Pákistán po ostřelování hlásí mrtvé, exploze otřásly i indickými městy

Nahrávám video

Indická armáda v pátek sestřelila stovky bezpilotních letounů, které na několik míst v indické části Kašmíru vyslal sousední Pákistán, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP to ale Islámábád popírá. Dillí také dříve oznámilo, že ostřelovalo kašmírskou hranici u pákistánských hranic, kvůli čemuž podle agentury AFP zemřelo pět lidí včetně jednoho dítěte. Reuters během dne také informoval, že v indických městech byly slyšet výbuchy.

Pákistán podle Indie zaútočil třemi až čtyřmi sty drony na města Džammú na jihu a Šrínagar na severu indického Kašmíru, město Amritsar v indickém Pandžábu a na třicítku dalších míst, píše agentura Reuters. Vojáci také nasadili dělostřelectvo a minomety, dodala agentura AP. Indická armáda odpověděla vysláním vlastních bezpilotních letounů, které údajně zničily jeden systém protivzdušné obrany. Islámábád ale podle AP informace o dronovém útoku na Indii popřel.

„To, co můžeme udělat, je pokusit se tyhle lidi trochu povzbudit k deeskalaci. Nebudeme se ale plést do války, do které nám v podstatě nic není a která nemá nic společného s americkou schopností ji kontrolovat,“ citovala AP amerického viceprezidenta JD Vance.

Od středy podle Islámábádu zemřelo více než třicet lidí

„V noci střílely indické síly na civilní oblasti, přičemž zabily čtyři lidi, včetně dvouleté holčičky,“ řekl agentuře AFP policista z města Kotli na pákistánské straně Kašmíru. To AFP potvrdil i další zdroj z vlády. Celkový počet obětí indických útoků v Kašmíru se tak podle pákistánských tvrzení od středy, kdy Dillí podniklo několik úderů na „teroristickou infrastrukturu“, zvýšil na 36. Informaci nelze nezávisle ověřit.

Indická armáda zase tvrdí, že pákistánské jednotky se uchýlily k „četným porušením příměří“ podél faktické hranice obou zemí v Kašmíru. „Útoky dronů byly účinně odraženy a na porušování příměří byla dána patřičná odpověď,“ uvedla armáda s tím, že na všechny „nekalé záměry“ bude reagováno „silou“.

Indičtí pohraničníci podle hraniční stráže v noci na pátek rovněž údajně překazili „rozsáhlý pokus o průnik“ na indické území v Kašmíru. Jedna žena byla podle nejmenovaného bezpečnostního zdroje zabita při dělostřeleckém ostřelování u města Uri v indické části tohoto regionu.

Reuters později v pátek s odkazem na svědky informoval, že ve městě Džammú v indické části Kašmíru bylo již druhý den slyšet několik výbuchů a po výpadku byly na noční obloze vidět projektily. Čtyři výbuchy se měly ozvat i v indickém městě Amritsar.

Deset výbuchů bylo slyšet také poblíž letiště ve městě Šrínagar v indickém Kašmíru a na dvanácti dalších místech ve sporném regionu došlo k explozím, dodali v pátek dle Reuters bezpečnostní činitelé.

Bílý dům v pátek sdělil, že ministr zahraničí Marco Rubio je v neustálém kontaktu s vedoucími představiteli Indie a Pákistánu. Role prostředníka mezi Dillí a Islámábádem se ujala Saudská Arábie. Tamní státní ministr pro zahraniční záležitosti Ádil Džubajr se ve čtvrtek setkal s indickým ministrem zahraničí Subrahmanjamem Džajšankarem, napsala agentura Reuters. Pákistánská vláda je kvůli zmírnění napětí kromě Saudské Arábie v každodenním kontaktu i s Katarem a Čínou, sdělil pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif.

Pákistán předchozí indická tvrzení popíral

Pákistán již dříve popřel tvrzení Indie, že by zaútočil na město Pathánkót v indickém státě Pandžáb, na Šrínagar v Kašmírském údolí a na Džajsalmér ve státě Rádžastán. Vzkázal, že tato obvinění jsou „nepodložená“ a „politicky motivovaná“.

Vztahy Indie a Pákistánu jsou vyhrocené po dubnovém útoku na turisty v indické části Kašmíru. Dillí obviňuje Islámábád, že se na činu podílel. Vzájemné útoky, které jsou považovány za nejhorší vystupňování násilí mezi oběma jadernými mocnostmi za posledních zhruba dvacet let, vypukly poté, co Indie ve středu podnikla několik úderů na „teroristickou infrastrukturu“ v Pákistánu. Téměř čtyři desítky lidí od té doby zahynuly.

