Ukrajinský parlament schválil kvůli eskalaci napětí mezi Kyjevem a Moskvou výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení válečného stavu. Po dobu třiceti dnů bude platit v pobřežních a pohraničních regionech. Zavedení válečného stavu neznamená vyhlášení války. Ukrajinský parlament následně v rezoluci vyzval námořní mocnosti, aby do Černého a Azovského moře vyslaly bojová plavidla s cílem odvrátit další ruskou agresi.
V jednokomorové sněmovně, která má 450 křesel, pro vyhlášení válečného stavu zvedlo ruku 276 poslanců. Opatření vstoupí v platnost ve středu v 08:00 SEČ a potrvá do 27. prosince.
Platit bude v regionech sousedících s Ruskem a Moldavskem (resp. s mezinárodně neuznaným proruským Podněstřím, kde má ruská armáda rozmístěné své jednotky) a v regionech na pobřeží Černého a Azovského moře.
Konkrétně jde o deset oblastí: Vinnyckou, Mykolajivskou, Oděskou a Chersonskou na jihu a jihozápadě země a také Doněckou, Luhanskou, Sumskou, Charkovskou, Černihovskou a Záporožskou na severu a východě státu.
Původní návrh, který vypracovala ukrajinská bezpečnostní rada, počítal s válečným stavem po dobu 60 dnů, což je maximální hranice povolená zákonem. Prezident se ale rozhodl délku mimořádného opatření zkrátit na polovinu, aby válečný stav nekolidoval se zahájením kampaně k prezidentským volbám, které se uskuteční 31. března 2019. Kampaň začíná 31. prosince, tedy čtyři dny po předpokládaném ukončení válečného stavu.
Ukrajinská opozice Porošenka podezírala, že vyhlášením válečného stavu chce volby odložit, protože podle průzkumu nemá příliš nadějí na vítězství. Právě v reakci na tyto výtky prezident omezil platnost svého výnosu. Parlament navíc odhlasoval usnesení, které datum voleb závazně stanoví.
Porošenko nejspíš povolá armádní zálohy
Výnos o válečném stavu má 12 článků, z nichž jeden podléhá utajení. Výnos ukládá vyhlásit pohotovost systému civilní obrany a umožňuje dočasně omezit ústavní práva a svobody občanů. Porošenko ale ještě před schválením výnosu veřejnost ujistil, že práva a svobody omezeny nebudou.
Podle výnosu budou po dobu 30 dnů řídit stát spolu s orgány výkonné moci a místní samosprávou i orgány armády. Takzvaná vojenská správa bude zřízena jen v oblastech, kde byl válečný stav vyhlášen. Její velitele jmenuje prezident na doporučení generálního štábu.
Ukrajinské zákony s vyhlášením válečného stavu nespojují okamžitou a závaznou mobilizaci. Porošenko dal najevo, že budou nejspíš povoláni na „cvičení“ armádní zálohy. Během válečného stavu se nesmí měnit ústava, nesmějí se pořádat volby ani referenda. Zakázána jsou veřejná shromáždění a stávky, armáda má právo vyhlásit zákaz vycházení, konfiskovat majetek či vyhlásit povinné pracovní nasazení.
Zavedení válečného stavu je reakcí na víkendový incident v Kerčském průlivu mezi Černým a Azovským mořem. Ruští pohraničníci tam v neděli zajali tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 24 námořníků.
Kyjev žádá svět o pomoc proti ruské agresi
Ukrajinský parlament také přijal rezoluci, která vyzývá námořní mocnosti, aby do regionu Černého a Azovského moře vyslaly bojová plavidla s cílem odvrátit další ruskou eskalaci napětí. Rezoluce je adresována mezinárodním organizacím včetně OSN, Evropského parlamentu a národních parlamentů všech států světa. Vyzývá mimo jiné k vyhlášení nových protiruských sankcí.
Mezinárodní organizace by podle rezoluce měly do regionu vyslat své pozorovatele. Rusko dokument vyzývá, aby ukrajinským vojákům zadrženým během kerčského incidentu poskytlo lékařskou pomoc a bezodkladně zajistilo jejich bezpečný návrat domů. Kyjev zároveň požaduje vrácení tří zadržených ukrajinských vojenských plavidel.
Rusko by podle ukrajinských poslanců mělo uhradit způsobené škody. Státy světa rezoluce vyzývá, aby proti Rusku vyhlásily nové sankce platné až do obnovení úplné územní celistvosti Ukrajiny v mezinárodně platných hranicích.
„Politika usmiřování už vedla k okupaci Krymu a některých okresů Doněcké a Luhanské oblasti,“ upozorňuje rezoluce. Varuje rovněž před výstavbou plynovodu Nord Stream 2, který má umožnit přepravu plynu do Evropy mimo ukrajinské území. Výstavba podle Kyjeva ohrožuje evropskou bezpečnost.
