Ukrajinské úřady tvrdí, že Rusové napadli lodě ukrajinského vojenského námořnictva ještě na otevřeném moři v mezinárodních vodách Černého moře. Odvolávají se na souřadnice ukrajinských dělových člunů Nikopol a Berdjansk a remorkéru Jany Kapu v době, kdy je Rusové ostřelovali a zadrželi. Moskva naopak tvrdí, že zásah byl nutný, protože ukrajinská plavidla nezákonně vplula do ruských výsostných vod.
„Podle článku 95 úmluvy o mořském právu se vojenské lodě těší na otevřeném moři plné imunitě vůči jurisdikci jakéhokoli státu kromě státu, pod jehož vlajkou plují,“ cituje list Ukrajinska pravda ukrajinské ministerstvo pro dočasně okupovaná území a vnitrostátní uprchlíky.
Útok ozbrojených sil na námořní síly jiného státu je podle rezoluce OSN agresí, zadržení ukrajinští vojáci jsou pod ochranou ženevské konvence o válečných zajatcích, připomnělo ministerstvo. Zdůraznilo také, že organizátory a pachatele agrese nemine trest.
Ruský soud poslal všechny zadržené námořníky do vazby
Ukrajinské ministerstvo spravedlnosti žádá okamžité propuštění 24 zajatých námořníků. Kvůli věci se už obrátilo na Evropský soud pro lidská práva. Ruský soud v krymském Simferopolu uvalil na všechny námořníky vazbu.
Situaci bedlivě sleduje i znepokojený Berlín. „Jasné je, že očekáváme od Ruska, že zajatí námořníci budou propuštění, očekáváme také, že zadržené lodě budou Ruskem vráceny,“ poznamenal mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Za německou vládu také kritizoval, že se zajatci objevili v ruské televizi.
Moskva se ohradila vůči Trumpově kritice
Ruský prezident Vladimir Putin označil nedělní incident v Kerčském průlivu za provokaci, zosnovanou před ukrajinskými prezidentskými volbami, a to možná přímo prezidentem Petrem Porošenkem. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ještě předtím zdůraznil, že neví o žádných rozhodnutích týkajících se osudu zadržených ukrajinských lodí a jejich posádek, ani o případné výměně za Rusy uvězněné na Ukrajině, píše Interfax.
Peskov se současně ohradil proti slovům amerického prezidenta Donalda Trumpa o agresi v souvislosti s nedělním incidentem u Kerčského průlivu. „Jedna věc je, pokud (Trump) označuje za agresi počínání ukrajinských vojenských lodí. O to se lze hádat, zda to byla agrese, anebo ne. Ale je jiné, jestli nazývá agresí počínání ruských pohraničníků, kteří překazili pokus o porušení státních hranic Ruska. S tím nesouhlasíme,“ řekl Putinův mluvčí.
„Možná na tu schůzku (s Putinem v Argentině) nepůjdu. Nelíbí se mi ta agrese. Vůbec tu agresi nechci,“ prohlásil dříve americký prezident v rozhovoru s deníkem The Washington Post. Naopak Putin by se s Trumpem setkal rád. „Doufám, že budu moci pohovořit s Trumpem v Argentině. Doufám, že můžeme jednat o překážkách obchodu. Trump obecně zastává pozitivní postoj,“ uvedl Putin podle agentury Reuters.
Rusko po roztržce posílí protivzdušnou obranu anektovaného Krymu, informovala ve středu agentura Interfax s odvoláním na mluvčího Jižního vojenského okruhu Ruska. Ukrajina již v reakci na incident vyhlásila v pohraničních a přímořských oblastech válečný stav.
