Rusko chce anektovat další oblasti Ukrajiny. Podle Washingtonu použije stejný scénář jako na Krymu

Nahrávám video

Rusko se podle Spojených států odhodlalo k anexi čtyř ukrajinských oblastí. Podle Washingtonu se jedná o Doněckou, Luhanskou, Chersonskou i Záporožskou oblast, nebo alespoň jejich části. To potvrzuje i prohlášení ministra zahraničí Sergeje Lavrova, podle kterého se geografické cíle Ruska změnily a nezůstávají jen u Donbasu. Američané nyní očekávají scénář použitý při anexi Krymu – to znamená uspořádání zdánlivých referend a následné připojení. To vše s využitím dosazených politiků, kteří o připojení k Rusku mluví už mnoho týdnů.

Lavrov ve středu uvedl, že Moskvě podle něj nejde jen o Doněckou a Luhanskou oblast, ale také o další území včetně jihu Ukrajiny, napsal list Kommersant s odkazem na rozhovor šéfa ruské diplomacie pro agenturu RIA Novosti.

„Geografie je nyní jiná. Už nejde jen o Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, ale i o Chersonskou oblast, Záporožskou oblast a řadu dalších území,“ řekl Lavrov s odkazem na ty části Ukrajiny, které Rusko okupuje nebo se je snaží získat pod kontrolu. Podle agentury Reuters jde o dosud nejjasnější přiznání takto vysoce postaveného činitele Moskvy, že se její válečné snažení na Ukrajině za posledních pět měsíců rozšířilo.

Další vyjednávání o míru podle Lavrova „za současné situace nedávají žádný smysl“. Předchozí setkání vyjednavačů podle něj pouze ukázala „nedostatek vůle vážně jednat“ o podmínkách ze strany Ukrajiny. „Rusové chtějí krev, ne vyjednávání. Vyzývám všechny naše partnery, aby posílili sankce vůči Rusku a urychlili dodávky zbraní na Ukrajinu,“ reagoval na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

Podle Lavrova k rozšíření ruských vojenských cílů přispěl i „bezmocný vztek“ Západu, který Ukrajině poskytl zbraně dlouhého dosahu včetně salvových raketometů HIMARS. Rusko proto nemůže dovolit ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému nebo jeho nástupci, aby těmito zbraňovými systémy ohrožovali území samozvaných republik na východě Ukrajiny.

„Cherson je Rusko!“

Podobně jako u Krymu by i v případě dalších ukrajinských regionů měli ruským záměrům pomoct loajální, Ruskem dosazení politici. Proruský správce okupované Chersonské oblasti již nyní slibuje, že se Cherson vydá stejnou cestou jako Krym.

„Ano, jednoznačně se nám společně podaří uspět,“ je si jistý proruský premiér na okupovaném Krymu Sergej Aksjonov. Kirill Stremousov, zástupce náčelníka proruské správy v Chersonské oblasti, se přidává: „Cherson je Rusko!“

Na přejezdu mezi Chersonskou oblastí a sousedním Krymem jsou v současnosti stále k vidění nákladní auta s vojenskými symboly. Pohraniční bariéry se ale podle proruského správce vytrácejí. „Přátelé, takto dnes vypadá hranice. Jak říká mnoho lidí, fronty tu nejsou,“ zněl komentář Stremousova.

„Zapomeňte na protiútok“

Změnil se také okupovaný Cherson. Ve městě, které padlo do ruských rukou bezprostředně po vypuknutí války, se platí rubly a vysílá tam ruská televize. Co se stalo s lidmi, kteří ruskou invazi na jaře odmítali, není jasné. Protesty téměř utichly a dosazení správci vylučují, že se město vrátí Ukrajině. „Nikdo už nikdy nebude osvobozovat město Cherson. Zapomeňte na protiútok,“ diktuje Stremousov.

Podle Spojených států existuje dost důkazů o tom, že se Rusko rozhodlo oblast anektovat. Ostatně už teď obyvatelům nabízí ruské pasy a občanství. „Známe jejich další kroky. Nejdřív (proruští) zástupci uspořádají falešná referenda o připojení k Rusku. Rusko pak tato referenda použije a na jejich základě si bude dělat nárok na svrchované ukrajinské území,“ předvídá mluvčí americké rady pro národní bezpečnost John Kirby.

Proruské úřady slibují začlenění do Ruska, přestože jim Kreml nic podobného otevřeně neslíbil. Rekonstrukce poničených oblastí by byla pro Moskvu finančně nákladná. Na druhou stranu by ale po anexi mohla zesílit výhrůžky jadernými zbraněmi. Podmínky pro jejich použití by byly splněné, což má dokládat následující citace.

Ruská federace si ponechává právo použít jadernou zbraň… pokud se stane terčem agrese s využitím nejaderných zbraní, při které bude ohrožena sama existence státu.
Citace z výnosu prezidenta Ruské federace o základech státní politiky RF v oblasti jaderného odstraš

I nelegitimní anexe by tak napětí na Ukrajině ještě zvětšila. Spojené státy proto urychlují dodávky zbraní ukrajinským vojákům. Doufají, že zabranou zemi získají zpátky dřív, než ji Rusko prohlásí za svou; Kyjev ostatně avizuje protiofenzivu právě v jižním směru.

Také podle redaktora Hospodářských novin a odborníka na postsovětský prostor Ondřeje Soukupa by Rusové rozhodně chtěli aplikovat stejný postup jako v roce 2014 při anexi Krymu. „Druhá věc ale je, že si myslím, že je to absolutně nefunkční a nereálné,“ poznamenal.

Z Lavrovova prohlášení se podle něj nedá nic vyčíst o ruských cílech, protože Lavrov není ten, kdo o tom rozhoduje, pouze rozhodnutí komunikuje ven. „Co Rusko dnes chce, je dobýt Doněckou oblast, udržet si oblast směrem na Krym a pak si myslím, že asi je ochotné jednat o nějakých příměřích. Maximální cíle jsou samozřejmě obsadit celý jih – Mykolajiv, Oděsu – dále Charkov a tak dále. Ale to je jen z říše snů, protože nic takového Ukrajinci nedovolí,“ tuší Soukup.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 1 hhodinou

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...