať vědí, jaké to je,“ dodal s odkazem na strach a nejistotu panující po celé Ukrajině, na kterou od začátku invaze dopadlo už přes tři tisíce ruských raket.

Deník Washington Post také s odvoláním na jednoho z ukrajinských vládních představitelů uvedl, že útok provedly speciální jednotky.

Pokud by za výbuchy stála skutečně Ukrajina, jednalo by se o první velký útok Kyjeva na ruské síly na Krymu, který Moskva násilně anektovala v roce 2014. Ukázalo by to také, že Ukrajina má technické možnosti pro úder na velkou vzdálenost a schopnost Rusko zaskočit, zdůrazňuje Volodymyr Dubovyk, profesor mezinárodních vztahů na Mečnikovově národní univerzitě v Oděse.

Co zničilo základnu?

Snímky zachycující základnu před výbuchy a po nich jsou prvním nezávislým potvrzením jejího poškození a vyvolávají otázky, jak mohlo být místo vzdálené více než sto šedesát kilometrů od fronty napadeno.

Útok ukrajinských letadel? Základna na Krymu by byla velmi dobře bráněna a díky pokrytí raketami země-vzduch je konvenční bombardování nepravděpodobné. Zbývají tedy řízené střely odpalované ze vzduchu – ale v tomto konfliktu se zatím neobjevily žádné důkazy o tom, že by je Ukrajina použila.

Pozemní zbraně také nejsou pravděpodobné; dolet balistické rakety Tochka-U se odhaduje na pouhých sto dvacet kilometrů. Střely s delším doletem, jako jsou například rakety Neptun ukrajinské výroby, by zásahu schopné byly, ale dosud byly používány hlavně proti velkým válečným lodím. Ukrajina tvrdí, že dvě z nich v dubnu potopily ruský křižník Moskva.

Na Ukrajině se nyní nacházejí i protilodní střely Harpoon vyvinuté na Západě, dodávky verze schopné zasáhnout i pozemní cíle v květnu, avizovalo Dánsko. V poslední době se v souvislosti s konfliktem hovoří také o amerických raketách HIMARS, verze dodané Ukrajině mají ale udávaný dosah kolem osmdesáti kilometrů.  

Eliot Higgins, zakladatel a ředitel investigativní webové stránky Bellingcat, ve čtvrtek v sérii tweetů uvedl, že „si nedokáže vybavit, kdy Rusko v poslední době ztratilo tolik leteckých prostředků během jednoho dne“.

Poznamenal také, že dokáže rozeznat tři krátery na místech, která se zřejmě používají pro skladování. „Takže to mohl být cíl a vše ostatní bylo zničeno, když to, co tam bylo skladováno, vyletělo do vzduchu,“ podotkl Higgins. Jedním ze způsobů, jak tyto krátery interpretovat, je podle něj přesný zásah munice dlouhého doletu. Dodal, že krátery podle všeho měřily „asi 20 až 25 metrů na šířku, což by znamenalo dost velkou munici“.

Britský ministr obrany Ben Wallace řekl stanici BBC, že je podle něj nepravděpodobné, že by se na útoku podílely západní zbraně. Letecká základna na Krymu by však byla legitimním cílem ukrajinských ozbrojených sil, dodal. 

Možná je i sabotáž na zemi. Plný rozsah škod způsobených výbuchy na Krymu zůstává nejasný. Jakýkoli počet zničených vojenských letadel však znamená úbytek ruských vzdušných sil.