Krymská krize

Přibývá případů, kdy se lidé napojení na sankcionované ruské podnikatele nebo politiky zbavují majetku. Podle informací ČT prověřují nově české úřady i transakce kolem jednoho z činitelů Rusy jmenované okupační správy Chersonské oblasti na Ukrajině. Jeho rodina převedla pražskou firmu na důchodkyni z Luhanské oblasti.

Kvůli útoku dronů v přístavu v krymském Sevastopolu Rusko napřed dočasně odstoupilo od obilné dohody, později z podílu na operaci obvinilo Velkou Británii, jejíž velvyslankyni Deborah Bronnertovou si předvolalo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tím dává najevo, jak důležitý je anektovaný Krym pro vůdce Vladimira Putina a jak velkou roli může v dalším vývoji konfliktu hrát.

Pražský městský soud osvobodil Rusa Alexandra Frančettiho, který byl obžalován z podílu na ruské anexi Krymu. Prvoinstanční verdikt není zatím pravomocný, účinné ale je propuštění obžalovaného muže z vazby. Podle obžaloby vytvořil Frančetti v Sevastopolu rozvědnou skupinu a podílel se na zadržení jedenácti osob. O jeho vydání původně žádala Ukrajina, soudy to odmítly kvůli válečné situaci v zemi.

Ruský most přes Kerčský průliv na Krym zachvátil požár. Na mostě došlo k explozi, v jejímž důsledku se zřítila i část silnice. Moskva za příčinu označila výbušninu nastraženou v autě. Ukrajinska pravda tvrdí, že strůjkyní výbuchu je ukrajinská tajná služba SBU. Kerčský most, označovaný Moskvou jako Krymský, otevřelo Rusko v roce 2018, čtyři roky po nelegální anexi Krymu. Je důležitou dopravní a zásobovací trasou pro ruskou armádu a okupovaný poloostrov. Ruské úřady v sobotu odpoledne oznámily, že se podařilo částečně obnovit silniční a následně i železniční dopravu.

Smrt prokremelské televizní komentátorky Darji Duginové při nedělním výbuchu podezřelého auta poblíž Moskvy okamžitě vyvolala spekulace, že cílem útoku mohl být její otec. Alexandr Dugin je ultranacionalistický filozof a spisovatel, který obhajuje nové rozsáhlé ruské impérium a je horlivým zastáncem války na Ukrajině. Podle některých komentátorů má tento šedesátiletý muž velký vliv na Vladimira Putina, ačkoli nemá žádné oficiální vazby na Kreml ani na ruskou zahraniční politiku. Četné zmínky o něm v mezinárodním tisku jako o „Putinově mozku“ se však zdají být opodstatněné.

Rusko se podle Spojených států odhodlalo k anexi čtyř ukrajinských oblastí. Podle Washingtonu se jedná o Doněckou, Luhanskou, Chersonskou i Záporožskou oblast, nebo alespoň jejich části. To potvrzuje i prohlášení ministra zahraničí Sergeje Lavrova, podle kterého se geografické cíle Ruska změnily a nezůstávají jen u Donbasu. Američané nyní očekávají scénář použitý při anexi Krymu – to znamená uspořádání zdánlivých referend a následné připojení. To vše s využitím dosazených politiků, kteří o připojení k Rusku mluví už mnoho týdnů.

Pražský vrchní soud nepřipustil vydání Rusa Alexandra Frančettiho na Ukrajinu, své rozhodnutí zdůvodnil válečnou situací. Podle soudců by tam muži hrozilo reálné riziko porušení mužových lidských práv, oznámil ve čtvrtek mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig. Ukrajina žádala Frančettiho vydání v souvislosti s jeho údajným podílem na ruské anexi Krymu. Česko nyní kvůli tomuto skutku muže stíhá samo.

Několik let trvající ozbrojený konflikt v Donbasu na východě Ukrajiny je evropskou válkou, prohlásil v sobotu na mnichovské bezpečnostní konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil současně, že nelze dělat jakékoliv mírové plány bez účasti Ukrajiny a bez vrácení „okupovaných území“.

Moskva hodlá na Ukrajině vymáhat škody, které údajně Kyjev způsobil Krymskému poloostrovu v době ukrajinské správy, před ruskou anexí. V ruské Státní dumě už podle agentury Interfax vznikla pracovní skupina, která se problémem zabývá. Krymský poslanec Andrej Kozenko prý spočítal, že jde o sumu víc než 1,5 bilionu rublů (asi 530 miliard korun).

Před pěti lety se obyvatelé Krymu mohli vydat k hlasovacím urnám. Událost, které Kreml a jeho příznivci na poloostrově říkají referendum, se pak stala důvodem k anexi tohoto ukrajinského území Ruskem. Hlasování bylo porušením ukrajinské ústavy, jeho výsledky byly zpochybněny a samotná anexe poloostrova pak byla porušením mezinárodního práva i dalších závazků, které Rusko přijalo.

Ruská armáda posiluje své letectvo na Krymu, několik jejích stíhacích letounů přistálo o víkendu na základně Belbek na anektované části poloostrova. Zároveň v oblasti vojensky posiluje i Ukrajina. Mezi oběma zeměmi se kvůli sporu o Krym v posledních týdnech stupňuje napětí – třebaže místní Rusové by se zřejmě znovu vyslovili pro nadvládu Moskvy, stejně jako na jaře 2014.

