Krymská krize strana 2 z 2

V kritickém duchu se nesl začátek návštěvy prezidenta Miloše Zemana v Plzeňském kraji. Krajští radní se usnesli, že nesouhlasí s prezidentovými slovy o Krymu v Parlamentním shromážděním Rady Evropy, což mu hejtman Josef Bernard (ČSSD) po příjezdu sdělil. Prezident však ujistil, že tvrzením o „fait accompli“ obsazení Krymu nelegitimizoval.

Senát se ohradil proti úternímu projevu prezidenta Miloše Zemana v Radě Evropy. Podle usnesení, které senátoři schválili, hlava státu svými výroky k ruské anexi Krymu legitimizovala agresi, jež je v rozporu s mezinárodním právem. Senátoři Miloše Zemana vyzvali, aby respektoval zahraniční politiku ČR, a ke zdrženlivosti ve vyjádřeních. Ukrajinský premiér Hrojsman kvůli projevu nepřímo označil Zemana za psychicky nemocného člověka. Prezident se za výroky o anexi Krymu omlouvat nebude, uvedl ve čtvrtek večer v TV Barrandov.

Ačkoliv výsledkem summitu mezi Ukrajinou a Evropskou unií nebylo společné prohlášení, neznamená to, že by se Ukrajina měla vzdát evropských aspirací. Podle komentátora a publicisty Jefima Fištejna je součástí Evropy historicky a chce jí být i civilizačně. A to je přání sdílené většinou ukrajinské společnosti.

Český poslanec hnutí Svoboda a přímá demokracie Jaroslav Holík se podle ukrajinského velvyslanectví zúčastnil oslav třetího výročí obsazení Krymu Ruskem. Ambasáda to oznámila v tiskové zprávě a vyzvala sněmovnu, aby krok svého člena zhodnotila. Ukrajinské bezpečnostní složky rovněž Holíkovi udělily pětiletý zákaz vstupu na území státu.

Otevření takzvaného Zastupitelského centra Doněcké lidové republiky, které se odehrálo ve čtvrtek v Ostravě, provázely protesty. V čele centra stojí Nela Lisková, která používá označení honorární konzulka. Podle ministerstva zahraničí ale nelze centrum považovat za diplomatické zastoupení, protože Česká republika existenci Doněcké lidové republiky neuznává.