Před pěti lety se obyvatelé Krymu mohli vydat k hlasovacím urnám. Událost, které Kreml a jeho příznivci na poloostrově říkají referendum, se pak stala důvodem k anexi tohoto ukrajinského území Ruskem. Hlasování bylo porušením ukrajinské ústavy, jeho výsledky byly zpochybněny a samotná anexe poloostrova pak byla porušením mezinárodního práva i dalších závazků, které Rusko přijalo.
Pro připojení Krymu k Rusku se 16. března podle oficiálních výsledků vyslovilo 96,8 procenta hlasujících při účasti 83,1 procenta. Tyto údaje však vyvolaly velké pochybnosti vzhledem k tomu, že je nekontrolovali nezávislí pozorovatelé a hlasovalo se na území vojensky okupovaném Ruskem.
Nevěřili jim ani v Kremlu. Na webu Rady pro lidská práva při úřadu prezidenta Ruské federace se v dubnu objevila zpráva, která odhadovala hlasy pro připojení k Rusku na 50 až 60 procent a účast mezi 30 a 50 procenty s tím, že v Sevastopolu byly oba údaje vyšší.
Vojenská invaze
Inscenovanému „referendu“ předcházela vojenská invaze. Už na konci února 2014 obsadili krymský parlament neoznačení ruští vojáci. Poslanci v jimi okupované budově potom odhlasovali, že se referendum o nezávislosti bude konat, přestože ukrajinská ústava platná na poloostrově nic takového neumožňovala.
Zvolili také novým premiérem politika do té doby okrajové strany Ruská jednota Sergeje Aksjonova. Moci na poloostrově včetně kontroly nad volební komisí se tak ujali lidé plně loajální Kremlu.
Neoznačení vojáci v následujících dnech obsadili strategické objekty na poloostrově. Obklíčili i základny ukrajinské armády. Jejich osádky zůstaly uvnitř a do boje se nepustily. Právě v těchto kulisách se „referendum“ konalo.
Sankce
Evropská unie ani Spojené státy výsledky ani samotné konání hlasování neuznaly, protože bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou. Krymský parlament však následující den vyhlásil nezávislost Krymu a požádal o připojení k Rusku. O další den později, 18. března, Putin podepsal v Kremlu s představiteli Krymské republiky a Sevastopolu smlouvu o vstupu obou subjektů do Ruské federace. Město mělo i v rámci Ukrajiny zvláštní administrativní postavení, které mu ponechaly i ruské úřady.
Západ vzápětí uvalil na Rusko sankce, které se dotkly i některých klíčových subjektů na Krymu a které zakazují členským státům účast na investičních a infrastrukturních projektech na poloostrově. Sankce byly poté několikrát rozšířeny.
Dění na Krymu se v poslední době znovu dostalo do centra pozornosti, když ruští námořníci zajali tři ukrajinské lodě a jejich posádky. Ty chtěly proplout Kerčskou úžinou do přístavu v Azovském moři v souladu s dohodou mezi Ukrajinou a Ruskem o používání průlivu. Kreml je však obvinil z narušení teritoriálních vod a zajal.