Kreml v pátek odmítl americkou podmínku, že se mohou prezidenti Vladimir Putin a Donald Trump sejít až poté, co Rusko vrátí Ukrajině lodě a námořníky zadržené v Kerčském průlivu. Americký postoj podle Moskvy osud ukrajinských námořníků neovlivní. Současně Rusko ujišťuje, že má o schůzku s USA na nejvyšší úrovni nadále zájem.

Ruská anexe vod Azovského moře je pro Česko stejně nepřijatelná, jako byla anexe ukrajinského poloostrova Krym. Na Twitteru to uvedl šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD). Ministerstvo zahraničí v tiskovém prohlášení označilo blokování plavby Kerčským průlivem ze strany Ruska za hrubé porušení mezinárodního práva a vyzvalo k propuštění zajatých ukrajinských lodí i námořníků.

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček se v úterý schází s šéfem ruské Státní dumy Vjačeslavem Volodinem. Už v pondělí jednal s předsedkyní horní komory ruského parlamentu Valentinou Matvijenkovou. Oba jsou přitom po anexi ukrajinského Krymu ruskými vojsky na sankčním seznamu Evropské unie a NATO. Radek Vondráček o své pondělní schůzce hovořil v pořadu Události, komentáře se Světlanou Witowskou, považuje ji za adekvátní.

Na východoukrajinském Donbasu mělo začít nové příměří vyhlášené se zahájením školního roku. Pozorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která v oblasti působí, ale od středeční půlnoci zaznamenala už více než semddesát případů porušení klidu zbraní.

Před deseti lety se rozhořela válka mezi Ruskem a Gruzií. Klíčovou roli v ní hráli ještě dva aktéři, o kterých se však příliš nemluví: Jižní Osetie a Abcházie. Uznání těchto dvou separatistických republik Ruskem bylo jedním z hlavních důsledků pětidenní války. Boje tehdy nevzplanuly ani v jedné z oblastí poprvé. Byly další kapitolou válek z počátku 90. let, při kterých obě uhájily svou faktickou nezávislost. Podobně jako další dodnes sporná území bývalého Sovětského svazu.

Šesti firmám z Ruska a Krymu, které se podílely na výstavbě mostu z ruské pevniny přes Kerčský průliv na Krym, Evropská unie zmrazila jejich evropský majetek. Podle názoru unijních zemí totiž tyto firmy podpořily upevňování ruské kontroly nad nezákonně anektovaným Krymským poloostrovem. Krok, který zvyšuje počet společností dotčených unijními sankcemi na čtyřiačtyřicet, oznámila Rada EU.

Třicet poslanců z šesti politických stran poslalo dopis vládě Ruské federace, aby propustila Olega Sencova a dalších víc než šedesát Ukrajinců vězněných v Rusku. Protestní dopis na jejich podporu odeslali ruskému velvyslanci v Praze. Poslanci tvrdí, že Ukrajinci byli odsouzeni nespravedlivě. Pro režiséra Sencova, který už 51. dnem drží hladovku, žádají i nezávislou lékařskou péči a setkání se zástupci ukrajinských úřadů.

Kreml popřel, že by krymská anexe mohla být zařazena na pořad chystaného summitu prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Ve všem ostatním je ale Putin podle svého mluvčího ochoten hledat kompromisy. Trump přitom minulý týden uvedl, že se chce se svým ruským protějškem bavit mimo jiné o situaci na Ukrajině. Oba prezidenti se mají setkat za dva týdny v Helsinkách.

Už měsíc drží ukrajinský filmový režisér Oleg Sencov v ruském vězení hladovku. Chce tak dosáhnout propuštění všech ukrajinských politických vězňů. Sám se mezi ně počítá, pro sebe ale svobodu nežádá. Sencov, který pochází z Krymu, si odpykává dvacet let za terorismus. Podle něj je to ale jen záminka k umlčení jeho kritického hlasu. Propuštění Sencova žádá filmový svět, Evropská unie i lidskoprávní organizace.

Agenti ukrajinské tajné služby SBU podnikli domovní prohlídku v sídle ukrajinské pobočky ruské státní agentury RIA Novosti v centru Kyjeva. Zadrželi šéfa pobočky. Úřady podle generálního prokurátora Jurije Lucenka mají důkazy o spáchání vlastizrady pracovníky agentury. Razie provedla kontrarozvědka také v kyjevské kanceláři ruské televize RT (bývalá Russia Today). Kreml zákrok ukrajinských úřadů kritizoval jako „naprosto hanebný a donebevolající“ a pohrozil odvetou.

Kladení a zneškodňování min, rozebírání zbraní nebo přednáška o trhavinách ukrytých třeba v knihách by mohlo být náplní pro armádní soustředění. Na anektovaném ukrajinském Krymu ale ruští vojáci takový program nepřichystali pro své kolegy z armády – nastražovat výbušniny učí místní děti.

Novým sankčním seznamem chtějí Spojené státy ovlivnit březnové prezidentské volby v Rusku, tvrdí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tak na plánované rozšíření listiny s tím, že podobné snahy cizím zemím nevyjdou. Na seznamu se může během pondělí objevit až 400 osob – mimo jiné podnikatelé blízcí prezidentu Vladimiru Putinovi.

Ruská armáda přesunula na Krym druhou divizi moderních protiraketových systémů S-400. Informovala o tom agentura TASS. První divizi Moskva nasadila ve východní části anektovaného poloostrova na jaře minulého roku poblíž přístavu Feodosija.