Smrt prokremelské televizní komentátorky Darji Duginové při nedělním výbuchu podezřelého auta poblíž Moskvy okamžitě vyvolala spekulace, že cílem útoku mohl být její otec. Alexandr Dugin je ultranacionalistický filozof a spisovatel, který obhajuje nové rozsáhlé ruské impérium a je horlivým zastáncem války na Ukrajině. Podle některých komentátorů má tento šedesátiletý muž velký vliv na Vladimira Putina, ačkoli nemá žádné oficiální vazby na Kreml ani na ruskou zahraniční politiku. Četné zmínky o něm v mezinárodním tisku jako o „Putinově mozku“ se však zdají být opodstatněné.
Alexandr Dugin je označovaný za Putinův mozek. Jeho myšlenky udávají Rusku směr ve světě
Dugin byl v osmdesátých letech antikomunistický disident, který se v letech po zániku Sovětského svazu stal vášnivým zastáncem návratu ruské moci. Podle BBC je považován za hlavního architekta takzvané ultranacionalistické ideologie. Do povědomí veřejnosti se dostal v devadesátých letech jako autor krajně pravicových novin Den.
V manifestu z roku 1991 zveřejněném v těchto novinách představil Dugin poprvé svou antiliberální a ultranacionalistickou vizi Ruska, které je podle něj předurčeno k tomu, aby se postavilo individualistickému a materialistickému Západu.
V devadesátých letech založil tento protagonista ideologie takzvaného „ruského světa“ a „neoeuroasiatství“ Nacionálně bolševickou stranu (NBP) a byl v opozici k tehdejšímu prezidentovi Borisi Jelcinovi. Stranu opustil asi deset let předtím, než byla v roce 2007 prohlášena za extremistickou organizaci a její aktivity byly v Rusku zakázány.
Mezi roky 2009 a 2014 působil také jako profesor sociologie na moskevské Lomonosovově univerzitě, o funkci ale přišel kvůli reakci na komentáře týkající se střetů na Ukrajině v roce 2014.
Putinův mozek
Nemá žádnou oficiální vládní funkci, ale přezdívá se mu Putinův mozek nebo Putinův Rasputin. Už léta vyzývá Moskvu, aby se na světové scéně prosazovala agresivněji. „Je to hlavní představitel určitého myšlenkového proudu. Ruská zahraniční politika do velké míry napodobuje jeho učení,“ uvedl pro Lidové noviny politolog Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univezity Karlovy.
Kreml často opakuje rétoriku z Duginových spisů a vystoupení v ruské státní televizi. Propagoval termín „Novorossija“ neboli „Nové Rusko“, kterým Moskva v roce 2014 ospravedlnila anexi Krymu a podporu separatistických povstalců na východě Ukrajiny. Za podíl na osm let staré ruské anexi Krymu Dugina zařadila v roce 2014 Evropská unie na sankční seznam a o rok později tak učinily i USA.
Ukrajina se stala ústředním bodem Duginova myšlení téměř před deseti lety. Protesty proti proruským ukrajinským vůdcům v roce 2013 označil za „státní převrat provedený Spojenými státy“. Bylo nezbytné obnovit „Velké Rusko“, řekl Dugin, aby se zajistilo, že „se můžeme stát důvěryhodným globálním hráčem“.
Podle Šíra vyzýval Dugin v minulosti na veřejných vystoupeních třeba i k vraždění Ukrajinců. Dugin prosazuje myšlenky dominance Ruska nad sousedními státy a konfrontaci s USA a NATO. V projevech vyzývá k tvrdému upevňování ruského vlivu ve světě. Nadšeně podpořil invazi na Ukrajinu a žádal Kreml o rozhodnější postup.
Věčné, nové, pravé a hluboké Rusko
Podle některých je vliv krajně pravicové osobnosti na ruského vůdce monumentální, a je klíčem k pochopení Putinova pohledu na svět a místo Ruska v něm. „Je zapotřebí širšího pochopení Duginových smrtících myšlenek. Rusko se jeho příručkou řídilo posledních dvacet let a přivedlo nás to až sem, na pokraj další světové války,“ napsal v květnu v názorovém článku sloupkař listu Washington Post David Von Drehle a označil ho za „fašistického proroka maximálního ruského impéria“.
Jeho spisy také děsivě předpovídají bouřlivé vztahy Ruska se Západem. Ve své knize „Základy geopolitiky Ruska“ z roku 1997 ostře kritizoval vliv USA v Eurasii a představil plán hry, podle kterého Moskva zasévá rozkol a zároveň láká Evropu do rostoucí ekonomické závislosti na jejím východním sousedovi. Vyzýval Rusko k obnovení vlastní autority v regionu a obhajoval odtržení území jiných národů.
Letos v květnu Dugin v článku pro prokremelský křesťanský pravoslavný list Cargrad, kde byl kdysi šéfredaktorem, vyzval Ukrajinu, aby se „stala nedílnou, organickou součástí nového, věčného, pravého a hlubokého Ruska“. „Ukrajinci musí pochopit, že je zveme k vytvoření této nové, velké ruské moci. Stejně jako Bělorusy, Kazachy, Armény, ale i Ázerbájdžánce a Gruzínce a všechny ty, kteří nejen byli a jsou s námi, ale také budou,“ napsal Dugin v květnovém materiálu.
Sen o ruském impériu bez komunismu
Jeho myšlenky vycházejí z „eurasianismu“, podle něhož je Rusko svébytnou civilizací, která by měla vytvořit kontinentální stát po vzoru svého bývalého impéria, ale bez komunistické ideologie Sovětského svazu. Emeritní profesorka historie na Newyorské univerzitě Jane Burbanková napsala, že podle Duginova názoru by po „zaprodání“ Sovětského svazu Západu v devadesátých letech „Rusko mohlo v další fázi globálního boje ožít a stát se 'světovým impériem'“.
Když Dugin a Putin říkají „Rusko“, nemají už na mysli Ruskou federaci v jejích současných hranicích. Mají na mysli nebo si představují území odpovídající bývalému sovětskému impériu, zahrnující všechny země, kde žijí Rusové nebo kde se mluví ruským jazykem.
Cokoli menšího by podle Dugina a Putina bylo ponížením, stejně jako zánik Sovětského svazu v roce 1991 a následné rozšíření NATO na východ považuje Kreml za ponížení a urážku hodnou rázné reakce – dokonce i války. A USA a NATO, uskupení, které Dugin označil za „atlantický svět“, jsou hlavními nepřáteli.