Ačkoliv výsledkem summitu mezi Ukrajinou a Evropskou unií nebylo společné prohlášení, neznamená to, že by se Ukrajina měla vzdát evropských aspirací. Podle komentátora a publicisty Jefima Fištejna je součástí Evropy historicky a chce jí být i civilizačně. A to je přání sdílené většinou ukrajinské společnosti.
Nizozemsko schválilo asociační dohodu s Ukrajinou v květnu tohoto roku s podmínkou, že tento krok nepovede k jejímu vstupu do Evropské unie. „Co to znamená ve výsledku? Vždyť i příklad Turecka ukazuje, že lze mít asociační dohodu, lze se postupně přibližovat, aniž by to vyvrcholilo vstupem,“ konstatoval host Studia ČT24 Jefim Fištejn.
V souvislosti s odmítavým postojem Nizozemska Fištejn dodává, že neví, odkud tato skepse pochází. „Spíše ze skeptického postoje samotné EU, protože Ukrajinu v Nizozemsku nikdo moc nezná,“ domnívá se. Přitom Nizozemsko je na třetím místě v seznamu investorů na Ukrajině.
Aspirace Ukrajiny na vstup do Evropské unie jsou podle něj bezpodmínečné a vůbec nezáleží na přáních evropských zemí. Když si společnost něco přeje, nebo nepřeje, nedá se to jedním krokem nebo prohlášením zlomit.
„Před rokem 2014 prosazovalo vstup do NATO méně Ukrajinců než těch, kteří jej odmítali. Dnes je to obráceně. Stejně je to v případě EU,“ vysvětluje Fištejn a dodává, že v Evropě dnes pracuje několik milionů Ukrajinců a na Ukrajině neexistují téměř žádná politická hnutí, která by proevropský směr chtěla zvrátit a připojit se zpět k Rusku.
Jefim Fištejn si myslí, že ambice Ukrajiny stát se členem Severoatlantické aliance Rusko značně podráždí. Ovšem podobně podrážděně Rusko reagovalo třeba na vstup České republiky, Slovenska, Pobaltí, nebo na diskuse o případném vstupu Gruzie.
„Vstup těchto zemí do NATO neznamená rozšíření zóny nestability. Pásmo nestability je to, co dnes vidíme na jihu Gruzie či na východě Ukrajiny. Vstup do NATO by znamenal rozšíření a přiblížení se do zóny stability, protože mezi zeměmi NATO doposud reálně nebyly žádné války,“ upozornil Fištejn.
„EU může těžko dávat Ukrajině knížecí rady“
S ohledem na to, co se děje na východě Ukrajiny, podle něj existuje naděje, že poslední kontakty americké administrativy, Evropské unie a Ruska posílily šance na urovnání konfliktu, ovšem nikoliv takové, jaké si na začátku přálo Rusko.
Ukrajina stále prochází reformami a snaží se začlenit do západních struktur. Podle Fištejna se s těmito tendencemi snaží pomáhat i Evropská unie, ačkoliv by mohla pomáhat více. „EU momentálně neví, co se sebou, proto těžko může dávat knížecí rady Ukrajině,“ říká.
Více by se ale měla zaměřit na boj s korupcí – Ukrajina je totiž zhruba na podobné úrovni jako Rusko. Ale zatímco v Rusku se odehrávají statisícové demonstrace, tak na Ukrajině, kde podle Fištejna korupce výrazně nezasahuje do nejvyšších politických struktur, protesty nejsou.
