Nedělní incident v Kerčském průlivu u Krymu je velmi vážný, neboť Rusko tam otevřeně a přímým způsobem použilo vojenskou sílu vůči ukrajinským plavidlům. Po mimořádném jednání velvyslanců aliančních zemí se zástupci Ukrajiny to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Upozornil, že pokračující ruská militarizace Krymu a Černého a Azovského moře dál ohrožuje ukrajinskou nezávislost a podkopává stabilitu v širším regionu. O nedělním konfliktu v Kerčském průlivu jedná i Rada bezpečnosti OSN.
Ruské speciální jednotky v neděli zadržely u Kerčského průlivu tři lodě ukrajinského námořnictva. Rusové přitom na plavidla stříleli a tři námořníky zranili.
„Použití vojenské síly proti ukrajinským lodím a námořníkům nemá žádné opodstatnění,“ zdůraznil generální tajemník Aliance. „Viděli jsme, jak střílejí na ukrajinské lodě. Viděli jsme, že se plavidel zmocnili a zajali námořníky. A viděli jsme, že někteří ze zajatých byli zraněni,“ vypočetl Stoltenberg.
Rusko podle něj musí pochopit, že jeho kroky mají své důsledky. Nedělní dění v Kerčském průlivu zapadá do vzorce ruského chování v posledních sedmi letech, podotkl generální tajemník NATO.
Trest pro Rusko? Sankce a posilování přítomnosti ve východní Evropě
Na otázku, jak konkrétně nyní Aliance na vývoj v Azovském moři zareaguje, Stoltenberg odpověděl výčtem kroků, které už vůči Rusku v souvislosti s Ukrajinou členské země Aliance uskutečnily, zmínil se například o sankčních opatřeních či o posilování NATO ve východní Evropě.
NATO podle Stoltenberga vyzvalo Rusko, aby zajistilo nerušený přístup do ukrajinských přístavů a svobodu plavby v Azovském moři a Kerčském průlivu. „A voláme také po klidu a umírněnosti. Incident je připomínkou, že na Ukrajině je válka. A pokračuje už déle než čtyři roky,“ poznamenal generální tajemník NATO.
O mimořádné svolání Komise NATO-Ukrajina Stoltenberga požádal ukrajinský prezident Petro Porošenko. Spojenci znovu zopakovali dlouhodobý postoj Aliance, která ruskou anexi Krymu pokládá za nelegální a odsuzuje ruskou podporu separatistům v samozvaných republikách na východě Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Porošenko už podepsal výnos, který v zemi zavádí válečný stav. O jeho uvedení v platnost by měli ještě v pondělí večer hlasovat ukrajinští poslanci na mimořádném zasedání.
Porošenko prý Stoltenberga ujistil, že krok nebude hrozbou pro práci ukrajinských demokratických institucí ani nebude znamenat problémy pro blížící se prezidentské volby v zemi. „Pro nás je to důležité,“ upozornil generální tajemník.
Část členů Rady bezpečnosti odmítla ruskou verzi incidentu
Nedělním incidentem se na žádost Moskvy a Kyjeva zabývá i Rada bezpečnosti OSN. Mimořádné zasedání začalo společným prohlášením Spojených států a pěti evropských zemí o znepokojení nad postupem Ruska v Kerčském průlivu. Rusko podle agentury TASS navrhlo program mimořádné schůze, který ale západní státy odmítly.
Stálá zástupkyně Spojených států Nikki Haleyová tlumočila stanovisko USA, Británie, Francie, Polska, Nizozemska a Švédska, že návrh Ruska diskutovat o „porušování ruských hranic“ je pro západní členské státy Rady bezpečnosti nepřijatelný.
„Vyjadřujeme hluboké znepokojení nad incidentem v Kerčském průlivu. Rozhodně podporujeme svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v mezinárodně uznaných hranicích,“ konstatovala Haleyová. Řekla, že zadržení ukrajinských plavidel je „skandální porušení svrchovanosti Ukrajiny“.
Ruskou verzi incidentu jako narušení ruských státních hranic podpořili kromě ruského zástupce delegáti Číny, Kazachstánu a Bolívie, napsal TASS. Čtyři státy se zdržely hlasování, sedm bylo proti.
Rada bezpečnosti po zamítnutí ruského návrhu zahájila debatu o incidentu podle návrhu, který prostřednictvím USA předložil Kyjev. Ruský delegát Dmitrij Poljanskij reagoval prohlášením, že takový postup Radu bezpečnosti diskredituje. „Nikdo nemůže Rusku zabránit, aby tady jako stálý člen Rady bezpečnosti nastolovalo otázky, které pokládá za důležité,“ míní ruský zástupce.
EU varuje Rusko před dalšími provokacemi
EU vyzvala Rusko, aby pustilo ukrajinské lodě i námořníky a zdrželo se jakýchkoliv dalších provokací. Evropská unie už v neděli upozornila, že mezinárodní námořní právo zavazuje Ruskou federaci k okamžitému otevření Kerčského průlivu pro lodní dopravu. Tento stav musí trvat i v budoucnu. Ruské akce v Kerčském průlivu jsou pro EU nepřijatelné.
Šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že Česko by se připojilo k případným sankcím, pokud by se je EU v návaznosti na nynější incidenty rozhodla uvalit. Ministerstvo zahraničí v tiskovém prohlášení označilo blokování plavby Kerčským průlivem ze strany Ruska za hrubé porušení mezinárodního práva. Vyzvalo také k propuštění zajatých ukrajinských lodí i námořníků.
Předseda Evropské rady Donald Tusk o situaci hovořil s ukrajinským prezidentem Porošenkem a ještě v pondělí se osobně sejde s ukrajinskými diplomaty. „Evropa je dál ve své podpoře Ukrajině jednotná,“ uvedl Tusk.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas vývoj situace označil za znepokojující a vyzval obě strany k uvolnění napětí. Podle Maase je jakákoli ruská blokáda přístupu do Azovského moře „nepřijatelná“. „Je nutné, aby byla tato blokáda zrušena,“ napsal na Twitteru.
Kancléřka Angela Merkelová o krizové situaci hovořila telefonicky s prezidentem Porošenkem. Řekla mu, že její země udělá vše pro to, aby se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem uvolnilo. „Vyjádřila znepokojení nad eskalací ruské ozbrojené agrese,“ uvádí web prezidenta Porošenka ve zprávě o telefonátu.
Británie označila ruské chování za „akt agrese“. „Je to další důkaz destabilizujícího chování Moskvy v regionu,“ řekl mluvčí premiérky Theresy Mayové. Pozice Spojeného království je podle něj jasná. „Lodě musejí mít právo volné plavby do ukrajinských přístavů v Azovském moři. Vyzýváme obě strany ke zdrženlivosti. Rusko nesmí používat sílu k ještě silnějšímu tlaku na Ukrajinu,“ prohlásil.