Kašmír je rozdělen mezi Indii a Pákistán od roku 1947, kdy s jejich vznikem skončila britská nadvláda na subkontinentu. Obě země svedly dvě války o ovládnutí celého tohoto himálajského území, které si nárokují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paramount se dohodl na urovnání žaloby bránící koupi Warner Bros. Discovery

Americký mediální gigant Paramount Skydance se dohodl s Kalifornií a dalšími státy USA o urovnání žaloby, jejímž cílem bylo zablokovat jeho dohodu o převzetí konkurenta Warner Bros. Discovery za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Oznámil to kalifornský generální prokurátor Rob Bonta. Urovnání žaloby je podle agentur klíčovým krokem k dokončení transakce, která by zásadně změnila tvář Hollywoodu.
18:39Aktualizovánopřed 32 mminutami

Velká americká média kvůli sporu o akreditace nebudou pokrývat Trumpovy aktivity

Stanice CNN a MSNOW a server Politico podávají žalobu proti administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa poté, co jim prezident nechal odebrat akreditace do Bílého domu, což zdůvodnil tím, že tato média podle něj o činnosti vlády a prezidenta informují neobjektivně a lživě. Média uvádějí, že omezení je v rozporu s prvním dodatkem americké ústavy, který má mimo jiné garantovat svobodu tisku. Hlavní televizní stanice zároveň oznámily, že ze solidarity se CNN nebudou pokrývat Trumpovy aktivity.
13:09Aktualizovánopřed 46 mminutami

Slovenští politici se vymezují vůči Ficově zpochybňování článku pět NATO

Slovenská politická scéna se vymezuje vůči výrokům tamního premiéra Roberta Fica (Smer) o závazcích vůči NATO, v nichž zpochybnil vojenskou pomoc partnerům v případě napadení. Před podobným postojem varovala slovenská hlava státu Peter Pellegrini i předseda tamního parlamentu Richard Raši (Hlas). Kritické vzkazy si Fico vyměnil i s českým prezidentem Petrem Pavlem.
před 1 hhodinou

VideoHlad, nemoci i násilí dozorců, popsali archeologové podmínky v gulagu

Plzeňští archeologové zkoumají bývalý gulag na území současného Kazachstánu. Na deseti kilometrech čtverečních tam ve dvaceti budovách v extrémních podmínkách kazašské stepi žilo a pracovalo dvacet tisíc politických vězňů. V gulagu bylo i dvacet Čechoslováků. Kromě náročných podmínek se vězni museli vypořádat s hladem, nemocemi a podle nálezů archeologů pravděpodobně i násilím dozorců. Aby ale výzkumníci zjistili jména vězňů a vězeňkyň, musely by jim je poskytnout ruské archivy. „V dnešním Rusku si to neumím představit. Tam zavřeli muzeum gulagu, vyhnali ze země memoriál, označili ho za extremistickou organizaci a evidentně režim dělá vše pro to, aby téma gulagu a sovětských represí vymazal z veřejného prostoru,“ poznamenal Štěpán Černoušek z organizace Gulag.cz. Aktuálně jsou archeologové teprve na začátku výzkumu. Pokračovat budou příští rok v červnu, kdy by chtěli i s českými a kazašskými studenty odkrýt větší část areálu.
před 1 hhodinou

Ruské „volby“ dle očekávání ovládla strana podporující Putina

V Rusku skončily „volby“ do Státní dumy, dolní komory parlamentu. Dle očekávání je ovládla strana Jednotné Rusko, která podporuje současného vládce Vladimira Putina. Dosavadní výsledky zveřejněné ruskou volební komisí ukazují, že Jednotné Rusko má dominovat s bezmála 58 procenty. Ruské „volby“ nejsou svobodné a férové, odehrály se bez reálné opozice. Některé strany připuštěné k volbám jsou sice formálně opoziční, ale loajální Kremlu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Volby v Meklenbursku – Předním Pomořansku vyhrála AfD, v Berlíně zvítězila Levice

Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko vyhrála krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 38,2 procenta hlasů. Vyplývá to z výsledků hlasování, které v pondělí zveřejnil zemský volební úřad. CDU kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala. To se v žádných zemských volbách od roku 1949 ještě nestalo. Volby v Berlíně vyhrála krajně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů.
00:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Státy EU se shodly na prodloužení sankcí proti Rusům. Dvě jména ze seznamu zmizela

Členské státy EU se shodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy tentokrát o tři roky, původně se sankce prodlužovaly vždy jen o šest měsíců. Jde o kompromisní dohodu, podle které byli zároveň ze seznamu vyškrtnuti dva ruští miliardáři – Michail Fridman a Ališer Usmanov. Potvrdily to diplomatické zdroje. Bez dohody by sankce přestaly platit v úterý 22. září. Rozhodnutí zkritizoval ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
16:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusové útočili v Záporoží. Zasáhli i vysokou školu a obchodní centrum

Rusové v noci na pondělí provedli rozsáhlý útok na Záporoží, informovala Ukrajinská státní služba pro mimořádné události (DSNS). Zranili podle ní pět lidí, požár zachvátil kromě jiného budovu vysoké školy. Agentura Ukrinform informovala také o zásahu obchodního centra a výškové budovy ve městě. Jednoho mrtvého a tři zraněné hlásí Charkovská oblast. O obětech mluví rovněž ruská Brjanská oblast.
08:19Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.